Rusko vrací úder

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 21. února dva dekrety, které uznaly „Luhanskou lidovou republiku (LPR)“ a „Doněckou lidovou republiku (DPR)“ jako nezávislé a suverénní státy. „Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny,“ řekl, když bojoval za implementaci Minských dohod z roku 2015. Poté ale Putin prohlásil, že veškeré úsilí skončilo marně.

Spojené státy porušily jeden z nejdůležitějších geopolitických slibů po studené válce. Když se koncem 20. století rozpustil Sovětský svaz a zhroutila se Varšavská smlouva, Amerika slíbila Rusku zastavení expanze Severoatlantické aliance (NATO) na východ. Než však skončilo 20. století, Polsko, Maďarsko a Česká republika se přes odpor Ruska staly členy NATO. Pak se v následujících desetiletích k organizaci připojilo dalších 11 národů. Nyní NATO představuje 30člennou silnou vojenskou alianci, která expanduje ze Severní Ameriky až k ruským dveřím.

Je těžké si představit tlak vojenské síly někoho, kdo vás vidí jako geopolitického protivníka, přímo na vaší hranici. A přesto je to tlak, pod kterým bylo Rusko. Moskva opakovaně žádala USA a NATO o bezpečnostní záruky, ale podle Putinovy poznámky jsou zásadní obavy Ruska ignorovány a na postojích aliance se nic nezměnilo.

Uznání LPR a DLR – něco, co Putin považuje za „dlouho opožděné“, je ruským protiúderem proti NATO a Rusko tak jedná, aby si zajistilo bezpečnost. Geopolitický nárazník mezi NATO a Ruskem, který tvoří Ukrajina, byl narušen vměšováním Spojených států a neskrývanými pokusy stáhnout ji na oběžnou dráhu NATO. Na summitu v Bukurešti v roce 2008 se tehdejší prezident George W. Bush a vůdci NATO dohodli, že Ukrajina a Gruzie se „stanou“ členy aliance. A pak, v roce 2015, tehdejší viceprezident, nyní prezident Joe Biden, přednesl projev k ukrajinské radě, ve kterém řekl, že „separatistické síly jsou organizovány, vedeny a řízeny Moskvou“, že „Spojené státy budou i nadále stát po boku Ukrajiny proti ruské agresi“.

Pokud by Amerika byla v situaci Ruska, co by USA udělaly, kdyby ruský prezident při cestě do Kanady řekl, že Rusko bude stát s Kanaďany proti americké agresi? Žádná země by nemohla tolerovat možnost otevřít dveře k rozmístění těžkých nebo dokonce jaderných zbraní na svých hranicích silným vojenským soupeřem. A přesto Spojené státy během posledních dvaceti let k této možnosti připravovaly spiknutí.

Ukrajinská krize, ačkoli sloužila ambicím geopolitické expanze pro Spojené státy, také znovu oživila zastaralou a postupně se rozpadající alianci NATO. Spojené státy, zejména po řádění Donalda Trumpa, ztrácely kontrolu nad Evropou. Nyní Joe Biden se svými zastaralými doktrínami zahraniční politiky establishmentu využívá krize, aby se pokusil dát NATO zase dohromady. Ať už vypukne skutečná válka o Ukrajinu nebo ne, Spojené státy znovu rozšiřují svou vojenskou a geopolitickou stopu u dveří Ruska.

Jak řekl stálý představitel Číny při OSN Zhang Jun během mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 22. února, krize na Ukrajině je výsledkem mnoha složitých faktorů a všechny strany by měly hledat přiměřená řešení, jak řešit obavy ostatních na základě rovnosti a vzájemného respektu. A jak Rusko uznalo LPR a DLR, jde o více stran, než jen o Rusko, NATO a Spojené státy. Všechny strany znamenají každého, kdo je do toho zapojen. Pouze pokud vezmeme v úvahu zájmy všech, může mít krize trvalé řešení.

V tomto ohledu mají Spojené státy a NATO velmi špatné výsledky. (Kl)