Čína loni v HDP předběhla celou EU s 27 členskými zeměmi

Vlajky Evropské unie vlají před budovou Evropské komise v belgickém Bruselu, 9. června 2021. (Photo: Xinhua)

Jednou z funkcí ekonomických krizí je adaptabilní restrukturace ekonomiky, kdy ty adaptabilnější tržní subjekty povyrostou, a ty, které tak dobře nezvládají nové cesty růstu, jsou utlumeny. Často přitom dochází k situacím, že se z tržního podrostu vynořují podniky, obory, i celé oblasti a země, které dosud žily ve stínu přerostlých přebujelých obrů, kteří bránili ve vzestupu těm adaptivnějším, leč menším, dokud krize nezměnila hru.

A pandemií vyvolaná světová ekonomická krize svoji učebnicovou funkci plní. Celé globální dodavatelské řetězce se přeuspořádávají. Prudce se mění tržní struktury a procesy i postavení různých tržních subjektů a ekonomické vazby mezi různými subjekty, což se projevuje v celých zemích a regionech. Jedním z těch adaptabilních, kdo v krizích rostou, je i Čína, která byla jedinou významnou světovou ekonomikou, které se podařil alespoň malý růst i v roce vrcholu krize 2020 a silný růst si udržela i v roce 2021, ač i na ni dopadala většina problémů s rozvratem globálních dodavatelských řetězců zvláště těžce a vyžadovalo to hodně nadstandardní adaptabilitu. A skutečnost, že je jedním z „vítězů krize“ se projevuje více způsoby, jako přeskupení dodavatelských řetězců tak, aby v nich Čína hrála ještě významnější roli, nebo ve velikosti hospodářského růstu.

Hezky se to ukazuje na posledních číslech o HDP, podle nichž Čína v loňském roce předstihla svým HDP celý blok 27 států EU. EU jeden čas měla HDP i vyšší než USA, ale s odchodem Velké Británie už nemá na to, aby USA znovu v brzké době předstihla. Unie se však držela před druhou největší ekonomikou světa Čínou, nicméně jen do roku 2020 a loni byla Čínou předstižena, přičemž zároveň Čína fungovala jako hlavní lokomotiva růstu, která za sebou táhla zotavení jak USA, tak EU.

Podle čísel z pondělí 31. 1. 2022 se bloku 27 zemí EU v loňském roce základního ekonomického zotavení z pandemické deprese podařil růst o 5,2 procenta na 14,09 bilionu euro, tj. asi na 15,73 bilionu dolarů v momentálně platném kurzu, ale Číně se loni se svým HDP podařilo vyskočit na 18 bilionů dolarů.

Se svými 8,1 procenty růstu roku 2021 překvapila jak ty optimističtější mezi zahraničními analytiky, tak i své vlastní experty. Podle dat čínského „staťáku“ – Národní úřadu statistiky – ze 17. ledna dosáhl její loňský HDP 114,37 bilionu yuanů (18 bilionu dolarů) a Čína se tak stala druhou největší ekonomikou, i když ji porovnáme s tímto společným trhem předních evropských ekonomik. Pokud se počítají jen jednotlivé země, je Čína druhou největší ekonomikou světa od roku 2010, kdy předstihla Japonsko.

Není žádným překvapením, že se nedaří naplňovat původní ambice Evropy vytvořit nejdokonalejší jednotný trh s vysokou tržní svobodou, férovou konkurencí a právním rámcem optimalizujícím transakční náklady, který se tedy díky tomu bude nejrychleji rozvíjet, a ekonomiky jinde proto rostou rychleji, tudíž i fakt, že předstihnutí EU rychle rostoucí Čínou je na spadnutí, byl všem jasný. MMF ve svých předpovědích určil jako rok předstižení Unie Čínou letošek, tj. 1922, Čína však byla rychlejší.

Ovšem HDP samozřejmě není všechno. V době, kdy Británie vládla nad Indií, měla Indie několikanásobně vyšší HDP než Británie, ale jednotková produktivita v Británii byla daleko vyšší a hlavně Británie byla motorem růstu produktivity a zvyšovala ji spolu s prosperitou i v Indii. Při obrovitosti Číny lze samozřejmě velký objem produkce čekat. Co je přitom ale hlavní, je struktura toho růstu, kdy nejdůležitější složkou je růst produktivity jejích výrobních faktorů tažený inovacemi, čili to, co si Čína vytknula jako svůj cíl vysoce kvalitního růstu. A podstatné je, že právě tímto vysoce kvalitním růstem je teď v Číně plné automatizovaných výrob, počítačových cloudů, umělé inteligence, internetu věcí, rychlých železnic a 5G komunikačních sítí ten vzestup tažen v první řadě.

Čína tedy začíná mít našlápnuto k situaci, kdy nárůst produktivity výrobních faktorů globálně bude do značné či rozhodující míry tažen tímto nárůstem v Číně.

Čína loni za EU ještě v prvním kvartále maličko zaostávala, ale zotavení a růst ekonomiky byl v Číně znatelně vyšší než v EU, a tak je teď už čínská ekonomika větší. Do velké míry se na tomto růstu podepsala i skutečnost, že čínský růst nezávisel jen na růstu zahraničních objednávek, ale už má nemalý spotřebitelský trh s 1,4 miliardou bohatnoucích spotřebitelů. Přitom vzhledem k nejisté situaci jsou čínské domácnosti zatím dost opatrné, takže je zde potenciál výrazného nárůstu domácí spotřebitelské poptávky, až se globální i domácí tržní výkyvy poněkud uklidní.

Jednou z výhod Číny, která se promítla do vyšších čísel růstu než v EU, je vyšší vyvinutost digitální ekonomiky a internetového obchodování, které v těchto časech sklízeno značný nárůst tržních příležitostí, přičemž toto odvětví v Evropě tak trochu zaostává za tahouny tohoto oboru, jako je Čína.

Číně se zřetelně daří plnit svá předsevzetí, že svůj růst buduje teď více než na extenzivním rozvoji plném stavby nových infrastruktur, industrializace a urbanizace nevyvinutých oblastí stavět na vysoce kvalitním růstu zvyšujícím produktivitu práce a kapitálu, kdy takovýto růst je i trvale udržitelný a nenarazí na nějaké meze růstu, jako je např. rozvojová past středních příjmů, kterou díky zvyšování kvality růstu Čína už zřejmě překonala, jak je vidět na číslech o tomto ukazateli.

Čína zatím sice zdaleka nedosahuje příjmů na hlavu jako USA a EU, kdy v roce 2020 byl průměrný příjem na hlavu v EU 3,6 krát vyšší než v Číně, zatímco v USA dokonce 6 vyšší než v Číně.

Ale i v těchto ukazatelích Čína vysoce rozvinuté země dohání. Roku 2021 čínský HDP na hlavu dosáhl 12 551 dolarů, čímž tedy Čína už překonala past středních příjmů, která měla, jako to skoro vždy bylo v případě i jiných raketově rostoucích zemí, čínský růst vykolejit, a dotkla se hranice „vysoce příjmové země“ podle kritérií Světové banky a patří už k zemím s nadprůměrným příjmem.

Přitom se Čína skládá z řady oblastí s velice různou úrovní rozvoje, kdy vysoce industrializované oblasti v úrovni rozvoje za EU moc nezaostávají, zatímco méně vyvinuté oblasti jsou na úrovni úspěšnější rozvojové země.

Každopádně však čínská vysoce opečovávaná tržní ekonomika plní očekávání schopnosti růstu a adaptability, jaká podle učebnic současné ekonomie může plnit pouze svobodná tržní ekonomika působící ve zdravém právním rámci.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze