Čína se letos chce stát ještě větším lákadlem přímých zahraničních investic

Turisté navštěvují transformační metro-základnu na Univerzálním pekingském výstavišti v čínském hlavním městě Pekingu, 20. září 2021. [Photo/Xinhua]

Podle kapitálových redukcionistů to hlavní, o co v geopolitickém zápase jde, jsou toky kapitálu. Kdo k sobě láká bejvětší příliv světového kapitálu, ten dle nich vítězí. Bývaly časy, kdy takových nezpochybnitelným rájem kapitálu, který sem směřoval ze všech koutů světa s vidinou ohromných investičních příležitostí, bývaly Spojené státy. Tou dobou se holedbaly, jak zdravý trh, fungující demokracie a vláda zákona jsou tím pravým, co stojí za jejich úspěchem. Ty časy však už evidentně skočily.

Všechny nedávné průzkumy veřejného mínění i ukazatele důvěry trhů jasně ukazují, že z těch lákadel, které prý kapitál nejúspěšněji přivábí a zaručují mu dobrou návratnost spolu s prosperitou všech zainteresovaných, jak investorů, tak zaměstnanců i veřejného sektoru, se v USA už dávno stala prázdná slova a také i americký kapitál si raději hledá příležitosti všude jinde. Obecná veřejnost vnímá směřování své země jako úpadek a nezdá se jí, že vedení země by bylo schopno tento trend zvrátit. Na druhou stranu do Číny v poslední době přitékají zahraniční investice ze všech koutů světa, včetně těch amerických. A je to i v souběhu s výsledky průzkumů, že veřejnost je celkem spokojena s vývojem poslední doby a s jeho budoucím směřováním, ve kterém vidí vzestup své země a příslib nadějí.

Ovšem světový kapitál to vidí dost podobně, a proto přímé zahraniční investice FDI do Číny neustále rostou a výrazně rostly dokonce i v roce 2020, kdy byla světová ekonomika v depresi rozvrácená pandemií a i Čína se potýkala s problémy spojenými s pandemií a s rozvratem světových dodavatelských řetězců.

Čína také v posledních letech provádí řadu opatření, aby ten kapitál přilákala v rámci otvírání svého trhu světu i v rámci mezinárodních iniciativ ve spolupráci s regionálními ekonomickými uskupeními jako ASEAN, Šanghajská organizace pro spolupráci a nově spuštěného největšího společenství volného obchodu na světě RCEP. Ráda by také, kdyby nabyla účinnosti komplexní investiční dohoda s Evropskou unií podepsaná předloni, jejíž ratifikaci však ideologičtí zastánci ohrazování Číny v Evropském parlamentu blokují a snaží se tento stav udržovat např. pod záminkou sporu mezi Litvou a Čínou kvůli Taiwanu.

V Číně se také spouští speciální ekonomické zóny s extrémně liberálním tržním prostředím, kde se líhnout např. technologické startupy stejně jako se to dělo kdysi během čipové technologické revoluce v USA v Silicon Valley.

Čína zpracovala i jakýsi průmyslový katalog, v němž zahraničním investorům nabízí, kam jim doporučuje investovat a uplatňuje politiku velice volného prostředí pro podnikání i se speciálním daňovými režimy, aby nalákala zahraniční kapitál zejména do technicky pokročilých průmyslů, modernizovaných služeb, špičkových technologií a digitální ekonomiky. Rovněž zařizuje podmínky k většímu investování do střední a západní Číny, když dosud se prudký ekonomický rozvoj a zahraniční investice směřovaly hlavně na východ Číny podél pacifického pobřeží.

Největší starosti Číně přitom dělají současné nestability na světových trzích na straně nabídky i poptávky, které se zákonitě musí promítnout i do nestabilit na čínském trhu. Ale Čína patří právě k těm, kdo si umí s takovýmito nestabilitami dobře poradit, což je také jedno z lákadel pro zahraniční kapitál, který ví, že se v Číně nachází na trhu, který jen tak nepostihne rozvrat, což se např. o Americe prázdných regálů a váznoucí logistiky říci nedá.

Také ředitel odboru zahraničních investic čínského ministerstva hospodářství Chen Chunjiang na briefingu 25. 1 sliboval, že v letošním roce se v zemi příliv přímých zahraničních investic stabilizuje a jejich struktura se zlepší, když si věří, že ty zádrhely v dosud neklidné době, kdy se světové trhy prudce restrukturalizují, Čína letos dobře zvládne.

Mezi hlavními problémy a nejistotami je intenzivnější konkurence při lákání FDI s globálním ekonomickým zotavením, možné rozvraty vyvolané dalšími vlnami pandemie pro přeshraniční investice, ale také rostoucí ceny práce, pozemků a materiálů v Číně, ze které je už rozvinutá země a ceny tomu odpovídají.

Loni podle nově shrnutých dat čínské FDI meziročně narostly o 14,9 procenta, takže překonaly rekord 1,1 bilionu yuanů (173,7 miliardy dolarů). V roce 2021 bylo založeno za zahraniční peníze v Číně 48 000 nových podniků, což je meziroční nárůst o 23,5 procenta.

Čína chce nadále zvyšovat míru otvírání svých trhů, zavádět dokonalejší podpůrná opatření pro nové podniky a zlepšovat služby zahraničním investorům.

„V tomto roce zmenšíme seznam omezení pro zahraniční investice jak celonárodně, tak v pilotních zónách volného obchodu a zabezpečíme opatření k většímu otvírání automobilové výroby zahraničním investicím a budeme se snažit nalákat více investic od nadnárodních společností,“ řekl výše zmiňovaný Chen.

Ministerstvo rovněž slíbilo, jak vystupňuje úsilí, aby pro projekty zahraničních investorů bylo dost pozemků, se zabezpečením infrastrukturami a energiemi a usnadnit jim přeshraniční pohyb osob, aby se projekty podepisovaly, dokončovaly a zprovozňovaly na plnou výrobní kapacitu ve velmi krátkých časech.

Předpokládá se, že FDI a zahraniční obchod přispějí nejen k růstu čínské ekonomiky, ale promítne se to i do zrychlení světového ekonomického zotavení.

Čína si také dělá naděje, že skutečnost, že letos 1. ledna nabyla účinnosti dohoda o Regionálním ekonomickém partnerství, tj. o největší zóně volného obchodu světa, výrazně přispěje k přítokům FDI do Číny. Letos se prý bude hodně usilovat o vyšší stabilitu růstu a o větší kvalitu obchodu, kdy kvalita má mít přednost před jeho kvantitou, což naznačuje, že se Čína dostala do pozice, ve které si může dovolit být trochu vybíravá.

Celkové se bude Čína rovněž snažit, aby se i domácím podnikům dobře dařilo uchytit se na nových trzích a posílit svoji pozici na těch cizích trzích, kde se už zachytily, a podporovat platformy zámořských prodejů přes elektronické obchody a zřizování velkoskladů pro rychlou logistiku v cílových oblastech.

Ukázkou, jak přitom chtějí čínské podniky postupovat je např. výrobce strojírenských výrobků Guangxi Liugong Machinery Co. v městě Liuzhou v autonomní oblasti Zhuang, který chce během roku 2022 zvednout podeje v zahraničí meziročně o 58 procent.

Tato firma, která dodává stroje pro nejrozmanitější sektory jako lesnictví, hornictví a stavba silnic loni vykázala 64 procent meziročního růstu zahraničních prodejů. Sice působí v oboru, kde probíhal růst celosvětově, ale stejně její růst přesáhl o 40 procent průměr, jaký byl ve vývozech pro tato odvětví globálně.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze