Finanční politika ekonomického zotavení Číny v porovnání se Západem

2021-12-28 15:22:30
Sdílej:

Čína i přes nepřízeň globálního ekonomického prostředí pořád řídila svou ekonomiku opatrně a prozíravě, zdrženlivě ke stimulům, aby si nerozrušila rovnováhu růstu, dokud nedostala svou ekonomickou mašinérii do vysokého výkonu, kdy dodatečné peníze nebudou nadbytečné.

Svět si dělal iluze, že během roku 2021 zvládne zotavení z pandemické ekonomické krize a dokonce snad i z pandemie samotné. Veškerý ten optimismus ale narazil na tvrdou realitu a všechno je poněkud jinak, než kdokoliv jak optimisté, tak pesimisté předpokládali. Situace se podobá tak trochu spíše výzkumu vesmíru, kdy badatelé vždy ve výzkumných projektech a misích kosmických sond očekávají, jak upřesní své předpoklady o zkoumaných kosmických tělesech a jevech, aby pak nevěřícně zírali na cosi, co by je ani nenapadlo.

Velice svéhlavě se chová i samotná epidemie, na kterou moc očkovací kampaně nezabraly a nové varianty viru se vyvíjí rychleji, než by si kdy kdo dovedl představit. Všechno je jinak ale i v ekonomice a rozhodně se nic nevyvinulo podle „U“ křivky, jak optimisté doufali.

Celý svět zachvacuje inflace. Ta má jak přirozené tržní příčiny, tak k ní přispívají monetární a fiskální politiky. Fyzicky zotavení světa vázne hlavně na dvou věcech, na logistice, která nestíhá plnit poptávku výroby a obchodu, a nedostatku energie, který také dost často s problémy v logistice souvisí. Ty logistické problémy jsou poněkud mírnější tam, kam vedou trasy Iniciativy pásu a cesty (BRI), která vznikla právě včas, aby nedošlo k úplně katastrofálnímu zhroucení globální logistiky. Nedostatečné kapacity logistiky a energetiky šroubují ceny úplně všeho do výšin.

Dalším faktorem, který žene ceny nahoru, jsou ale i politiky pokusů stimulovat zotavení a udržet státní rozpočty pomocí tisků nových peněz, což dále žene ceny všeho vzhůru, ale HDP zemí, které se pomocí toho chtěly ekonomicky zotavit, se plazí vzhůru jen nepatrně, zvláště v rozvinutých zemích Západu. Když množství peněz v oběhu roste nad objemy, jaké je schopné reálná ekonomika vyprodukovat, dochází k tzv. „přehřátí“ ekonomiky, kdy inflace roste, aniž by za sebou táhla ekonomický růst. To tolik nevadí státům, které si tím snižují reálnou hodnotu svého dluhu, tzv. ho monetizují, ale vadí to bankám, a tak centrální banky Západu začínají zvyšovat úrokové míry a vůbec ustupují od opatření k povzbuzení růstu. Je to výrazný projev uznání, že pokusy o oživení selhávají a víc peněz do ekonomiky, která nemá na růst, má jen další negativní dopady.

Nevěřícně ale zírají na Čínu. Ta byla zatím s finančními stimuly dost váhavá. Ale rychle se zotavovala a v řadě oborů i přes všechny problémy výrazně rostla a překlenula i energetickou krizi, problémy s dovozem komodit atp. Je tedy většinou už zotavená a opravdu roste.

Letošní růst Číny nebude kolem 10%, jak optimisté před rokem mysleli, ale 7%-8%, což ukazuje, že zádrhely, na nichž se rozvoj všude jinde zasekl, úspěšně překonává a roste. I ji brzdí světová inflace, drahé suroviny a paliva, doprava a navíc dluhová krize na trhu s nemovitostmi ve stylu té, jaká roku 2008 zachvátila USA, čímž strhla do hluboké krize nejen Ameriku, ale i celý svět.

Čínská ekonomika se tedy zotavovat „umí“ a aby to zotavování šlo rychleji, potřebovala by levnější úvěry a dostupnější peníze, aby bylo čím ten růst financovat. A tak čínská centrální banka právě 20.12 srazila své úrokové sazby např. benchmarkovou LPR na 3,8%. To následuje pár týdnů po snížení povinných rezerv komerčních bank. Do ekonomiky se tím nalije spousta další likvidity, neboť podle přesvědčení čínských centrálních bankéřů je potenciál růstu vysoký a ty peníze proto její růst zrychlí a nezpůsobí přehřátí, jaké vyvolávaly dosavadní stimuly na Západě.

Pracovníci na montážní lince továrny Weichal Power Co., Ltd. vyrábí motory ve městě Weifan ve východočínské provincii Shandong, 22. dubna 2021. (Photo/Xinhua)

Pracovníci na montážní lince továrny Weichal Power Co., Ltd. vyrábí motory ve městě Weifan ve východočínské provincii Shandong, 22. dubna 2021. (Photo/Xinhua)

Země jako Británie a USA se po celou pandemickou krizi snažily dohnat své ekonomiky k růstu finančními stimuly a úvěry, v objemech nejvyšších od II. světové války překonávajících i nedávnou finanční krizi, a teď to tlumí, protože ač se moc nezotavují, natož aby rostly, mají své ekonomiky přehřáté, protože jejich ekonomická mašinérie na objem produkce odpovídající takovým penězům nemá, tj. objemy peněz jsou nad tzv. potenciálním produktem.

Čína je obvykle s finančními stimulacemi velice zdráhavá. Dávala si na ně pozor během tohoto zotavování a naposledy k tomu přistoupila roku 2008, kdy do ekonomiky nalila navíc 586 miliard $, aby se nenechala strhnout do světové finanční krize. Teď v okamžiku, kdy má Západ za sebou neúspěšné pokusy za cenu inflace stimulovat ekonomiku k růstu a musí z toho couvat zvyšováním úrokových sazeb, protože ekonomika je sice malátná, ale přesto přehřátá, a vypukla by tudíž jen pádivá inflace a neskutečné nerovnováhy v ekonomickém systému, které by ekonomiku naopak dusily, Čína ale náhle přistupuje ke stimulům.

Např. britská ekonomika přes obrovské stimuly, které rozvracely její rovnováhu, rostla jen o 0,1% měsíčně, a čeká se, že v USA, kde zotavení také vázne, je přijde úrokových sazeb do pár týdnů. Zároveň ale, právě v takovémto okamžiku Čína teprve ke stimulům nižších úrokových sazeb přistupuje. Ozývají se samozřejmě výkřiky typu, že to je nekalá obchodní praktika, neboť teď během vysoké inflace v USA dolar k yuanu neustále klesal a čínská měna rostla. Zlevňování peněz v Číně ale bude vyvolávat i klesající růst yuanu, a proto relativně zlevní čínské zboží a zvedne jeho odbyt.

V první řadě je to ovšem vidění situace ze strany čínských centrálních bankéřů v tom smyslu, že zotavení Číny v podstatě už proběhlo. Teď je dobrý důvod očekávat, že se rozběhne solidní růst po éře zotavení, a na ten růst a překonávání jistě nemalých potíží s růstem bude třeba větší objem peněz, který by však neměl vyvolávat nežádoucí ekonomické nerovnováhy a hrubé znehodnocování měny, protože nárůstu objemu peněz bude odpovídat nárůstu potenciálního a reálného produktu.

Je to krok vyplývající z rozhodného přesvědčení Číny, že úspěšně zvládla zotavení a teď potřebuje rozhýbat následný rychlý růst, který její ekonomika zvládne a neupadne do kombinace stagnace s inflací zvané stagflace, která teď postihla prakticky celý Západ a vůbec rozvinuté ekonomiky. Zatímco zvyšování úrokových sazeb na Západě je přiznáním, že ekonomiky jsou strukturálně nemocné a nemají sílu na to, aby rostly, i kdyby měly více peněz. Je to tak trochu jako auto, které nemůže jet rychleji, i když dostane více benzínu, protože k tomu by bylo nutno ho ještě spravit.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze