Ukrajinská krize odhaluje schizma na Západě

Jak se západní vůdci tváří v tvář možné válce na Ukrajině vydávají různými směry, trhliny v alianci NATO, které se objevily během Trumpovy administrativy, teď hrozí úplným rozpadnutím.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken varoval, že USA a jejich spojenci dodají „rychlou, přísnou a jednotnou odpověď“, pokud ruské jednotky vstoupí na Ukrajinu. Ale toto poselství je podkopáváno ze všech směrů, včetně jeho šéfa, prezidenta Joe Bidena. Biden vyvolal minulý týden pozdvižení, když poznamenal, že reakce Západu na invazi na Ukrajinu bude „záviset“ na tom, co udělá Rusko. „Jedna věc je, pokud půjde o menší invazi, a my pak skončíme tak, že budeme muset bojovat o to, co udělat a co neudělat, a tak dále,“ řekl Biden v poznámce.

Škoda však byla způsobena. Mnoho národů, včetně Ukrajiny a možná i Ruska, to interpretovalo jako manévrovací prostor, pokud dojde k vojenské akci. Ukrajina koneckonců není součástí NATO a západní jednotky nemají vojenskou sílu zastavit ruské jednotky s omezenými ztrátami. Větší válka je téměř zaručena, pokud se obě strany začnou střetávat na bitevním poli.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v přímém rozporu s Blinkenovými prohlášeními o jednotě naléhal na EU, aby zahájila samostatná jednání s Ruskem o způsobech, jak snížit napětí. USA chtějí uvalit přísné ekonomické sankce na Rusko, ale země jako Francie a Německo jsou závislé na Rusku, pokud jde o jejich energetické potřeby. Ekonomické sankce vůči Rusku by měly malý dopad na USA, ale způsobily by velké narušení evropských ekonomik.

Pozice Německa je tak daleko od pozice Washingtonu, že se komentátor novin Wall Street Journal zeptal: „Je Německo spolehlivým americkým spojencem?“ Německo odmítlo dovolit, aby zbraně, které vyrobilo, byly převedeny od spojenců v NATO na Ukrajinu, což vyvolalo hořkou kritiku. Šéf německého námořnictva rezignoval poté, co naznačil, že Putinovi jde o respekt, nikoli o zemi. „Je snadné mu dokonce prokázat respekt, který skutečně vyžaduje - a pravděpodobně si také zaslouží,“ řekl bývalý viceadmirál Kay-Achim Schönbach. Schönbachovy poznámky odrážejí hlubokou ambivalenci v Německu ohledně znepřátelení si Ruska. Nejen, že obě země mají hluboké obchodní vazby, Německo je hluboce závislé na Rusku, pokud jde o zemní plyn, a to jak pro vytápění, tak pro výrobu elektřiny. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval Západ, aby byl obezřetný při zvažování sankcí vůči Rusku „a zvážil důsledky, které to pro nás bude mít“.

Z tohoto pohledu je důvod Macronovy neochoty nechat sankce milující USA převzít vedení při reakci velmi jasný a racionální. USA od začátku zcela jasně uvedly, že nejsou ochotny vyslat vojáky na obranu Ukrajiny, protože Ukrajina není členem NATO. Tento bod zdůraznily státy jako Austrálie, unavené z dalšího nekonečného zahraničního střetnutí po noční můře v Afghánistánu.

Ale Bidenova administrativa, která čelí rostoucímu žáru od jestřábích domácích politických oponentů, nyní naznačuje, že by mohla zaplavit ukrajinské sousedy v NATO vojáky, což je krok, který si jistě znepřátelí ruského prezidenta Vladimira Putina a přivede NATO a Rusko blíže k válce. Konflikt mezi těmito dvěma jaderně vyzbrojenými protivníky by se mohl snadno vymknout kontrole a vést k nepředstavitelné katastrofě pro lidstvo.

Minulý týden řekl nejvyšší americký diplomat během návštěvy Kyjeva novinářům, že: „Myslím, že jedním z dlouhodobých cílů Moskvy je pokusit se zasít rozdělení mezi naše země a v rámci nich a to jí jednoduše nemůžeme dovolit a nedovolíme jí to udělat.“ Navzdory Blinkenově výzvě k jednotě se rozkol mezi západními mocnostmi již nějakou dobu prohlubuje. Evropa se postupně přiklání k nezávislejší zahraniční politice na Spojených státech. A ukrajinská krize je místem, kde tato nezávislost přichází do přímého rozporu s přáním Spojených států udržet Rusko pod kontrolou.

Ukrajinská krize tyto trhliny v západní alianci nezpůsobila. Pouze je odhalila. (Kl)