Čínsko-evropský obchod se loni ukázal být oporou růstu a stabilizace

Konečně je k dispozici část souhrnných data o obchodu mezi Čínou a Evropou během minulého roku 2021 a jsou zase ohromující. Částečně jsme se tímto tématem už zabývali v nedávném článku, který se ovšem soustřeďoval jen na část této problematiky, ač významnou, na železniční dopravu mezi EU a Čínou a na její souvislosti s celkovým obchodem, kdy ta významná část Iniciativy pásu a cesty (BRI), která propojuje oba okraje Eurasijského super-kontinentu, sehrála úlohu spolehlivé kotvy ekonomické spolupráce obou těchto oblastí, jež jim umožnila prudké nárůsty obchodu i v těžkých dobách pandemie a rozvratu dodavatelských řetězců a přispěla rozhodující měrou k rychlejšímu ekonomickému zotavení a ke startu opětovného ekonomického růstu.

Rok 2021 sice v podstatě splnil ta očekávání, že bude rokem globálního ekonomického zotavení, ale také potvrdil tvrzení ekonomických realistů, že nebude moci dojít k rychlému zotavení po U křivce a že opětovný restart světové ekonomiky bude extrémně náročný, plný těžkostí a zádrhelů, představující obrovské výzvy, a že to s sebou přinese i určitou restrukturaci dodavatelských řetězců s posílením postavení těch nejvíce adaptabilních. A tak se také stalo.

Rovněž se ukázalo, jak důležitou úlohu v celém tom procesu sehrály dopravní infrastruktury BRI, které posloužily jako zarážka ekonomického propadu v nejhorších časech i jako záchranné lano k vzestupu zpět při zotavení a rozběhu nového růstu, když např. provoz na železnicích mezi Čínou a Evropou právě v těchto časech rostl rychleji, než v předchozích letech prosperity.

V loňském roce nárůst vzájemného obchodu Číny a EU daleko převyšoval samotný ekonomický růst obou těchto obchodních partnerů, raketově meziročně vyrostl o 27,5 procent a dosáhl 828,1 miliardy amerických dolarů, přičemž pomohl oběma stranám poradit si s nesmírnými těžkostmi při obnově produkce a při dopadech nových vln epidemie.

Ještě nejsou známa přesná data z Německa, ale všechny předběžné ukazatele jasně říkají, že obchody mezi touto největší evropskou ekonomikou a Čínou nejenže z Číny udělají už pošesté v řadě největšího obchodního partnera Německa, ale také to, že zase dosáhnou nových rekordů, ač pořád byly ve hře různé potíže a poptávku se nedařilo realizovat až v tak velkém rozsahu, jaký by byla zapotřebí, např. kvůli zácpám lodí v přístavech a nedostatku kapacity globální lodní dopravy. Tento růst ovšem ukazuje i na skutečnost, že během restrukturace světových dodavatelských řetězců dochází k jejich přeskupení tak, že význam německých a čínských výrobců v nich stoupá a narůstá jejich vzájemná propojenost a kooperace tempem vyšším, než je samotný hospodářský růst.

Také v zemi dnes již mimo EU v Británii došlo k pěknému růstu vzájemného obchodu s Čínou, ač tento růstu není takový jako ve středoevropských zemích, jako je Německo napojených na nový železniční koridor. Čína je pro Británii třetím největším obchodním partnerem představujícím 7,6 procenta veškerého zahraničního obchodu, který loni narostl o 8,6 procenta.

Také z Itálie jsou už známa skoro hotová data, kdy se ukazuje, že nárůst obchodů s ní měl přímo explozivní charakter, když vyskočil o 34,1 procenta. A nebylo to žádné zaskakování čínského zboží za nějaké pandemií způsobené výpadky místní výroby. Naopak, Itálie má vysoce exportní ekonomiku a v současné svízelné situaci není vždy snadné své zboží umisťovat do zahraničí ani není snadné ho včas přepravit. Ovšem pro italskou ekonomiku se čínský trh ukazuje být bonanzou, kde je po italské produkci značná poptávka a námořní i železniční trasy BRI umožní jeho přepravu slušným způsobem i v časech potíží s globálním pohybem zboží.

Čína sice zatím není největší ekonomikou světa, neboť její HDP, ač už v něm předstihla Evropskou unii, ještě nedosahuje amerického objemu, ale je největším obchodníkem světa. A toto její postavení se během zotavení z globální ekonomické krize a přestavby světových dodavatelských řetězců jen posiluje, takže ekonomické vazby s Čínou a dopravní infrastruktury BRI jsou pro Evropu asi nejspolehlivější oporou ekonomického oživení.

A Evropa má štěstí, že železniční trasy Eurasijského pevninského mostu se už rozvětvují do 73 dopravních větví s logistickými uzly ve 175 městech v 23 evropských zemích. Přes 15 000 loňských vlaků na těchto trasách převezlo o 22 procent více zboží než v roce předchozím.

Vzhledem k rychlosti železniční dopravy narostl třeba objem potravinářského zboží, a tak loni od března nabyla účinnosti smlouva o značení zeměpisného původu čili (GI), takže čínský a evropský trh s potravinami už skoro jedno jsou, když se používá stejný systém značení původu, jaký máme i v supermarketech u nás spolu s veškerou ochranou obchodních značek, uznáváním vlastností potravin a se snížením transakčních nákladů, které to s sebou nese a je prakticky jisté, že vzájemný obchod v potravinářských a zemědělských produktech dost rychle k radosti obou stran poroste.

Expanze tržních příležitostí na obou stranách je značná, stejně jako potenciál pro společnou spolupráci při řešení současných problémů, se kterými se všichni potýkáme. Spolupráce obou stran je určitě jak dobrou cestou k rychlejšímu post-pandemickému zotavení, tak i únikovou cestou z možné ekonomické stagnace.

Díky BRI už vzniká situace, kdy se z Číny stává něco jako „soused“. Na pochoutce dnes vyrobené v Evropě si může čínský konzument po vyložení z rychlého vlaku pochutnat už pozítří, skoro jako konzument tady v EU někde „za kopečky“. Díky tomu např. německé společnosti nedováží z žádné jiné země – včetně sousedních tolik zboží jako z Číny.

Německé podniky tudíž už vůči čínské ekonomice postupují prakticky stejně jako vůči české. Vyráží tam hledat investiční příležitosti a zapříst se do místních business vztahů. A Němci v podobných situacích vždy hledají investiční prostředí s kvalitní pracovní silou použitelnou k produkci vysoké přidané hodnoty. A takovou kvalifikovanou pracovní sílu v Číně snadno nachází, kdy do ní už neumisťují jen výrobu aj., nýbrž do ní umisťují i výzkum a vývoj, když na zdejším pracovním trhu jsou k dispozici i kvalitní vědci a inženýři za dobrou cenu. V Číně není problém vyrábět i vyvíjet složitější produkty s vysokou přidanou hodnotou, jako telekomunikační techniku, lékařské vybavení nebo farmakologické výrobky.

Nicméně čínský trh také prahne po evropských strojích, lécích a dalším zboží. Také evropští výrobci např. módních oděvů a dalších výrobků moderního životního stylu si libují, jaká je po jejich produktech mezi čínskými spotřebiteli poptávka.

Obě tyto části světa také vstupují do nové fáze digitalizace, která v jejich vzájemné spolupráci bude probíhat rychleji a úspěšněji.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze