Čína zahajuje monetární stimulace ekonomického růstu
Během pandemické deprese významné ekonomiky Západu obvykle na situaci reagovaly tzv. kvantitativním uvolňováním, což je takový eufemismus pro tisk nových peněz. A ukazatelem přítoku nových peněz na trh jsou ty diskontní sazby, reposazby a lombardní sazby, tedy úrokové sazby, za jaké centrální banky pak ty peníze půjčují komerčním bankám. Za ty nové peníze se financovaly různé ty záchranné balíčky aj. Pokud je ale těch nových peněz více, než kolik je ekonomika schopna produkovat, přináší to inflaci a určité formy přerozdělování bohatství, čemuž se evidentně Čína snažila pokud možno vyhnout. Monetární a finanční stimuly ekonomice použila jen krátce během vrcholu epidemie, když bylo nutno ekonomiku vytáhnout z recese, ale pak se těm nástrojům, jež by mohly ještě zvýšit inflaci a nerovnováhu na trhu, už vyhýbala.
Evidentně rozbíhající se kola výroby tažená obrovskou do velké míry zahraniční poptávkou k obnově ekonomické aktivity stačila, a tak nebylo nutno trh zavalovat levnými penězi. Průmysl a logistika si se situací poradily samy. Čínská ekonomika dva roky prudce rostla a překonala i ty fáze vyvolané více těžkostmi s mezinárodní logistikou než domácí epidemií, z čehož vznikla např. energetická krize, přičemž se to na rozdíl od Západu nestimulovalo levnými penězi.
Nyní se na Západě politika nízkých úrokových sazeb a záchrany ekonomiky stimulacemi začíná brzdit, protože poměrně vyčerpala své možnosti a už by měla účinek více jen inflační, aniž by víc rozhýbala ekonomiku. Avšak v tomto okamžiku Čína začíná snižovat úrokové sazby centrální banky a vytahovat programy stimulů jako třeba nové infrastrukturní projekty financované vládou a levné úvěry malým podnikům, maloobchodu a sektoru služeb, které se nezotavovaly tak rychle a nemají dost rezerv k financování rozšíření své činnosti.
Poprvé tedy od dubna 2020 zase snižuje sazby v době, kdy zotavení do velké míry vyčerpalo dosavadní možnosti a růst ekonomiky nemůže být tažen jen zahraniční poptávkou, je třeba zvýšit domácí poptávku, a to i spotřebitelskou, a oživit i obory malovýroby, služeb a maloobchodu. Lidová banka Číny (PBOC) srazila své sazby na jednoroční úvěry o 10 bazických bodů na 2,85% a sazby na sedmidenní zpětné odkupy na 2,1%.
Tato centrální banka nabídla bankovním institucím, které si u ní půjčují 700 miliard yuanů (110 miliard $) na střednědobé úvěrové produkty, což je navýšením k 500 miliardám yuanů pohledávek u bank. Také přidala 100 miliard yuanů na sedmidenní repo reverzní odkupy.
Když jsme uváděli, jak si čínská ekonomika vedla v minulém roce, informovali jsme o znepokojivých faktech, že zatímco velké výrobní podniky, které sotva stačí plnit domácí a zahraniční objednávky, svou činnost v podstatě obnovily a mají i prostředky k investicím a tvorbám rezerv, tak malé a střední podniky, maloobchod a služby na tom tak skvěle nejsou a ač se před nimi otvírají další příležitosti ke zvýšení své aktivity, často nemají peníze na to, aby své výroby a další činnosti rozběhly v potřebné míře. A právě proto je nutné zvýšit peněžní nabídku, aby byla spousta levných úvěrů nebo i státních stimulačních balíčků, aby se pomohlo drobným podnikům, spotřebitelskému sektoru i domácnostem se spotřebou.
Je jasné, že Čína ví, že vyšší peněžní nabídka teď nezpůsobí přehnanou inflaci, neboť objem peněz v oběhu nebude překračovat její potenciální produkt, a že má potenciál na to, aby její produkt v důsledku zlevnění peněz rostl.
Zatímco většina Západu monetárními a fiskálními opatřeními zkoušela své ekonomiky oživovat dva roky, takže tyto nástroje vyčerpaly, tak Čína s tím na více než rok a půl přestala, a teprve teď, když její růst zpomaluje, ale vidí růstové možnosti, které lze levnými penězi oživit, vytahuje tyto nástroje pro druhou fázi oživení.
Čína ve čtvrtém kvartálu rostla sice rychleji, než se kvůli potížím zejména ve světových dodavatelských řetězcích čekalo, ale přeci jen méně, než je u ní zvykem a pro co má potenciálně možnosti:
Čína 4KVART. HDP růst 4% MEZIROČNĚ; Odhad 3.3%, ale dost pod KVART.3 +4.9%
Čína prosinec vzestup průmyslové výroby 4.3% MEZIROČNĚ; Odhad 3.7%
Čína leden-prosinec vzestup investic do fixního kapitálu 4.9% MEZIROČNĚ; Odhad 4.8%
Čína leden - prosinec HDP růst 8.1% MEZIROČNĚ; Odhad 8%
Čína konec prosince vzestup míry nezaměstnanosti na 5.1% versus 5.0% předtím
Čína prosinec nárůst maloobchodních prodejů 1.7% MEZIROČNĚ; Odhad 3.8%
Zpomalení růstu tedy ukazuje, že potenciál dosavadního růstového modelu byl vyčerpán a je třeba sáhnout po dosud nevyčerpaných možnostech, tj. po fiskální a monetární politice. Hodilo by se oživit i poptávku domácností. Spotřebitelé začínají být opatrnější. Trh práce je zase nejistý, hrozí protiepidemická opatření, protože jak dobře víme, svět zachvacuje vlna epidemie varianty omikron.
Pokles spotřebitelské poptávky se tedy projevuje v celé šíři maloobchodního trhu. Lidé snižují nákupy domácí elektroniky a automobilů, navštěvují méně restaurace a jídelny, které se sotva začaly zotavovat, kupují méně oděvů, šperků a nábytku. Zatím není ani jasné, jestli poptávku trochu oživí alespoň novoroční oslavy lunárního roku.
Růsty spotřebitelské poptávky bývají v Číně dost nevyzpytatelné a podléhají obavám z nejistoty. V těžkém pandemickém roce bylo sice pět měsíců, kdy poptávka spotřebitelů rostla, ale loni, přestože po většinu roku docházelo ke značnému růstu, ač plnému nejistoty, rostla spotřebitelská poptávka jen ve čtyřech měsících. Pro Čínu byl v posledních letech charakteristický prudký růst internetových nákupů, kdy by se dalo čekat, že pandemie by to mohla ještě trochu urychlit. Ale jejich nárůst byl roku 2021 jen 14,1%, což je nejnižší roční nárůst od roku 2014.
Ale nejen podniky spotřebitelského trhu, který touží po oživení, ale i čínští bankéři si zlevnění peněz moc pochvalují jako velice dobré pro stabilizaci hospodářského růstu a využití možností pro tuto fázi zotavení. Nečekají ale žádné prudké záplavy nově tištěných peněz a vládních balíčků. Čína by s tím chtěla asi postupovat dost opatrně a nevyčerpat možnosti, které to poskytuje příliš rychle.
Dalo se čekat, že na takovýto krok silně zareagují světové kapitálové trhy. Jejich reakce je však spíše umírněná, neboť analytici tvrdí, že tento krok nebyl jakýmkoliv překvapením a je přesně v souladu se směrnicemi prorůstové politiky pro rok 2022. Nikoho to tedy nepřekvapilo. Je tedy vidět, že čínská makroekonomická politika je velice transparentní a zřejmě nepostupuje v souladu s nějakými spekulanty vydělávajícími na tržních překvapeních, o kterých ví dopředu, jak je tomu často na Západě.
Čína tedy nově jemně a opatrně přistupuje k těm prorůstovým politikám, jejichž potenciál už Západ vyčerpal a musel s nimi skončit, a tak má pořád čím svůj růst podněcovat. Také malá poznámka na konec, za minulý rok Číně narostla nejen ekonomika, ale díky porodnosti i populace o 500 000 lidí.
Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze