Čína a USA by se měly poučit z 50 historie po návštěvě Richarda Nixona

Autor: Sun Chenghao (Sun Čcheng-chao) je výzkumný pracovník v Centru pro mezinárodní bezpečnost. Článek odráží názory autora, a ne nutně ty CGTN.

Na 21. února připadá 50. výročí návštěvy bývalého amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně. Nixonova návštěva před půlstoletím vedla k podání ruky přes obrovský Tichý oceán, obě země se začaly postupně scházet na základě společných strategických potřeb, bez ohledu na rozdíly v ideologii, a otevřela novou kapitolu v historii bilaterálních vztahů.

O padesát let později se vztahy mezi Čínou a USA změnily způsobem, který je nad rámec očekávání každé země. Administrativa Josepha Bidena jde ve stopách svého předchůdce Donalda Trumpa a pokračuje ve vnímání Číny jako „strategického konkurenta“.

Současně americký prezident Biden pokračuje ve strategii Obamovy administrativy ve vytváření strategického prostředí k omezení Číny sjednocováním spojenců a stanovováním pravidel. To je vidět na nejnovější indicko-pacifické strategii, kterou nedávno vydala americká vláda.

Neexistují žádné pochyby, že vztahy mezi Čínou a USA čelí bezprecedentní výzvě. V tomto klíčovém historickém okamžiku je důležité, aby se obě země poučily z dějin výměny za posledních pět desetiletí a využily své zkušenosti k politickému plánování řízení bilaterálních vztahů.

Za prvé, navzdory vzestupům a pádům se čínsko-americké vztahy vždy posouvaly vpřed. Od roku 1972 nerozdělila obě země ani horká ani studená válka. Čína a USA také získaly cenné zkušenosti v problematice aktivních interakcí, včetně umístění bilaterálních vztahů na vrchol celkové diplomatické agendy, v rámci čehož se obě země vzájemně přijímají a respektují v politické oblasti.

Za druhé, zájmy mezi Čínou a USA jsou hluboce propletené a odpojení je nereálné. Za posledních 50 let udržovaly obě země blízké výměny v obchodu, financích, kultuře a dalších oblastech, které tvoří pevný základ pro stabilitu bilaterálních vztahů.

Například v ekonomické a obchodní oblasti pokračoval růst objemu obchodu mezi Čínou a USA i přes dopady pandemie COVID-19. Ve finančním sektoru USA prosazují přísnější finanční sankce a další oddělení kapitálu, ale americké podniky stále považují otevření čínských financí jako nejvýznamnější vnější příležitost.

Za třetí, Čína a USA sdílejí společné porozumění o řízení rizik a krizí, což přispívá k trvalému rozvoji dvoustranných vztahů. Tváří v tvář krizi vedly tyto dvě země všechny druhy dialogů s cílem snížit vzájemná podezření a nesprávné výpočty.

Současně koordinace řízení rizik překročila bilaterální úroveň a úspěšně pomohla světu vyřešit problémy související s terorismem, finanční krizí a dalšími významnými mezinárodními riziky.

Ačkoli jsou vztahy mezi Čínou a USA nyní složitější než v minulosti, lidé by neměli ztrácet důvěru v budoucnost. Stále lze očekávat stabilní bilaterální vztahy.

Po definování své politiky vůči Číně jako „konkurence, spolupráce a konfrontace“, americká strana také předložila „žádné oddělení, žádnou změnu systému Číny a žádnou konfrontaci mezi oběma stranami“, což odpovídá určitému ujištění Číny na ekonomické, politické a strategické úrovni.

Čína a USA mají stále společné zájmy a potřebují spolupráci. Obchod mezi oběma stranami vzrostl o 28,7 procenta a v roce 2021 činil 755,6 miliardy dolarů, takže si udržuje silnou růstovou hybnost a přispívá 12 % k čínskému rekordnímu zahraničnímu obchodu v celkové výši 6 bilionů dolarů.

Kromě toho obě země sdílejí společný základ pro řešení globálních otázek, jako je COVID-19, změna klimatu, energetická bezpečnost a jaderné nešíření. V těchto oblastech by měla být prohloubena spolupráce, aby se postupně zúžila soutěž mezi oběma zeměmi.

Nejdůležitější je, že na rozdíl od éry studené války jsou dnes aktéři třetí strany silnější jako síly pro mír. Pokusy o nabídky americké vlády k omezení Číny nejsou regionálními zeměmi vítány. Vzhledem k tomu, že světový průmyslový řetězec je díky ekonomické globalizaci úzce propojený, žádná země není ochotná riskovat rozhodování se mezi stranami - tedy mezi Čínou a USA, nebo se zapojit do velké mocenské soutěže, ve které by se pouze staly nástrojem amerického strategického soupeření. To bude do značné míry formovat budoucí směr vztahů mezi Čínou a USA.

Jia