Rekonfigurace globálních dodavatelských řetězců se točí kolem Číny

2022-01-19 14:16:00
Sdílej:

Čína potřebuje národní strategii pro bezpečnost globálního dodavatelského řetězce.

Čína potřebuje národní strategii pro bezpečnost globálního dodavatelského řetězce.

Hospodářské krize plní mj. i řadu velice přínosných funkcí, když rekonfigurují strukturu ekonomických systémů a dodavatelských řetězců, aby byly efektivnější a odolnější a je to obvykle tak trochu hra, kdy to moc nefunkční se zhroutí a pro to, co má schopnost rozvoje, se otevřou nové příležitosti. To často padají i obří korporace anebo v historii dokonce říše, aby nepřekážely životaschopnějším ekonomicky přínosným subjektům. Když tu teď máme pandemickou krizi, stojí za to zamyslet se nad tím, jak se během zotavení z ní rekonfigurují ekonomické struktury a dodavatelské řetězce a sledovat to. A samozřejmě přitom posuzovat i roli rozhodujících mocností aj. větších ekonomických celků. Zamyslet se, kdo byl zatím hlavním hybatelem rekonfigurace dodavatelských řetězců a kdo spíše vyklízel pozice, a kam se kurzy směřování rekonfigurace světové ekonomiky touto krizí nasměrují.

Nejméně během posledních 20 let od svého vstupu do Světové obchodní organizace byla tím největším hybatelem restrukturace dodavatelských řetězců Čína, a tak stojí za to soustředit se zejména na její roli v tomto procesu jak v minulosti, tak ve výhledu na budoucnost. Během celé té doby excelovala především v růstu významu svého zpracovatelského průmyslu pro světovou ekonomiku.

Čínský zpracovatelský průmysl roku 2010 předstihl v přidané hodnotě obdobný průmysl USA a o 9 let později pak přidanou hodnotu zpracovatelského průmyslu USA, Japonska a Německa dohromady, když získal 28,1 procenta podílu na celosvětovém průmyslu. Z Číny se tak stala dílna světa, která je první v objemu výroby 220 z 500 hlavních průmyslových produktů, kdy samozřejmě tvoří i největší trh pro dodavatelské řetězce zpracovatelského průmyslu, takže ty řetězce stejně jako nejvíce směřují z Číny, tak také nejvíce z jiných koutů světa směřují do Číny.

Jako největší vývozce průmyslového zboží předstihla Čína tehdejší jedničku světa Německo v roce 2009, roku 2013 předstihla USA jako největšího obchodníka s fyzickým zbožím. Je teď největším obchodním partnerem pro více než 120 zemí a regionů světa. V březnu 2020 kolem 20 procent globálního obchodu průmyslových výrobků proudilo z Číny. Světový dodavatelský řetězec na ní tak závisí tak, že kdyby se zahraniční prodeje čínských výrobců propadly o 2 procenta, následně by se v důsledku toho exporty 45 hlavních ekonomik propadly o 46 miliard $.

A když začala svoji funkci v rekonstrukci dodavatelských řetězců plnit pandemická globální ekonomická krize, tak se tento vývoj ještě zrychlil, stala se hlavní lokomotivou ekonomického zotavení i lákadlem pro globální kapitál, který do ní vkládá důvěru tím, že do Číny proudí.

Zotavení Číny z globální ekonomické krize probíhalo takovým tempem, že na vrcholu krize v roce 2020 byla jedinou světovou ekonomikou vykazující růst. Za krizový rok 2021 její růst překonává 8 procent, čímž čínská ekonomika prokazuje nesmírnou odolnost a adaptabilitu.

Proto také v krizových letech, kdy se světové investice hluboce propadly, protože v krizi se investiční příležitosti těžko hledají, přímé zahraniční investice do Číny roku 2020 stejně narostly o 6 procent a během roku zotavení 2021 dokonce o 14,9 procenta, neboť světový kapitál ví, kam směřuje budoucnost. Čínské vývozy polotovarů pro další zpracování stouply roku 2021 o 34 procent a Čína byla tím hlavním, kdo zachraňoval dodavatelské řetězce, aby se nezhroutily jiné výroby po světě, které náhle přišly o dodavatele.

Letecká fotografie z 3. června 2021 ukazuje, jak se balíky e-commerce zboží pro přeshraniční obchod vozí z Horgos v severozápadní čínské ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. (Photo/Xinhua)

Letecká fotografie z 3. června 2021 ukazuje, jak se balíky e-commerce zboží pro přeshraniční obchod vozí z Horgos v severozápadní čínské ujgurské autonomní oblasti Xinjiang. (Photo/Xinhua)

V současnosti je Čína těžištěm světových dodavatelských řetězců, kdy nejvíce jich směřuje do Číny a právě tak nejvíce z Číny, kdy je hluboce ekonomicky propojená s celým světem a je hlavní lokomotivou růstu táhnoucí svět k zotavení z pandemické krize.

Od doby, kdy se během globální ekonomické krize na konci prvního desetiletí světové dodavatelské řetězce právě tak ozdravným působením krize rekonfigurovaly směrem k Číně, čímž začala ohrožovat někdejší postavení USA v nich, probíhá značné americké úsilí zasahovat do restrukturace světových řetězců více politickými hegemonickými opatřeními. A tak v Americe spatřila roku 2012 světlo světa Národní strategie pro bezpečnost globálního dodavatelského řetězce, na níž navazovala řada geopolitických iniciativ v podstatě k odklánění dodavatelských řetězců od Číny, na což pak navázala Trumpova strategie „Amerika v první řadě“ a počínání Bidenovy administrativy, které se od té Trumpovy moc neliší.

Účinky těchto strategií jsou však velmi omezené, možná že poškozují více tržní postavení Ameriky samotné, a události jako tato poslední ještě trvající globální krize a její rekonfigurační účinek posilující ty konkurenceschopnější, takže v dodavatelských řetězcích roste postavení Číny a ústupu USA krize spíše nahrává.

Ani taková opatření jako Bidenova vyhláška o revizi amerických dodavatelských řetězců, amerických Zákon o strategické konkurenci z dubna 2021, summit G20 z listopadu 2021 a Bidenův Globální summit o odolnosti dodavatelských řetězců nesplnily svůj hlavní cíl zastavit přesměrovávání dodavatelských linií přes Čínu a nastolit nějaký řád z Washingtonu dirigovaných dodavatelských řetězců místo globálního svobodného trhu, takže svobodný trh a rekonfigurační účinek krize mají proti pokusům o hegemonický dirigismus světové ekonomiky převahu.

Amerika, která se dosud stavěla do pozice vůdce vedoucího svět ke globálnímu svobodnému trhu, se teď uchyluje k daňovým pobídkám, investičním dotacím a dokonce k silnému ochranářství, aby se svět nevyvíjel podle ekonomických zákonů svobodného trhu, na němž její konkurenceschopnost klesá, a snaží se dodavatelské řetězce dirigovat politickým tlakem a nerealistickými snahami o izolaci těchto řetězců od Číny. Tím však více poškozuje vlastní business a vlastní konkurenceschopnost i s nemalým bržděním zotavení světové ekonomiky, než aby tím bránila přirozené rekonfiguraci světového hospodářství s Čínou ve svém těžišti.

Pracovník instaluje stěrku vyrobenou sklářským výrobcem Fuyao v automobilce v Daytonu v Ohiu ve Spojených státech, 26. července 2019. (Photo/Xinhua)

Pracovník instaluje stěrku vyrobenou sklářským výrobcem Fuyao v automobilce v Daytonu v Ohiu ve Spojených státech, 26. července 2019. (Photo/Xinhua)

Samozřejmě, že Čína usilující o co nejvyšší adaptabilitu a odolnost své ekonomiky si je dobře vědoma nutnosti ochránit si postavení ve světových dodavatelských řetězcích, nenechat je rozvrátit něčím politikařením a zařídit si adaptace na všechny problémy v těchto řetězcích, aby i nadále zvládala vznikající potíže jako při nedávném rozvratu globální dopravy aj.

Prozatím Čína ze všech krizí i zlovolných útoků vždy vycházela v roli „šikuly, kterého když hodíš do vody, tak vyplave s rybou v zubech.“ A právě takovým obvykle hospodářské krize hrají na ruku.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze