Dalším čínským infrastrukturním megaprojektem jsou počítačové cloudy

Návštěvníci se dívají na propagační video čínské Mezinárodní výstavy velkých dat 2021 v Guiyang v jihozápadní čínské provincii Guizhou, 26. května 2021. [Photo/Xinhua]

Čína proslula jako země, která předvádí světu, jak velice dobře fungují ty vždy platné poučky z historie a z učebnic ekonomie, o tom jak se rychlý růst a rozvoj nejlépe opírá o investice do infrastruktur. Konec konců jako země, která po tisíce let opírala svůj civilizační vývoj o budování zejména zavlažovacích a vodohospodářských infrastruktur a svou bezpečnost a stabilitu o budování nejslavnější historické infrastruktury světa – Velké čínské zdi, tím vlastně pokračuje ve své tradici táhnoucí se už nejméně od doby bronzové.

V dnešní době samozřejmě buduje, jak u sebe, tak v zemích se kterými spolupracuje – zvláště na projektu Iniciativy pásu a cesty (BRI) – infrastruktury především dopravní a energetické, ale i dnes vodohospodářské. Uvnitř samotné Číny se z budování infrastruktur také stala důležitá součást politiky rozvoje zaostalých oblastí, které se nyní díky takovým nově budovaným kapacitám následně rychle industrializují a urbanizují.

A v posledních letech se k tomu přidaly i infrastruktury nové éry, komunikační sítě pro rychlý internet a kabelová média a mobilní telefonii, kdy v pokrytí 5G sítěmi je Čína nejvíce rozvinutou zemí světa a buduje takové sítě i všude po světě.

Dnes však ve světě ICT technologií nastává zase další éra vyžadující pokrytí nově příchozí vrstvou infrastruktur. Nastala tzv. éra velkých dat, kdy se budují mohutné počítačové cloudy poskytující úložiště ohromných dat, probíhá jejich zpracování a podpora uživatelů extrémně výkonnými klastry počítačových serverů. Nijak tedy nepřekvapuje, že v Číně začala taková cloudová střediska růst jak houby po dešti ve vysoce rozvinutých oblastech východu země, kde sídlí špičkové technologické firmy i uživatelé velkých dat, jako třeba finanční instituce aj.

Jenže teď se ukazuje tyto cloudy už nejsou jen hračkou vývojářů a pomůckou pro pár nejpokročilejších firem, nýbrž že jde o nezbytnou infrastrukturu pro všechny, kdo se mají v naší dekádě rozvíjet, a nechce-li Čína mít propastné rozdíly mezi rozvinutostí různých oblastí, musí k těmto věcem přistoupit stejně, jako k rychlostním železnicím a 5G sítím.

Rozsáhlá výstavba výpočetních uzlů se tedy stala národní infrastrukturní prioritou s tím, že to nesmí zůstat privilegiem bohatého a rozvinutého pobřeží, ale zapojit se musí i další regiony, zejména ty, dosud sice nerozvinuté, ale plné různých přírodních zdrojů v západních oblastech. Současný konkrétní plán je na vybudování 10 národních datových center počítačových klastrů.

Tento národní projekt, který navazuje na dosavadní živelnou výstavbu takových klastrů na východě Číny zdejšími špičkovými technologickými společnostmi, je pod záštitou tří ministerstev ústřední vlády a Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) a má vybudovat celkové pokrytí země národním integrovaným systémem center velkých dat. Tento systém se pak má stát jedním z tahounů rychlého digitálního rozvoje země.

Jde tak trochu o obdobu programů meziregionálního sdílení zdrojů, jaké Čína realizovala v nedávné minulosti. Třeba Projektu odvedení vody z jihu na sever, kdy se budovala ohromná vodní díla, nejen přehrady, ale i kanály propojující oblasti s nadbytkem vodních zdrojů, někdy i řídce osídlené s oblastmi, kde se díky vysokému osídlení a koncentraci průmyslu stala dostupnost vody určitou mezí růstu, která tak byla překonána, nebo i do oblastí, přirozeně suchých, kde se díky vodě mohl rozběhnout rychlý rozvoj.

Stejné programy se rozběhly i při budování plynovodů ze západu Číny na východ země a elektrických přenosových soustav umožňujících přenosy výkonů např. z velkých hydroelektráren v podhůří Himalájů do východních průmyslových oblastí.

Stejně tak má docházet k posílení trvale udržitelného vysoce kvalitního rozvoje sdružováním zdrojů různých oblastí i v tomto infrastrukturním projektu.

V nedávném interview se Xinhua to činitel NDRC Sun Wei vysvětloval: „Stejně jako v Projektu odklonění vody z Jihu na sever a v programu přenosu energie ze západu na východ bychom měli umožnit, aby se plně rozehrály systémy a mechanismy vytváření integrovaných uspořádání na celonárodní úrovni se všemi jejich výhodami.“

Osm z těchto národních výpočetních uzlů se vybuduje v regionu Beijing-Tianjin-Hebei, v deltě řeky Yangtze, v Oblasti velkého zálivu Guangdon – Hongkong – Macao, v ekonomickém okruhu Chongdu – Chongqing, ale také v takových oblastech jako čínská autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, v jihozápadní provincii Guizhou, v severozápadní čínské provincii Gansu a v autonomní oblasti Ningxia Hui.

Těch osm národních výpočetních uzlů bude fungovat jako páteř pro čínskou síť výpočetních zdrojů. Budou se tam rozvíjet klastry datových center, probíhat tam výstavba kapacit ve spolupráci různých datových center a počítačové zpracování dat v cloudech a dojde k překlenutí rozestupu v dostupných počítačových zdrojích mezi východními a západními oblastmi.

Sun upozorňoval na vzájemné využití výhod různých oblastí. V současnosti jsou skoro všechna čínská datová centra umístěná ve vysoce rozvinutých východních oblastech, ve městech, kde jsou ale nesmírně drahé pozemky a zdroje energie. Spolehlivost jejich provozu a možnosti jejich rozrůstání může být tedy i problematická.

A ty požadavky nejsou vůbec malé. Např. momentálně budovaný cloud Ulanqab má zabírat 140 000 čtverečních metrů. V pěti plánovaných datových centrech má být 6 000 stanic, každá s příkonem 8,9 kW a v rozestavěném cloudu Qingpu v Shanghai, který má být letos zprovozněn, má být 3 000 stanic na výměře 55 400 čtverečních metrů.

Ty západní regiony ale pro změnu obvykle překypují přírodními zdroji. Je tam spousta pozemků, levné energie z hydroelektráren za humny a tyto regiony potřebují hledat nové příležitosti svého rozvoje a jejich potřeby výpočetní kapacity datových center zatím ještě nejsou pokryty.

„Realizace takových projektů vytváří podmínky pro posílení zeleného rozvoje a pro využití zelených energií, jejichž zdroje jsou na západě hojné, a bude to tedy přispívat k další optimalizaci energetické efektivnosti datových center,“ říkal novinářům Sun.

Čína tedy rozbíhá další fázi budování svých infrastruktur tak, že se zatím soustředí na to, aby se z těch osmi nových výpočetních uzlů staly tahouny integrovaného a koordinovaného rozvoje výpočetního zpracování velkých dat pro celou zemi.

Čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií také zveřejnilo svůj plán pro tento nově se rozvíjející průmyslový obor v rámci 14. Pětiletého plánu na roky 2021 – 2025. Do konce tohoto období má v roce 2025 příspěvek průmyslu velkých dat k domácímu produktu Číny přispívat více než 3 biliony yuanů (tj. asi 474 miliardami amerických dolarů), přičemž má vykazovat kombinované tempo růstu 25 procent ročně. Tj. ke zdvojnásobování velikosti tohoto průmyslu při uvedeném tempu růstu by mělo docházet zhruba každé tři roky.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze