Klíč k míru mezi Ruskem a Ukrajinou

Autor: Wang Jin (Wang Ťin) je výzkumný pracovník na institutu Charhar a docent na Čínské severozápadní univerzitě. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Krize mezi Ruskem a Ukrajinou přitahuje celosvětovou pozornost. Obě země v posledních týdnech shromáždily u hranic vojáky, což zvýšilo obavy z hrozící války mezi Ruskem a Západem.

Pro Rusko by plnohodnotná válka s Ukrajinou mohla přinést více výzev než užitku. Po ukrajinské krizi v roce 2014 Rusko rozšířilo svůj vliv v ukrajinských městech Luhansk a Doněck na východě Ukrajiny a vojenskou přítomností si zajistilo anexi Krymu.

Jakýkoli další možný vojenský vliv Moskvy na Ukrajině však čelí výzvám: Rusko není schopno kontrolovat ani ovlivňovat oblasti mimo Doněck, Luhansk a Krym kvůli přítomnosti silných ukrajinských vojenských sil a nacionalistických nálad místních lidí, přičemž je také ohroženo dalšími sankcemi od Washingtonu. Po krizi v roce 2014 vyvolaly sankce Washingtonu vůči Rusku ekonomický tlak na zemi. Washington v minulých týdnech opakovaně varoval, že jakmile vypukne válka mezi Ruskem a Ukrajinou, mohou být na Moskvu uvaleny další sankce. Válka Ruska s Ukrajinou se zdá být příliš nákladná.

K udržení své přítomnosti v Doněcku, Luhansku a na Krymu by Moskva mohla pomoci získat ústupky ze strany Ukrajiny i dalších evropských států. Přestože Luhansk i Doněck po roce 2014 zřídily své místní úřady a zavázaly se stát se součástí Ruska, Moskva tyto prosby nikdy nepřijala. Z pohledu Moskvy je velmi nutné získat vliv na Ukrajinu za cenu, kterou to přinese. Plná válka znamená rozšíření okupovaných oblastí na Ukrajině, které bude pro Rusko obtížné udržet. Místo toho se zdá věrohodnější potrestání a podmanění si Ukrajiny založením separatistických sil na východní Ukrajině. V tomto kontextu Moskva nepotřebuje a nechce dále vyvolávat válku proti Ukrajině.

Zahájení války proti Ukrajině by navíc mohlo vést k tomu, že Moskva přijde o strategické vyjednávací žetony proti NATO. Moskva chce donutit Západ, aby zasednul k jednání a slíbil, že zajistí Rusku strategickou sféru ve východní Evropě a zastaví další expanzi NATO na východ. Od roku 1991 postupné, ale důsledné rozšiřování NATO na východ ohrožuje ruskou národní bezpečnost a strategické zájmy a Moskva doufá, že vytvořením nového mechanismu donutí Západ vážně jednat s Moskvou o evropské bezpečnosti. Ačkoli Ukrajina nemohla být přijata do NATO vzhledem k napětí v Kyjevě, Moskva a Ukrajina se obávají možnosti amerického rozmístění raketových a jiných strategických zbraní na Ukrajině. Pro Moskvu proto může být krize s Ukrajinou zachována, ale ne vyeskalována v totální válku, s cílem pomoci dosáhnout dohody se Západem a pozastavit americké rozmísťování balistických raket středního doletu v Evropě a omezit vojenskou přítomnost a cvičení podél dlouhé ruské hranice.

Pokud jde o Ukrajinu, zahájení války proti Rusku se zdá nemožné, protože kyjevské vojenské síly nejsou schopny odolat ruské vojenské ofenzivě. Po získání nezávislosti v 90. letech se vojenské schopnosti Ukrajiny výrazně zmenšily a pro Kyjev je obtížné shromáždit velkou armádu s dostatečnými schopnostmi odolat ofenzívě z Moskvy.

Přestože Ukrajina ukázala světu svou touhu a morálku odolat případným útokům z Ruska – a vždy usilovala o znovudobytí Doněcku, Luhansku a Krymu – Kyjev chápe, že je téměř nemožné dosáhnout těchto cílů v krátkodobém horizontu. Zahájit válku proti Rusku může vést k větším ztrátám na bojištích a na území Ukrajiny.

Ani Rusko, ani Ukrajina nechtějí válku. Ukrajina má malou naději vyhrát totální válku s Ruskem, zatímco totální válka Ruska s Ukrajinou by mohla zatlačit Kyjev dále do západního tábora, který je proti strategickým cílům Moskvy ve východní Evropě. Udržet „chladný mír“ podél frontové linie mezi sebou a pokračující komunikace za pomoci Francie, Německa a dokonce Turecka, jsou přijímány jak Ruskem, tak Ukrajinou.

Vzhledem k vedoucí roli NATO, jsou příslib Washingtonu ohledně bezpečnosti Ruska a jejich seriózní rozhovory o rozmístění raket a vojenských sil v sousedních státech Ruska důležité pro urovnání krize na Ukrajině. Nová forma Helsinských dohod, které vytvářejí pevný základ pro bezpečnost všech evropských států, by mohla položit základy pro desetiletí míru v Evropě, včetně Ruska a Ukrajiny.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou by se mohlo uklidnit, až když Moskva dosáhne strategických dohod se Západem, zejména se Spojenými státy. Rusko ani Ukrajina si válku nepřejí a klíč k míru je na jednacím stole mezi Moskvou a Washingtonem.

Jia