Šéfka MMF vyzývá ke globální kooperaci k odstranění překážek růstu

Podíváme-li se na stav a perspektivu průběhu oživení globální ekonomiky, je těžké vyhnout se dojmu, že svět nevyužívá plně svého potenciálu k zotavení a růstu a že to zotavení se tedy nějak zadrhává. A opravdu stejně na to pohlíží i hlavní ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF). Mezinárodní měnový fond je jednou z hlavních organizací, které vylaďují proces ekonomické globalizace a mají výtečný přehled, co se kde ve světě v ekonomice děje, což těžko popřou i ti, pro které je MMF hlavně nástroj euro-atlantické finanční hegemonie zejména s důrazem na vliv Spojených států. A ve čtvrtek 3.2 se k tomu zadrhávajícímu zotavení vyslovila právě zmíněná ředitelka MMF Kristalina Ivanovna Georgieva, bývalá odbornice na rozpočet Evropské komise původem z Bulharska.

Mluvila samozřejmě diplomatickým jazykem, z něhož je nutné skutečný obsah tak trochu luštit. Ovšem silné poselství je už i v tom, že MMF snížil svůj odhad růstu světové ekonomiky pro tento rok, což vypovídá o skutečnosti, že si myslí, že svět má větší růstový potenciál, ten ale nebude z různých důvodů plně využit a brání tomu nějaké zádrhele. A Georgieva ve své čtvrteční řeči v podstatě vyzývala, aby se s těmi zádrhely něco udělalo, když na úvod třetího roku globální pandemie a s ní spojeného ekonomického rozvratu vyzývala k agilnější politice a větší globální kooperaci k navedení světa na kurz proti „ekonomickým zádrhelům“.

„Globální zotavení sice pokračuje, ale ztrácí poněkud hybnost,“ říkala během virtuálního mediálního kulatého stolu reportérům Georgieva. „Zvláště nám dělá starosti vyšší nejistota, jaká je před námi.“

K mnoha důležitým zdrojům této nejistoty jí ale zřejmě její postavení neumožňuje se vyjadřovat. Zvláště ne k těm, které jsou vyvolané geopolitickými hrami, jimiž se usiluje o izolaci některých důležitých hráčů globální ekonomiky, aby svým zapojením do globálního zotavení „příliš“ nenarostl jejich ekonomický význam.

Uveďme např. takové zdroje nejistoty, jako jsou snahy vyloučit Čínu z řešení světové krize s nedostatkem počítačových čipů, což je ovšem více zadřením zotavení světové ekonomiky než přibrzděním čínského rozvoje. Zajímavé jsou také snahy donutit svět, aby bojkotoval pod záminkou „pomoci“ lidu Xinjiangu bavlnu a textilních produkty z této čínské autonomní oblasti, kdy zdejší lid má být asi „osvobozen“ tím, že bude zbaven hlavních zdrojů svého živobytí. Přitom na světových trzích právě začal být obrovský nedostatek bavlny a hrozí, že si zanedlouho za oblečení dost připlatíme, a kdybychom bojkotovali Xinjiang, může být horor i koupit si ponožky. A pak jsou zde snahy o narušení dodavatelských řetězců mezi Čínou a Evropou a Ruskem a Evropou uměle vyvolanými konflikty kolem Litvy a její Taiwanské politiky a Ukrajiny, kdy hrozí uvalování sankcí, které už tak rozvrácené dodavatelské řetězce můžou nepříjemně dorazit.

Světu by asi významně pomohlo, kdyby se zbavil těchto umělých zdrojů nejistoty a v podstatě záměrného zadírání globálního ekonomického zotavení, jaká jsou uvedeny výše, jichž se však paní Georgieva diplomaticky raději nedotkla, ale jsou zde i další překážky světového růstu, které nejsou umělé, na které se soustředila.

Georgieva uvedla „tři hlavní překážky“ na cestě ke globálnímu zotavení, jako je pokračující pandemie, rostoucí inflace a obrovská míra předlužení.

V narážce na začátek nového roku čínského kalendáře, tj. roku tygra, který začal v úterý, a dost možná i v narážce na samotnou Čínu, která se zatím s problémy světového a svého zotavení potýkala dost tygřím způsobem, Georgieva řekla: „Letos potřebujeme být jako tygr, pokud si máme poradit se složitými problémy, které před námi stojí, a to hlavní, co je třeba mít na mysli, je politická agilita.“

„Vzhledem k různé míře inflace a zadlužení stejně jako k jinému politickému prostoru v různých zemích je třeba ty politické aktivity kalibrovat podle specifických podmínek jednotlivých zemí.“

Ale o tom, že by se to nějak příliš dařilo MMF, za který mluví, zřejmě poněkud pochybuje, protože minulý týden svoji dosavadní předpověď globálního ekonomického růstu pro letošní rok ve výši 4,4% o 0,5 procenta snížil, neboť podle jeho analytiků je rozvrat dodavatelských řetězců, tempo inflace a obrovité zadlužení takové, že svět prostě svého růstového potenciálu nevyužije.

Georgieva naléhala na centrální bankéře, aby našli tu delikátně vyváženou rovnováhu mezi řešením inflace spolu s ochranou ekonomického zotavení. To v současnosti však není vůbec jednoduché. Řada centrálních bank, včetně americké Fed, zastavila politiky monetární podpory s nízkými úrokovými sazbami, k nimž je třeba tisk nových peněz, neboť tento nástroj vyčerpaly během uplynulých dvou let, a teď už by tím nadělaly jen velikou inflaci. Jinak je na tom Čína, která se po celou dobu monetárních stimulů zdržovala, a teprve teď, v další fázi zotavení k nim přistupuje a bude jimi růst čínské ekonomiky stimulovat teprve letos.

Šéfová MMF rovněž zdůrazňovala důležitost globální kooperace na světovém ekonomickém zotavení, kdy správně říkala: „Musíme více spolupracovat. Podle mě je největším poučením z pandemie to, jak nám ukázala, nakolik jsme vzájemně závislí. Potřebujeme, aby naši vědci sloužili celému světu. Potřebujeme, aby naše dodavatelské řetězce nikdo nenarušoval tak, aby mohly přinášet větší prospěch celé globální ekonomice,“ říkala v přímém rozporu s tím, o co se momentálně snaží geopolitičtí jestřábi svými politikami odpojování od Číny a Ruska.

Georgieva si libovala, že na počátku pandemie mezinárodní koordinace zafungovala dokonce lépe, než v MMF čekali, neboť v roce 2020 čekali propad globální ekonomiky o 10%, ale díky zpočátku výborné mezinárodní spolupráci a dobrému zapojení takových lokomotiv růstu jako Čína, byl pokles nakonec jen 3,1%.

Nezapomněla pochválit i roli MMF v tomto procesu: „MMF poskytoval pro tuto koordinaci platformu, takže zotavení obchodu bylo dost rychlé.“ Vyjádřila v podstatě nepřímo i naději, že se svět k tomuto přístupu vrátí, když tvrdila, že ti, co říkají, že globalizace začala couvat, jsou přehnaně pesimističtí. Kdy to couvání globalizace lze jistě identifikovat jako takové snahy o izolaci Číny a Ruska, o jakých byla řeč výše. Georgieva si tedy dost možná myslí, že tyto snahy nevyjdou.

Když se jí ptali na čínskou ekonomiku, tak ji v podstatě pochválila slovy, že Čína si udělala prostor pro monetární politiku, aby s ní teď mohla povzbuzovat ekonomický růst. Rozmlouvala i těm, co doufali v zadření čínského růstu, jejich domněnky: „Byly přijaty určité kroky v tom směru, že se využije prostor k nezbytnému posílení ekonomiky, takže to nevidíme, že by se tam růst zadřel.“

„Důležité je také pečlivé zvažování a kalibraci reakcí na pandemii, neboť pandemie se mění,“ vyjádřila se rovněž k potřebě úpravy pandemických politik v různých zemích.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze