Čína se potýká s další vlnou digitální transformace

Je třeba, aby vláda poskytovala podporu lepším výsledkům výzkumu a vývoje a seznamování s technologiemi. Musí se ale ve své pomoci vyhnout přehánění svých aktivit ke škodě průmyslu.

Čína se v posledních generacích rychle industrializovala včetně industrializace svého zemědělství spolu s vytvářením všech ostatních aspektů pokročilé industriální společnosti jako rozvinutá urbanizace. Ve své transformaci rozvojové země na průmyslově rozvinutou zemi se Číně zřejmě podařil v historii největší zaznamenaný úspěch. Čína však potřebuje směřovat k tomu, co bude hlavní hybnou silou ekonomického rozvoje budoucnosti, kdy k takovým rozhodujícím tahounům budoucnosti nepochybně patří digitální ekonomika.

Čína se tedy snahám o její rozvoj usilovně a úspěšně věnuje. V roce 2005 představovala přidaná hodnota vytvořená touto ekonomikou 2,6 bilionu yuanů (410 miliard dolarů) a v roce 2020 už to bylo 39,2 bilionu yuanů (6,18 bilionu dolarů), uvádí bílá kniha mozkového trustu přidruženého k čínskému ministerstvu průmyslu a informačních technologií.

Představovala proto tehdy 7,8 procenta HDP, leč podle 14. pětiletého plánu pro období let 2021-25 má na jeho konci představovat 10 procent HDP. To zahrnuje jak výrobu digitálních produktů, tak služby, technologické aplikace a podnikání přes internet.

I sám čínský prezident Xi napsal článek o tom, že soustředění na digitální ekonomiku má strategický význam, aby se chopili příležitostí k vzestupu v novém kole vědecké a průmyslové revoluce. Vyjadřoval se, že to přinese zdravý růst doprovázený novým rozvojovým paradigmatem a prosazující vytváření moderní ekonomiky a budování konkurenčních výhod země. Zdůrazňoval, jak průlomy v klíčových technologiích v rozhodujících oborech urychlí rozvoj nových ICT infrastruktur, zlepší to správu ekonomiky a posílí pozice při účasti na mezinárodní spolupráci.

Ovšem nejde jen o to dosahovat průlomů v digitálních technologiích jako takových. Největší síla digitálních technologií spočívá v tom, jak dovede zvýšit produktivitu jiných technologií a procesů, proto je třeba hledat obory, které v první řadě představují příležitost inovovat novými typy digitalizací, aby přínosy byly obzvlášť velké a vytvořily Číně určitý vývojový náskok. K čemuž poznamenává provozní ředitelka společnosti CCID Consulting Gao Dan, že Čína by měla pomocí nových způsobů digitalizace na novou úroveň přivést řízení dodavatelských řetězců. Do toho se nejspíš promítá i zkušenost z potíží s globálním rozvratem dodavatelských řetězců přinesených pandemickou krizí. Prý je do toho třeba zapojit hromadné zpracování dat, počítačové cloudy a umělou inteligenci.

Libovala si, jak čínský průmysl informačních technologií (IT) už řadu let roste a expanduje, kdy se šplhá na vyšší příčky konkurenceschopnosti. Nastává však nová digitální éra otvírající nové epochální příležitosti. Přitom řízení globálních dodavatelských řetězců se pro svět a pro zemi stalo jedním z nejpalčivějších problémů současnosti, který si říká o nový přístup v digitalizaci.

Také volala po určité vládní podpoře k posílení výzkumu a vývoje, ač varovala, aby vláda své zasahování do tržního prostředí v tomto odvětví nepřeháněla, neboť to by ho poškodilo.

Kombajn bez kombajnéra sklízí rýži v Nanchang v provincii Jiangxi, 14. listopadu 2021. (Photo/Xinhua)

V Číně tedy nejenže roste digitální ekonomika, ale stejně rychle narůstá uplatňování digitalizace ke zvyšování produktivity ve všech sférách ekonomiky a stejně, jako dosud rostly klasické průmyslové infrastruktury, probíhá budování inovativních informačních a komunikačních infrastruktur.

Ač je ale digitalizace výroby, služeb a zemědělství s jejich přetvářením na chytrá řešení prioritou, o které v tom svém článku píše i prezident Xi, tak toto úsilí má své slabiny, na které upozorňuje Gao. Zejména malé podniky, které se při pandemické depresi dostaly do problémů, nemají na modernizaci chytrými digitálními řešeními ani prostředky ani potřebné expertní znalosti.

Bylo by podle ní dobře, kdyby s tím vláda citlivě pomohla a také, kdyby společnosti provádějící digitalizaci více myslely i na malé podniky a podnikatele, poskytovaly jim sice chytrá, ale levná řešení. Líbilo by se jí, kdyby existovaly vládní pobídky pro uživatele takového software, aby se u nich produkty IT společností uplatňovaly v širším měřítku a i malé podniky se dostaly na úroveň pokročilých zemí.

Také prezident Xi si ve svém článku stěžoval, že digitalizace Číny pořád není taková, jaká by byla zapotřebí, když čínská digitální ekonomika je sice veliká, ale ne zvláště výkonná, roste sice rychle, ale v kvalitě má rezervy.

Gao přitom zase upozorňovala na různé konkrétnosti ke zlepšení, když digitalizace s sebou třeba nese problémy s bezpečností dat, což však volá i po tom, aby se vylepšil potřebný legislativní rámec pro informační bezpečnost.

Chytré zrcadlo na čínské Mezinárodní výstavě digitální ekonomiky v Shinjiazhuang v provincii Hebei, 6. září 2021. (Photo/Xinhua)

Do vylepšování digitalizace a vylepšování veřejné správy a regulatorního rámce digitalizace se aktivně zapojila řada místních správ.

Na tiskové konferenci minulý měsíc starosta Shanghaije vysvětloval, že jeho mega-velkoměsto potřebuje modernizovat svůj správní systém, k čemuž je jediným způsobem jeho digitální transformace. To však vyžaduje jak nová technologická řešení, tak vývoj nového legislativního rámce. Rozbíhá se tedy institucionální a legislativní složka digitální transformace zdejší správy.

Také město Suzhou v provincii Jiangsu minulý měsíc zveřejnilo směrnice ke zřízení inovativního klastru k budování éry digitální ekonomiky, podle kterých město během 14. pětiletého plánu investuje 100 miliard yuanů (15,77 miliardy dolarů) do podpory klastrů digitálních průmyslových inovací.

Minulý měsíc též město Doghuan v provincii Guangdong vydalo směrnici pro rozšiřování vysoce kvalitní digitální ekonomiky, podle níž místní správa během následujících tří let vydá nejméně 10 miliard yuanů (1,58 miliardy dolarů) na pomoc transformace tradičních průmyslů pomocí chytrých řešení. Také samotná digitální ekonomika se má ve městě vyvíjet a do roku 2025 má být HDP města 1,3 bilionu yuanů (205,05 miliardy dolarů), přičemž na přidané hodnotě produkce ve městě se má tento průmysl podílet 23 procenty HDP.

Ovšem, jak to vždy bývá, rychlý rozvoj přináší další doprovodné problémy. Čína má s problémy svého rychlého rozvoje značné zkušenosti, proto nepřekvapuje, že se ozval šéf Inovativního a výzkumného centra podnikání při Univerzitě Čínské akademie věd Liu Xielin, a upozornil, že spousta těchto rozvíjejících se průmyslů, které posílí digitalizace, bude zase mít tendenci koncentrovat se v těch nejrozvinutějších provinciích. To by opět mohlo rozevřít rozestup mezi různými regiony a mezi jejich inovativními možnostmi. Mezitím bude digitalizace ještě zrychlovat růst inovativně se rozvíjejících průmyslů. To by ale na druhou stranu mohlo pomoci rychleji se rozvíjet méně rozvinutým regionům, když se těchto příležitostí chytí. Vláda by tedy měla pomáhat s rozvojem infrastruktur digitální ekonomiky tak, aby v tom méně rozvinuté regiony nezaostávaly, a střihnout je jednotlivým oblastem na míru.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze