Další diplomatické vítězství Číny na olympiádě, Argentina přistupuje k BRI

Národní vlajky Číny a Argentiny. Photo: VCG

Při sledování výsledků diplomatických aktivit, které v Pekingu probíhají na pozadí zimních olympijských her, se lze těžko ubránit dojmu, že Peking musí mít z diplomatického bojkotu těchto her určitými státy velkou radost, protože jeho činitelé jsou plně vytíženi jednáními a uzavíráním smysluplných dohod se spoustou zemí, a tak jsou jistě rádi, když nemusí ztrácet čas a energii zdvořilostním tlacháním s těmi, z nichž žádná smysluplná dohoda nekouká.

A podle poslední právě uzavřené dohody povede ta Nová hedvábná stezka čili oficiálně Iniciativa pásu a cesty (BRI) do Argentiny, což je krok směřující k tomu, aby i Latinská Amerika ke svému rozvoji začala využívat spolehlivou lokomotivu růstu Čínu podobně, jako to činí Afrika. Při příležitosti 50. výročí navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Argentina oficiálně přistoupila k BRI a hlavy obou států vyjádřily svou vůli dále prohlubovat jak vzájemnou spolupráci, tak spolupráci mezi Čínou a Latinskou Amerikou.

Argentinský prezident Alberto Fernandez se po své účasti na zahajovacím ceremoniálu Zimních Olympijských her 2022 sešel s čínským prezidentem Xi Jinpingem a následně vydali společné prohlášení o prohlubování komplexního strategického partnerství spolu se zveřejněním řady podepsaných dohod o té spolupráci uzavřených.

Stěžejní přitom bylo podepsání Memoranda o porozumění a spolupráci v rámci BRI, kdy v Argentině mají vzniknout infrastruktury BRI a rozběhne se spolupráce v mnoha odvětvích jako komunikace, celková konektivita, volný obchod, integrace finančních systémů, mezilidské výměny a spolupráce na třetích trzích.

Xi zdůrazňoval, jak by obě země měly rozšiřovat budování vysoce kvalitních infrastruktur BRI a pokračovat v už existujících projektech spolupráce jako stavby hydroelektráren a železnic, přičemž by se mělo plně využít vzájemného doplňování vstupů, ve kterých mají obě země výhodu, a spolupráce v řadě oblastí by se měla rozšiřovat.

Už několik dnů před touto schůzkou byl podepsán kontrakt o stavbě čínské jaderné elektrárny v Argentině. To spolu se zmiňovanými hydroelektrárnami zapadá do strategie, při níž se v rámci BRI kromě dopravních infrastruktur budují i energetické aj. kapacity potřebné pro ekonomický rozvoj. Také po schůzce obou státníků byly ohlášeny dohody o spolupráci v deseti oblastech jako environmentálně přívětivý rozvoj, digitální ekonomika, aero-kosmický obor, satelitní navigace BeiDou, technologické inovace a zemědělství.

Argentina jako celá Latinská Amerika byla silně postižena dopady pandemie na globální dopravní systém a s tím spojenou energetickou krizí, tudíž je pro ni spolupráce v oblastech k zabezpečení spolehlivých a efektivních globálních dodavatelských řetězců a spolehlivé energetiky extrémně přitažlivá.

Účelem budování infrastruktur BRI je vytvářet kolem nich pásy, kde jsou investiční příležitosti, a Argentina se tedy může těšit na další možnosti návratně investovat pro své podniky i na příliv zahraničního kapitálu, kdy ten čínský bude představovat jeho významnou část.

Ve společném prohlášení se také praví, že obě strany budou prohlubovat oboustrannou obchodní spolupráci s dalším rozšiřováním obchodu a s finanční podporou pro usídlování čínského exportu do Argentiny, kdy se bude aktivně prosazovat obchodní diverzifikace.

Společné prohlášení se dotýkalo i dohody o swapech v místních měnách umožňujících vyrovnávání plateb bez použití dolaru, které silně přispívají k finanční stabilitě Argentiny, kdy takové využívání vlastních měn k vyrovnávání plateb by se mělo v obchodu i investicích nadále rozšiřovat. Není třeba asi připomínat, že je to určitý krok k de-dolarizaci a k posilování čínského yuanu jako mezinárodní měny.

Argentina je jednou z největších latinskoamerických ekonomik a letos zrovna zastává rotující předsednictví Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC). Dohody s ní jsou tedy spíše jedním z úvodních kroků k prohloubení spolupráce Číny se všemi těmito zeměmi. A je dost pravděpodobné, že to takové země jako Brazílie, Mexiko a Kolumbie, které se k iniciativě BRI ještě nepřipojily, motivuje, aby své přistoupení urychlily. Zvláště, když Argentina není zdaleka první. Už jsme zde psali např. o Kubě a minulý měsíc k BRI přistoupila Nikaragua.

Že rozšiřování spolupráce Číny s Latinskou Amerikou nabývá na hybnosti, ukazuje další prohlášení, také vydané v neděli, tentokrát čínským Ministerstvem obchodu, o zahájení jednání s Ekvádorem o volném obchodu, které má podchytit obchodní potenciál obou stran s optimalizací hodnotových řetězců, posilováním obchodu a s liberalizací investic, a navíc zařizovat a prosazovat udržitelný a diverzifikovaný rozvoj oboustranného obchodu.

Čínská strana vkládá určité naděje do Argentiny, že ta pomůže rozšířit obchodní a investiční spolupráci dále v oblasti, zvláště když teď předsedá CELAC.

Argentinský prezident se k tomu staví vstřícně a slibuje, že Argentina se bude na spolupráci v rámci BRI aktivně účastnit, rozšiřovat obchod, spolupracovat v zemědělství, ve stavbě infrastruktur a v dalších oblastech a těší se, jak budou v Argentině investovat čínské podniky.

Prezident Fernandez také pronesl slova, jaká neradi slyší zastánci mono-polárního hegemonického světového řádu, kteří ještě nepřestali snít o tzv. novém americkém století. Stejně jako se např. prohlášení prezidentů Xiho a Putina odvolávalo na multilaterální světový pořádek, tj. protiklad k tomu vysněnému novému světovému řádu washingtonských geopolitických stratégů, tak i Fernandez zdůrazňoval, jak je ochoten s Čínou úzce spolupracovat v rámci multilateralismu a že chce sehrát větší roli v prosazování spolupráce celého společenství CELAC s Čínou.

Samozřejmě, že pronikání spolupráce s Čínou do Latinské Ameriky a iniciativa BRI je zde doprovázeno všemožnou propagandou a očerňováním zejména ze zdrojů v USA či jinde na Západě. Nicméně skutečně zažité zkušenosti místních lidí, podniků i politiků ze spolupráce s Čínou jsou naopak příznivé, a tak někde to očerňování působí skoro jako to nejlepší doporučení.

Latinská Amerika obecně prahne po rozvojových příležitostech a po takových projektech jako BRI, které jí pomohou k růstu, vybudují infrastruktury, o které je možné ten růst opřít a zapředou ji do sítí obchodních a investičních vztahů se zdroji růstu. A mezinárodní spolupráce a otevřenost bez postranních politických záměrů a závazků, jak s tím přichází Čína, Latinské Americe vyhovuje, kdy ze Spojených států a ze Západu moc lákavějších konkurenceschopných nabídek nepřichází. Přitom teď po globální ekonomické depresi, kdy se teprve rozbíhá zotavení a nejsou ještě moc jasné vyhlídky, jak by mohl vypadat následný ekonomický růst, budí BRI jakožto osvědčený žebřík k ekonomickému vzestupu v Latinské Americe ohromné naděje zvlášť, když tyto formáty spolupráce a infrastrukturní projekty nefungují tolik jako nějaké mocenské nátlakové páky, jaké s sebou nese třeba všelijaká ta tzv. rozvojová pomoc.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze