Čínský pohled na demokracii: Demokracie je pro dobrý život lidí

Autor: Sun Zhaoyang (Sun Čao-jang) je výzkumný pracovník na Univerzitě Čínské akademie sociálních věd

Demokracie je politická hodnota zaměřená na lidi

Co je to opravdová demokracie? O této otázce přemýšlelo mnoho myslitelů, filozofů, politiků a revolucionářů, a široká veřejnost k tomu také někdy má připomínky. Někteří věří, že demokracie je „jeden člověk, jeden hlas“. Někteří souhlasí, že oddělení pravomocí je demokracie. A jiní si myslí, že konkurenční volby jsou demokracie. To vše lze považovat za různé aspekty demokracie, které ale jen poukazují na to, jak je demokracie organizována a provozována, zatímco základní standardy definující demokracii kladou důraz na politický systém a hodnoty.

Spojené státy se považují za jednu z „nejvíce demokratických“ zemí na světě a každý americký občan starší 35 let může kandidovat na prezidenta. Ale zvolení často vyžaduje velkou finanční podporu. V amerických prezidentských volbách v roce 2020 oba Joe Biden a Donald Trump utratili více než jednu miliardu dolarů, a není překvapující, že po svém vítězství budou poskytovat svým „super dárcům“ velkorysé finanční výnosy. Vůle velkých peněz řídí politickou agendu, zatímco hlasy lidí nejsou slyšet. Je toto západní volební systém demokracie? Očividně ne.

Demokracie znamená dát lidi do středu všeho. Proto by opravdová demokracie měla být pro přínos a dobrý život největšího počtu lidí. V zemi, jako je Čína, s populací 1,4 miliardy lidí, je demokracie o tom, že základní politický systém a hodnoty se neustále setkávají s rostoucími potřebami lidí pro lepší život.

Demokracie je eliminovat chudobu a dosáhnout společné prosperity

Po svém založení byla Čínská lidová republika velkou zemědělskou ekonomikou se slabým průmyslovým základem a nízkou produktivitou práce. HDP na obyvatele byl v roce 1952 pouhých 119 yuanů, což odpovídalo hodnotě tehdejších přibližně 60 dolarů, a většina lidí žila pod hranicí chudoby. Prostřednictvím neustálého úsilí během socialistického rozvoje a reformy a otevírání se světu bylo více než 700 milionů zemědělců vymaněno z chudoby. A od roku 2012 Čína vymanila z chudoby dalších 98,99 milionu chudých venkovských obyvatel podle stávajících norem. Otázka regionální chudoby byla obecně vyřešena. Počet lidí vymaněných z chudoby v Číně tvoří více než 70 procent celkového počtu lidí vymaněných z chudoby ve stejném období na celém světě. Čína splnila úkol snižování chudoby uvedený v cílech OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2035 deset let před plánovaným termínem.

V roce 2020 dosáhla Čína HDP na obyvatele ve výši 72.000 yuanů a disponibilní důchod na obyvatele dosáhl 32.189 yuanů, což je na stejné úrovni s mírně rozvinutými zeměmi. Engelův koeficient městských a venkovských obyvatel klesl z 67,7 procent v roce 1978 na 32,7 procenta. Více než 100 milionů domácností vstoupilo do skupiny se středními příjmy. Rozdíly v příjmech mezi městy a venkovem, mezi východem a západem, a severem a jihem se postupně zmírnily a Čína učinila velké kroky k ambicióznímu cíli společné prosperity.

Naproti tomu ve Spojených státech se od roku 1970 zvyšuje nerovnost příjmů. Od prvního čtvrtletí roku 2021 dosáhlo celkové čisté bohatství horního jednoho procenta amerických domácností 36,2 bilionu, což představuje 35,9 procenta celkového bohatství ve společnosti, zatímco bohatství spodních 50 % obyvatelstva tvoří pouze 2 procenta, a trend rozšiřování nerovnosti mezi bohatými a chudými roste.

Demokracie je o zlepšování veřejných služeb

Kapacita veřejných služeb je způsob pro sledování úrovně modernizace národního systému řízení v oblasti správy. Vzdělávání, pro příklad, je jednou z velmi důležitých otázek týkajících se dobrého života lidí. Pouze poskytování kvalitnějších služeb pro všechny lidi skutečně odráží demokratického ducha. Pokud jde o vzdělání, v roce 1949, kdy byla založena nová Čína, bylo v zemi 430 milionů negramotných lidí, s mírou negramotnosti přes 80 procent. Navzdory obrovskému tlaku, který představuje velká populace, obecně nízkému dosaženému vzdělání a špatné ekonomické situaci, Čína prosazuje univerzální devítileté povinné vzdělávání. Vysokoškolské vzdělání se navíc stalo široce dostupným pro širokou veřejnost. Kombinace obou plní potřeby lidí přijímat vzdělání a zlepšovat své vzdělání. Do roku 2020 se počet negramotných lidí snížil na 37,75 milionu a míra negramotnosti klesla na 2,7 procenta.

Ve Spojených státech je tržně orientovaná reforma vzdělávacího systému založena na představě, že studenti veřejného školství zajistí firemní pracovní síly, a vzdělání, které přijímají, by je mělo připravit na jejich „předurčenou“ roli jako pracovníci. V tomto systému nejvíce trpí studenti rasových menšin.

Demokracie je o respektování práva lidí na život

Život lidí a tělesné a duševní zdraví jsou předpoklady pro šťastný život a jsou základními složkami dobrého života. Od založení Čínské lidové republiky v roce 1949 vláda vymýtila nebo dostala pod kontrolu akutní infekční onemocnění, jako jsou neštovice, cholera, malárie a mor, které existovaly tisíce let. Aby bylo možné uspokojit potřeby lidí po zdravotnických službách, byl založen systém zdravotního pojištění a pojištění pro případ závažných nemocí. Systém zdravotního pojištění zaměstnanců a systémem pojištění obyvatel měst a venkova se vztahuje na více než 1,36 miliardy lidí, aby si lidé mohli dovolit navštívit lékaře a podstoupit léčbu. Byla plně zavedena rozsáhlá zdravotnická síť, největší co do počtu lidí na světě, s mírou pokrytí přes 95 %, ze které benefituje 1,36 miliardy lidí. Podle Bílé knihy vydané tiskovou kanceláří čínské Státní rady v červnu roku 2021, klesl počet úmrtí způsobených infekčními chorobami vyjádřený v procentech z celkového počtu úmrtí, z cca 50 % ve dvacátých letech na 0,25 procenta v roce 2020, a průměrná délka života se zvýšila z 35 let v roce 1949 na 77,3 roku v roce 2019.

Ačkoli se USA řadí na první místo na světě v lékařských výdajích na obyvatele (10.948,5 amerických dolarů), je to jediná velká industrializovaná země bez univerzálního zdravotního pokrytí. Systém zdravotnické péče s vysokou mírou „laissez-faire“ (nechat věci svému vývoji) se stará o zájmy farmaceutického průmyslu více než o dobrý život lidí. USA se jako největší trh s farmaceutiky na světě zaměřují na rozvoj stále sofistikovanějších léčiv. Podle zprávy RAND vydané v lednu 2021 vzrostly jejich výdaje na léky v letech 2000-2017 o 76 procent. Posedlost zázračnými léky rozptyluje zemi od budování systému veřejného zdravotnictví. Pandemie COVID-19 odhalila celostátní nedostatek základních zařízení a lůžek v nemocnicích. Se 4 procenty světové populace měly USA do 7. prosince přibližně 18 procent případů COVID-19 a 15 procent úmrtí na COVID-19.

Demokracie je o sloučení zájmů většiny lidí

Co je demokracie? „Jeden člověk, jeden hlas“ s prázdným žaludkem není demokracie, vláda elitní menšiny nad většinou není demokracie, a parlamentní volby sponzorované velkými penězi nejsou demokracie. Americký model navazuje na logiku nerovnoměrně distribuovaných majetkových práv, zatímco demokracie požaduje rovná občanská a politická práva. Americký model kampaní je pro zisk oligarchů, zatímco demokracie hledá společné dobro veřejnosti. Jak by mohl člověk očekávat, že americký model je v souladu s normami demokracie? I kdyby tomu tak bylo v historii, s nepřetržitou erozí veřejného zájmu, je tato země stále tzv. maják demokracie?

Demokracie jako koncept má prázdný význam, pokud je abstraktní, nad-třídní nebo nad-historická. Na světě by neměl být věčný nebo univerzální pohled na demokracii. Demokracii lze nalézt pouze v neustále se vyvíjejících společných hodnotách v konkrétním nebo historickém kontextu. (Kl)