Xinjiang – Co vlastně víme?

2022-01-12 15:35:30
Sdílej:

Autor: Daryl Guppy je mezinárodní odborník na finanční technickou analýzu. Už více než deset let poskytuje týdenní analýzu šanghajského indexu pro média na čínské pevnině. Guppy se pravidelně objevuje na CNBC Asia a je národním členem představenstva Australsko-čínské obchodní rady.

Můj čínský kamarád mě chtěl vzít do muslimské restaurace, ale bylo poledne během ramadánu. V Urumči, hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang), nebyla ve staré čtvrti otevřena ani jedna muslimská restaurace.

V následujících dnech během ramadánu jsme měli stejný problém v odlehlých městech jako je Kucha a museli jsme obědvat v nemuslimských restauracích.

Mezitím zpráva v australských novinách tvrdila, že všechny muslimské restaurace v Urumči byly nuceny zůstat během ramadánu otevřené. Tvrdilo se, že je to příklad represe Ujgurů, ale neodpovídalo to mým zkušenostem z terénu. Zpráva uvedla v omyl tisíce čtenářů ohledně toho, co se skutečně dělo v Xinjiangu.

Australský novinář Michael Smith ve své knize z roku 2021 píše o státem organizované návštěvě Xinjiangu, o které tvrdí, že vše, co viděl, bylo smyšlené. Přesto ke konci kapitoly podrobně popisuje svůj „útěk“ od svých hostitelů a hodiny, které strávil blouděním uličkami a nasáváním pouličního života v Urumči.

„Byla to jediná skutečná věc, kterou jsem na té cestě viděl, a paradoxně se scény té noci shodovaly s vyprávěním vlád, že lidé v Xinjiangu nežijí ve stavu strachu,“ píše. Toto pozorování je v souladu s mými zkušenostmi z Urumči, Kuchi a dalších míst v Xinjiangu. Smithovo pozorování během „úniku“ však nestačí k tomu, aby revidoval svá dřívější tvrzení o „smyšlenosti“.

Získávání přesných objektivních informací o Xinjiangu bylo ztíženo omezením cestování během epidemie COVID-19. Víme však, že aspekty základních informací o Xinjiangu byly ve zprávách západních médií ignorovány.

Nejnovější západní zprávu vydal tribunál, kterému předsedá sir Geoffrey Nice. Tribunál byl financován a podporován propagandistickými pažemi USA a nemá žádnou právní ani politickou autoritu. Dospěl však k závěru, že důkazy o destrukci Ujgurů v Xinjiangu byly nedostatečné ve všech jeho mandátech kromě jednoho, a dokonce i tehdy byly důkazy pochybné. To však není dojem, který získáte, když o tom čtete v západních médiích.

Dřívější návrh odsouzení v parlamentu Velké Británie „jednomyslně“ schválilo 23 z 650 poslanců, ale média o tom mluvila, jako by to bylo rozhodnutí celého parlamentu.

V červenci roku 2020 pak americký ministr zahraničí Mike Pompeo odstartoval tuto kampaň a svá tvrzení o Xinjiangu založil pouze na jednom zdroji – tvrzení německého výzkumníka Adriana Zenze ve studii porodnosti v Xinjiangu. Zenz, který nemá téměř žádné zkušenosti z Xinjiangu, je katolík, znovuzrozený křesťan, který vystudoval Kolumbijskou mezinárodní univerzitu v Jižní Karolíně.

Klíčovým základem Zenzova výzkumu bylo obvinění z potlačování populace. Údaje ze sčítání lidu ve skutečnosti ukazují, že populační růst Ujgurů je mnohem vyšší než celostátní míra růstu. Ujgurská populace, průměrná délka života a průměrný příjem v Xinjiangu nadále rostou. V regionu není žádná uprchlická krize, která by téměř jistě následovala etnické násilí a politické represe uváděné západními médii.

Zenzovu zprávu zveřejnil ultrakonzervativní think-tank Jamestown Foundation, který v 80. letech založil ředitel CIA William J. Casey. Nadace je známá svou krajně pravicovou ideologií. Zenzovy široce citované zprávy nejsou publikovány v recenzovaných časopisech pod dohledem akademických institucí.

Bližší zkoumání zdrojů nadace a přidružených organizací ze strany výzkumných akademiků odhaluje složitou síť ideologicky motivovaných pravicových organizací, které jsou financovány různými ministerstvy USA, včetně CIA. Skutečně nezávislé nebo objektivní důkazy je obtížné identifikovat.

Tento „výzkum“ byl nekriticky šířen hlavními západními zpravodajskými službami, dokud nezískal auru nezpochybnitelné pravdy. Málokdo se skutečně podívá na detaily nebo důkazy, na kterých byl založen.

Muslimské země – přirození spojenci Ujgurů – nepodpořily obvinění vedená USA, i když rychle upozorňují na muslimský útlak jinde. Ani jedna většinově muslimská země se nepřipojila k dopisu OSN kritizujícímu čínské aktivity v Xinjiangu. Ačkoli to samo o sobě není důkaz, dává to příležitost k zamyšlení nad pravdivostí kampaně Xinjiangu propagované západními médii a politickými vůdci.

Toto jsou důležité záležitosti a než budeme moci učinit informované rozhodnutí, potřebujeme přesné zprávy o všech stranách příběhu. Zatímco západní média odmítají uznat pochybnou a kompromitovanou povahu svých primárních zdrojů, nemůžeme jejich závěry bezstarostně přijmout.

Dokud nepochopíme skutečné základy a záměry těchto zpráv, je rozumné dojít k závěru, že tato analýza může být stejně chybná, jako jsou zbraně hromadného ničení použité k ospravedlnění války v Iráku. Pro některé je Xinjiang perfektní příležitostí, jak využít cizí vliv k destabilizaci částí Číny. Nedostatek hloubky vyšetřování v západním mediálním pokrytí Xinjiangu a Zenzova výzkumu naznačuje, že použití této strategie zůstává reálnou možností. (Kl)