Kdo porušuje na pravidlech založený mezinárodní řád, Čína či USA?

Odvetu obchodními sankcemi neměla Čína nikdy v úmyslu. Vždy přikládá velkou důležitost vládě mezinárodního práva, které má stabilizovat světový hospodářský a obchodní řád a regulovat mezinárodní hospodářské a obchodní vztahy.

Od USA bez ustání slyšíme, že to oni v současném světě prosazují a garantují svobodný trh a také dodržování mezinárodních pravidel a práva proti různým donucovacím praktikám takových narušitelů internacionálního řádu, jako je Čína.

Jenže zrovna před pár týdny došlo k jedné z událostí, která krásně ilustruje skutečný stav věcí. 26. ledna rozhodl arbitr Světové obchodní organizace (WTO) v případě Vyvažujících celních opatření Spojených států na určité produkty z Číny, když rozhodl, že Čína může na obchod se zbožím z USA uvalit odvetná cla v částce 645 milionů dolarů ročně.

K tomuto rozhodnutí dochází v době, kdy je americký trh plný obviňujících zpráv proti Číně, že neplní své závazky, když nekupuje dost amerického zboží, a tak Americe záporná obchodní bilance v obchodu s Čínou neustále roste. Jestli Čína tuto možnost uplatní, bude to mít nepříjemné dopady, jelikož pokles odběru zboží čínskými zákazníky by mnohonásobně překonal výši uvalených celních tarifů.

Ovšem ničit svobodný trh se Číně moc nechce, a tak na USA naléhá, aby provedly nápravu svých rozhodnutí, jimiž svého času na Čínu svévolně bez opory v pravidlech WTO uvalily trestní cla.

Když WTO přijala toto rozhodnutí, ač je přeci jen pod nemalým tlakem USA, tak jasně ukazuje, že je to Amerika, kdo desítky let porušoval pravidla mezinárodního obchodu a svobodný globální trh, a činila to způsobem, který natolik bije do očí, že to WTO, chce-li si udržet svou reputaci garanta globálního obchodu, nemůže přehlížet. Že tedy Amerikou uvalená trestní cla jsou v rozporu s mezinárodním řádem WTO. Naznačuje se tím, že je třeba, aby Amerika s takovými svévolnými praktikami přestala a postupovala v souladu s mezinárodním řádem WTO. Jasně se stanovuje oprávněnost případných čínských sankcí proti neoprávněnému postupu Ameriky. A ukazuje se, že ani supervelmoc se nemůže bez následků stavět do privilegované pozice, kdy je nad mezinárodně dohodnutým řádem. Jde snad i o jistý první krok předvádějící odhodlání této instituce multilaterálního řádu, začít takový řád opravdu důsledně prosazovat a neuhýbat přitom ani před těmi, kdo si hrají na hegemony.

Všechny, kdo doufají v konec mono-polárního světa s jeho svévolí, a v nastávající čas multilateralismu a skutečného na pravidlech založeného řádu místo hegemonického diktátu, to jistě po celém světě těší.

Tento epochální případ se také epochálně dlouho táhl. Celou tu dobu USA zkoušely šetření WTO manipulovat, znovu revidovat, donucovat, pobízet a vynucovat si různé procedurální odklady. Ale WTO nakonec svá vlastní pravidla nepopřela a před mezinárodní komunitou se neznemožnila.

Je ovšem vidět, že nastolení skutečného „na mezinárodních pravidlech“ založeného řádu opravdu mezinárodní komunity multilaterálního světového obchodního systému není vůbec snadné a mono-polární systém se tomu snaží překážet.

Rozběhlo se to 25. května 2012. Tehdy začaly USA s řízením o uvalení vyrovnávacího cla proti Číně, načež ta požádala WTO, aby se daný spor konzultoval v rámci Orgánu řešení sporů (DSB) této mezinárodní organizace. 26. listopadu toho roku byl tedy zřízen vyšetřovací panel, který v červenci 2014 o dané záležitosti vydal zprávu. Ještě téhož roku odvolací orgán WTO (AB) vydal revidovanou verzi této zprávy, což pak v lednu 2015 WTO přijalo. A nálezy těchto mezinárodních orgánů nebyly zrovna vůči USA povolné. Panel požadoval nápravu Spojenými státy přijatých kroků, neboť těch 15 vyšetřování o vyvažovacích opatřeních a jejich rozhodnutí proti Číně porušovalo smlouvy o vyvažovacích opatřeních WTO. Nicméně USA, které se pasují na garanta mezinárodního na pravidlech založeného řádu proti svévoli a donucování agresivních mocností, odmítly výnosy WTO realizovat.

Hlavní brána vstupu do Světové obchodní organizace (WTO) ve Švýcarsku v Ženevě. (Photo/Xinhua)

Začala tedy spletitá jednání. Generální ředitel WTO Roberto Azevedo v červenci 2015 na žádost Číny spustil řízení arbitrážního tribunálu, ke zprostředkování řešení tohoto případu, kdy zprostředkovatelem jmenoval čestného profesora mezinárodního práva a předsedu Arbitrárního orgánu Georgese M. Abi-Saaba, načež rada arbitrů z členských států 9. října toho roku dospěla k nálezu, že Amerika porušila řadu podmínek WTO k uplatnění vyvažujících opatření. Od USA se tedy požadovala nápravná opatření, k jejichž realizaci dostaly rozumnou časovou lhůtu, která uplynula 1. dubna 2016.

Jenže USA opět předvedly, jak ctí mezinárodní na pravidlech založený řád a zase všechna rozhodnutí a doporučení ignorovaly. Následovaly tedy další kroky. Čína 13. května 2016 požádala o konzultace k řešení americké přezíravosti k rozhodnutí tohoto mezinárodního orgánu. Když však stejně pořád všechno šlo do ztracena, došla Číně trpělivost a 17. října 2019 požádala WTO, aby po uplynutí rozumné doby na nápravu směla vůči USA uplatnit odvetná opatření.

26. ledna 2022 mezinárodní arbitrážní tribunál WTO udělil tedy Číně právo uvalit proti USA odvetné tarify ve výši 645 milionů dolarů ročně. V podstatě tak o mocnosti, která o sobě tvrdí, že musí zachraňovat svobodný globální obchod a na pravidlech založený mezinárodní řád před vynucujícími opatřeními svévolných mocností, prohlásili, že je pachatelem vynucujících opatření porušujících mezinárodní řád.

Samozřejmě, že tím nic nekončí. USA pořád neopustily svou iluzi o mono-polárním uspořádání světa a pravidly světového společenství a mezinárodních organizací si své pokusy o hegemonické přístupy kazit nenechají. Čína však dostala právo na odvetu, aniž by mohla být obviněna z nějaké svévole a porušování mezinárodních pravidel.

Pokud tak Čína učiní, ozve se z USA zase pokřik o vynucujících opatřeních a o nedostatečném odběru amerického zboží, které taková opatření ještě zhorší. Přitom lze dost těžko pochybovat, že jedním z hlavních viníků ne dost velkého odběru amerického zboží jsou především USA samy. Ani ne tak americké business kruhy, jako americká administrativa.

Vždyť uvažme, že na řadu zboží, které by Čína ráda nakupovala, jako třeba pokročilé čipy, byla uvalena embarga nebo byla uvalena embarga na konkrétní společnosti jako Huawei. Tím si samozřejmě Státy snižují odbyt vlastního zboží a to nejen v měřítku uvaleného embarga. Budou snad potom nějaké průmyslové společnosti stavět svůj systém dodavatelů na podnicích v zemi, ve které může vrtoch vládních úředníků zbořit dodávky pro ně? Určitě ne. Samozřejmě, že ve hře je i nezvládnutý rozvrat logistiky v USA. To hroucení dopravních tras nepostilo jen dodávky zboží do USA, ale problémy byly i s odběrem zboží z USA, a tak je logické, že jejich odběratelé hledali spolehlivější alternativy.

Nicméně v mnoho věcech projevovala Čína značnou vstřícnost. Např. Austrálie se americkým pobízením nechala vmanipulovat do různých her proti Číně, v důsledku čehož přestala Čína brát australské uhlí, nicméně v nemalé míře ty dodávky nahradila uhlím z USA, které rády za svého spojence, který se kvůli nim obětoval, hned zaskočily.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze