„Summit pro demokracii“ je neúplný bez celoprocesové demokracie

Autor: Wenshan Jia je profesor na škole komunikace na Chapman University v Kalifornii a profesor na Univerzitě Shandong v Číně

Ačkoli se „summit pro demokracii“ amerického prezidenta Joe Bidena oficiálně sejde 9. prosince online za účasti zástupců 109 zemí a čínského regionu Tchaj-wan, zveřejnění bílé knihy „Čína: Demokracie, která funguje“ Informační kanceláří čínské Státní rady 4. prosince může být považováno za událost, která může mít stejně velký mezinárodní vliv jako samotný summit vymyšlený USA.

Čína představuje alternativní model demokracie, o kterém si myslí, že „funguje“ na rozdíl od západní demokracie, která podle různých výzkumných zpráv nefunguje dobře. Zdá se tedy, že americká demokracie potřebuje prostřednictvím tohoto summitu podporu pro svou „obnovu a odolnost“.

Čína je vyloučena z účasti na tomto „summitu“, protože jeho cílem je údajně označit Čínu za nepřítele demokracie na základě západních podmínek. Vzhledem k tomu, že více než jedna třetina zemí na této planetě byla ze „summitu pro demokracii“ vyloučena, nejde o globální summit. Říká se, že toto vyloučení je z velké části způsobeno jak kulturními, tak ideologickými zaujatostmi vůči Číně a dalším zemím ze strany Bidenovy administrativy, která se zdá být mnohem více odhodlána znovu získat globální vedoucí postavení USA než řešit své domácí strasti, včetně pandemie, hlubokého rozdělení, vysoké kriminality, vysoké inflace a tak dále.

Čína již nepotlačuje svou touhu po otevřeném dialogu se „summitem pro demokracii“. Zveřejnění bílé knihy Čínou jako vnějšího aktéra v jistém smyslu předefinovalo a rozšířilo „summit“ zahájením globálního dialogu o demokracii ještě předtím, než summit oficiálně zahájí svou pomlouvačnou kampaň proti Číně jako „autoritářské“ a „nedemokratické“ zemi, která má být zkrocena a uzavřena.

Potřeba poučit se z celoprocesové demokracie

Mezi demokraciemi v Číně a na Západě existují obrovské koncepční rozdíly, které si zaslouží hlubší dialog pro vzájemné porozumění a vzájemné výhody. Z pohledu západní demokracie může celoprocesová demokracie znít mikromanažersky a rušivě a ponechává jen málo osobní svobody. Z čínského pohledu je však celoprocesová demokracie v souladu s letitou čínskou tradicí, kdy občané zacházejí se svými úředníky a vládou jako s postavami rodičovského typu, od kterých se očekává, že jim budou pravidelně poskytovat bezpečí, spravedlnost a jistotu pro jejich živobytí a štěstí.

Z čínské perspektivy celoprocesové demokracie je tedy západní demokracie plná mezer. Například nesplněné předvolební sliby, lobbing a otáčivé dveře – typické v západních demokraciích, ale v dnešní Číně se jim dostává nulové tolerance – podkopávají důvěryhodnost demokratických institucí a vytvářejí mezery pro úplatkářství a korupci, z nichž mají prospěch úředníci, podniky a skupiny se zvláštními zájmy, na úkor zájmů široké veřejnosti.

Kromě toho je z čínského pohledu právní ochrana a agresivní prosazování osobních nebo individuálních práv a svobod samotnou příčinou většiny z 800.000 úmrtí na COVID-19 a nekontrolovatelného násilí se zbraněmi. Bohužel se však nezdá, že by řešení takových strukturálních mezer a nedostatků, které mohou být hlavní příčinou úpadku západní demokracie, bylo zařazeno na prvním místě seznamu priorit „summitu pro demokracii“. Místo toho budou na summitu považovány za největší hrozby pro západní demokracii Čína a Rusko.

Staňme se všichni znovu celistvými

Čína je znovu scelována praxí celoprocesové lidové demokracie. Západní demokracie má ve svém institucionálním uspořádání mnoho mezer. Je potřeba ji aktualizovat jak teoreticky, tak institucionálně. Věřím, že tím, že se USA naučí celoprocesovou demokracii, mohou svou demokracii znovu učinit celistvou a zdravou. Na druhé straně při zavádění a dolaďování celého procesu demokracie zůstává Čína stále otevřena skutečným radám pro zlepšení od přátel z celého světa, včetně přátel ze západních demokracií.

Navíc Západ nemůže být celistvý bez Číny a Čína nemůže být celistvá bez Západu. Pokračování dialogu mezi západní demokracií a čínskou demokracií je proto klíčové nejen pro soužití, ale také pro konstruktivní soutěž, inteligentní spolupráci a společnou prosperitu.

Na závěr doufám, že se prezident Biden rozhodne v předvečer tohoto „summitu pro demokracii“ co nejdříve rozšířit své pozvání do všech zemí světa – včetně Číny a Ruska. (Kl)