Kam se hrnou v Číně nejvíce zahraniční investoři?

Nárůst FDI do čínského sektoru služeb je dokladem o úspěšnosti reformy prováděné otvíráním a restrukturací čínské průmyslové struktury.

Čína je už dlouhou dobu „dílnou světa“. Co se týče HDP, je zatím druhá za USA, ale co se týče objemu výroby zpracovatelského průmyslu, je už dost dlouho před USA. Náskok USA v HDP před Čínou je především v produktu odvětví služeb.

Když má Čína – dílna světa – na světě největší výrobní sektor a zároveň se v poslední době stává jedním z největších lákadel zahraničního kapitálu, aby do Číny proudily zahraniční investice, především ty přímé (FDI), tak by se možná dalo čekat, že budou proudit právě do toho výrobního sektoru. Nicméně proudí převážně do rychle se rozvíjejících odvětví služeb a s tím, jak Čína otvírá svůj trh světu, se ten trend ještě zrychluje.

Do sektoru služeb připlynulo za prvních 11 měsíců roku 2021 více než bilion yuanů (156,85 miliardy dolarů), tedy více než za celý rok 2020 a více než do všech ostatních sektorů včetně výrobních a je vidět, že zahraniční investoři se v Číně zajímají více o služby než o výroby.

Tento trend však není ničím, co by se nově objevilo až v loňském roce. FDI do sektoru služeb roste v Číně už přes 15 let. Ten trend si můžeme ilustrovat na číslech, když v roce 2005 představovalo FDI do služeb 24,7 % přímých zahraničích investic, v roce 2011 už to bylo 50 % a roku 2020 se služby na celkových přímých zahraničních investicích podílely 77,7 %, přičemž roku 2021 to bylo během prvních 11 měsíců zhruba 80 %.

Čínský trh služeb totiž neustále roste a země náskok Ameriky v tomto sektoru vytrvale dohání a ty nové trend v oborech např. high-tech služeb se v Číně obzvláště prosazují, a také se světové společnosti působící ve službách čím dál více o Čínu zajímají a vkládají do ní důvěru.

I Čína jako taková si dává hodně záležet na tom, aby její trh služeb dosáhl nejvyšších kvalit. Příkladem je nejnovější čínská iniciativa na zlepšení oběhových procesů v ekonomice, čímž je myšlena veškerá logistika a procesy pohybů zboží, surovin, transakci při těch pohybech aj., které chce Čína značně zdokonalovat. Nejspíš asi poté, co se během pandemické krize globální logistické řetězce ukázaly být největší slabinou světové ekonomiky a příčinou potíží i takového druhu, jako byla energetická krize, takže zvyšování odolnosti těchto procesů se ukázalo být pro ekonomické zotavení a růst extrémně důležité. Zrovna tak, jako zdokonaluje i finanční sektor a další sektory služeb, takže ke službám se posouvají její ekonomické priority.

I rozvoj tradičních čínských výrobních sektorů, jak prudce se rozvíjející malovýroby, tak velkovýroby vyžaduje návazný rozvoj, všemožných právních poradenství, konzultačních služeb, pojišťovnictví, bankovnictví, firem starajících se o lidské zdroje atp. Samozřejmě, že i doprava a logistika patří mezi služby.

Také nárůst významu špičkové techniky už s sebou nese zákonitě rozvoj sektoru high-tech služeb. Je třeba si uvědomit, že např. odvětví výzkumu a vývoje v podstatě také patří mezi služby. A řada společností provádějících výzkum a vývoj má smíšené týmy, kdy část týmu je v domovské zemi a část v Číně, kde je na pracovním trhu k mání spousta dobrých inženýrů, matematiků, programátorů a dalších odborníků. Nepřekvapuje proto, že za zmiňovaných 11 měsíců loňského roku vyrostly high-tech služby pracující pro výrobní sektor o 20 %.

Fotka pořízená 7. ledna 2020 ukazuje v Číně vyráběné sedany v mega-továrně Tesly v Šanghaji ve východní Číně. (Photo/Xinhua)

Také třeba vývoj softwaru, provozování informačních a komunikačních systémů to jsou služby, kdy dnes se prosazují např. počítačové cloudy, takže řada cloudů, např. těch, na nichž překládají překladatelé z různých zemí, je vlastně v Číně, zrovna tak jako spoustu překladatelských služeb globálně vlastně poskytuje Čína.

Ač je Čína dílnou světa, tak v současnosti většina jejího HDP vlastně pochází ze služeb, kdy ten podíl neustále roste, a tak je logické, že se to promítá do toků zahraničních investic. Už v roce 2015 představoval sektor služeb 50,5 % čínského HDP. Během prvních tří čtvrtletí 2021 představovaly služby už 54,2 % čínského HDP.

S tím, jak je ve výrobním průmyslu Čína zpravidla nejen tím, kdo výrobky vyrobí, nýbrž i tím, kdo je vyvine a vypracuje k nim technologie a software, doprovází růst hmotné výroby velký rozsah služeb. Dnes obvykle, když do Číny přijdou zahraniční výrobci, zřídí si v Číně i výzkum a vývoj. Např. americký Dow chystá investice do výrobního komplexu v provinciích Zhejiang a Guangdong. Výrobní závody se teprve připravují, ale výzkumné a vývojové centrum je už v plném běhu. Čína tím v podstatě sleduje zavedený rozvojový vzorec. Vlastně všechny vysoce rozvinuté země mají už větší sektor služeb než sektor průmyslové výroby a ve všech pokročile se rozvíjejících ekonomikách začne hrát za určitou úrovní rozvinutosti prim sektor služeb předstihující výrobu.

Čína od Teng Siao-pchingovy reformy svůj vývoj neustále optimalizuje a hladce překonává všechny meze růstu, které jí Západní experti předpovídali, že na nich Čína uvízne. Např. se začátkem 20. let evidentně už překonala tzv. „past středních příjmů“, která zarazila rozvoj téměř všech rychle se rozvíjejících nově se vynořivších ekonomik. A růst sektoru služeb, finančního sektoru, otvírání ekonomiky aj. jsou jasnou ukázkou toho, že čínský růst je velice dobře ve svých jednotlivých složkách vzájemně sladěný, díky čemuž přerůstá za všechny tyto prahy, na kterých měl podle předpovědí uvíznout, k čemuž odpovídající nárůst sektoru služeb patří.

Teď se zdokonalováním finančního sektoru a otvíráním ekonomiky, včetně větší otevřenosti zahraničního kapitálu do financí a se vznikem dalších pilotních volných zón v ní rychle rostou i fondy správy bohatství a další finanční služby, které jsou v ní nové. I odvětví digitální ekonomiky, logistiky aj., která jsou v ní už zavedená, prodělávají značný růst všude po světě včetně rozvinutých zemí, je tedy zákonité, že tyto obory rostou i v Číně.

K dalším zdrojům růstu sektoru služeb v čínské ekonomice, do kterých také rády investují zahraniční společnosti, patří rostoucí čínské zdravotnictví a pečovatelské služby.

Čína tedy v souladu se svou konfuciánskou tradicí harmonizace provozuje svůj růst vyvažováním všech sektorů ekonomiky, kdy ač je dílnou světa, pěstuje nevýrobní sektory, aby vyrostly do proporcí odpovídajících současné rozvinuté ekonomice, a zahraniční investoři to pozitivně hodnotí a plni očekávání se k tomu s radostí připojují.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze