Čínská BRI je pro Argentinu záchranné lano k úniku z dluhové pasti MMF

Argentinský prezident Alberto Fernández na schůzkách s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a s čínským prezidentem Xi Jinpingem v únoru 2022.

USA neustále svět varují před Iniciativou pásu a cesty (BRI) jako před neokoloniálním projektem a dluhovou pastí. Spolu s tím instituce pod rozhodujícím vlivem USA, jako MMF, poskytují tzv. „rozvojovou pomoc“, což je vždy dluhová past doplněná ještě určitým zaprodáním se, kdy dluhově ujařmené země musí třeba odnárodnit svůj národní majetek jako přístavy aj. prodejem pod cenou „správným“ Západním korporacím. Není tedy divu, když najednou země z jařma těch neblaze proslulých rozvojových pomocí prchají do těch zlořečených iniciativ partnerské rozvojové spolupráce jako tzv. Nová hedvábná stezka – čili Iniciativa pásu a cesty (BRI).

K takovým útěkům z dluhových okovů „rozvojových pomocí“ k „neokoloniální“ svobodě dochází už i na tzv. „americkém předním dvorku“, jak Latinskou Ameriku nazval prezident Biden. Tedy v končině, k níž USA nikdy nepřestaly přistupovat jinak než podle Monroeovy doktríny jako ke své kolonii, kde se porušení vazalské povinnosti trestá Washingtonem organizovanými převraty a sankcemi.

A tak se teď vymaňuje i samotná Argentina, která si v nedávné minulosti užila své pod americkou vůli zajišťující juntou, když voliči „populisticky nedemokraticky“ nechtěli volit podle americké vůle. Ta teď prchá před „spásou rozvojovou pomocí“ k BRI a dalším partnerským iniciativám rodícího se multipolárního uspořádání světa. Její prezident Alberto Fernández v únoru tedy vyrazil, aby dal řeč s prezidenty dvou hlavních „ložisek“ roztáčející se Eurasijské osy – s Putinem a s Xim, aby s nimi pohovořil o možnosti udělat z Argentiny „náhon“ Eurasijské osy pro Latinskou Ameriku. Kdy o jeho návštěvě v Pekingu na Olympijských hrách následující po cestě do Moskvy jsme již referovali v samostatném článku.

Čína mu nabídla 23,7 miliardy dolarů na infrastrukturní projekty a investice do argentinské ekonomiky. Fernández též požádal o vstup do BRICS (sdružení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky), kdy Rusko a Čína s tím už údajně vyjádřily souhlas.

Svou cestu po Eurasii Fernández také dost provokativně okomentoval slovy: „Neustále pracuji, abych Argentinu vymanil ze závislosti na MMF a USA. Chci pro Argentinu otevřít nové příležitosti,“ čímž prý Washington dost rozzuřil.

Argentina je třetí největší latinskoamerickou ekonomikou blížící se svou velikostí Brazílii a Mexiku s daleko větším počtem obyvatel a má i nemalé přírodní zdroje. Její rozvoj ale tvrdě dusí dluhové pasti zejména od MMF pod americkou dominancí.

Fernándezův předchůdce prezident Mauricio Marci proslulý jak svou korupcí, tak náklonností k USA si roku 2018 od MMF vyžádal 57,1 miliardy dolarů výkupu z předchozích půjček.

Jak osobnost Marciho, tak dosavadní zadlužení země prakticky zaručovalo, že Argentina bude mít problémy se splácením, ale to dost možná MMF spíše těšilo, aby dluhová past zemi svírala pevně a podmínky znamenající vlastně exekuci národního majetku se lépe uvalovaly. Nikoho nepřekvapila zpráva MMF z prosince 2021 uvádějící, že ten záchranný úvěr z roku 2018 jako záchrana argentinské ekonomiky naprosto selhal. Když se do úřadu roku 2019 dostal současný prezident, profesor práva Fernández z neo-peronistické Justicialistické strany, stalo se jeho prioritou se z dluhové pasti vymanit. Všechno se tedy splatilo anebo se projekty, které měly být financovány, zrušily.

Argentina se sice nejdříve pokoušela dluh restrukturalizovat, ale MMF, jak je jeho zvykem, chtěl uvalit podmínky jasného koloniálního ujařmení, jako jmenování britského ekonoma jako místodržícího, který by řídil ekonomiku země místo vlády. Z toho se tedy Fernández rozhodl vymanit napojením na Eurasijskou osu a BRI.

Začal 3. února cestou za Vladimirem Putinem do Moskvy, kdy svou motivaci k této návštěvě komentoval: „Argentina určitě musí skoncovat se svou závislostí na MMF a USA, a tak se musí otvírat i jiným místům, a Rusko mi připadá jako právě takové místo.“

A sám Rusku Argentinu nabízel jako vstupní bránu do Latinské Ameriky. „Mohli bychom se stát předmostím pro rozvoj vaší spolupráce s latinskoamerickými zeměmi.“

Diskutovali pak o ruských investicích do argentinské ekonomiky, obchodu, budování železnic a energetiky.

Fernández, který sám prodělal COVID a následně se nechal očkovat, vždy ruským Sputnikem, Moskvě také děkoval za spolupráci, že ta ruská vakcína se teď už v Argentině vyrábí. „Dostal jsem už tři dávky Sputniku V,“ říkal Putinovi, který odpověděl: „Já také.“

Putin si liboval, v kolika věcech spolu obě jejich země souhlasí a Argentinu nazval „jedním z klíčových partnerů Ruska v Latinské Americe.“

A o tři dny později 6. února po účasti na ceremoniálu zahájení Amerikou diplomaticky bojkotovaných Olympijských her už v Číně prezident Alberto Fernández rozmlouval s prezidentem Xi Jingpingem a podepsali příliv 23,7 miliard dolarů z Číny na úvěry, investice a infrastrukturní projekty.

Jde v podstatě o dva programy, v jednom už schváleném půjde 14 miliardy dolarů do 10 argentinských infrastrukturních projektů, druhý za 9,7 miliardy dolarů by měl jít na zapojení země do Pásu a cesty.

Tři společné čínsko-argentinské projekty jsou přitom pro Fernándeze prý nejdůležitější: postavení 5G sítí, rozvoj průmyslu lithia v Argentině a postavení jaderné elektrárny Atucha III.

Stejně, jako se už v Argentině vyrábí ruská vakcína proti COVID-19, měla by se tam vyrábět i čínská vakcína od Sinopharm.

V rámci komplexního memoranda o porozumění spolu Argentina s Čínou podepsaly 13 začleněných dokumentů o spolupráci na oblastech jako nízkoemisní energetika, technologický rozvoj, školství, zemědělství, komunikace a jaderná energie.

Podle argentinského vládního prohlášení o schůzce prezidentů Fernándeze s Xim tito diskutovali o způsobech „posilování vztahů mezi oběma zeměmi v politice, obchodu, hospodářství, vědě a kultuře.“

Ti, co tvrdí, že si obě hlavy států musely velice dobře rozumět nejen diplomaticky, ale i ve vidění světa a společnosti, poukazují na výrok argentinského Peronisty Fernándeze adresovaný Ximu: „Kdybyste byl Argentinec, tak byste byl Peronista.“

Ovšem Argentina není na tom podle Bidena „americkém předním dvorku“ první, která „zlobí“. V prosinci se k BRI, jak už jsme informovali, přidala Kuba a před pár týdny i Nicaragua.

Také Brazílie sice není v BRI, ale je spolu s Čínou a Ruskem i dalšími v BRICS a její pravicově konzervativní prezident teď během Ukrajinské krize zaletěl do Moskvy na jednání ohledně BRICS a tvrdě dal Washingtonu, který proti tomu protestoval, na srozuměnou, že do spolupráce v rámci multipolárního uspořádání světa si žádným hegemonem mluvit nenechá.

Ten „přední dvorek“ Ameriky se tedy evidentně kousek po kousku vymaňuje z její hegemonie a zapojuje se do partnerství v rámci multilaterálního světového řádu.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze