Vytváří Čína pracovní místa v USA?

Autor: Alexander Ayertey Odonkor je ekonomický konzultant, autorizovaný finanční analytik a autorizovaný ekonom s hlubokými znalostmi ekonomického prostředí zemí Asie a Afriky. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Ekonomické reformy Číny a její otevření v roce 1978 přineslo zemím po celém světě četné sociální, ekologické a ekonomické výhody. V celosvětovém měřítku ekonomické reformy země posílily integraci dodavatelského řetězce, posílily obchod a investice, zlepšily inovace a produktivitu, vytvořily pracovní místa a podpořily hospodářský růst – kromě poskytování všech těchto zásadních výhod vydláždily ekonomické reformy a otevírání se cestu k posílení hospodářských vztahů Číny se zeměmi po celém světě. Z nich je třeba zvláště zmínit ekonomické vztahy mezi Čínou a USA.

Podle Knihovny Kongresu USA (LOC) Čína a USA obnovily diplomatické vztahy a podepsaly bilaterální obchodní dohodu v roce 1979, rok poté, co se Čína otevřela – v tomto roce obchod (vývoz a dovoz) mezi těmito dvěma zeměmi činil 4 miliardy dolarů.

Tato transakce připravila půdu pro rychlý růst obchodu a investic mezi těmito dvěma zeměmi, přičemž Čína se stala největším obchodním partnerem USA, a tuto pozici zastávala až do února 2019. Údaje amerického úřadu pro sčítání lidu však ukazují, že v roce 2021 vyvezly USA do Číny zboží a služby v hodnotě 151 miliard dolarů, oproti 124 miliardám v roce 2020.

I když Čína je v současnosti „třetí největší obchodní partner“ USA, export z USA do Číny podporuje miliony pracovních míst v USA a posiluje růst největší světové ekonomiky. Souhrn z výzkumné zprávy (2021) Oxford Economics, zadané Americko-čínskou obchodní radou (USCBC), odhaluje, že v roce 2019 vyvezly USA do Číny zboží v hodnotě 106 miliard dolarů a služby za 57 miliard dolarů, což podpořilo 1,2 milionu pracovních míst v USA – ve stejném roce americké společnosti investovaly v Číně 105 miliard dolarů.

Zisky z těchto investic v Číně podpořily výzkum a vývoj (R&D), domácí investice a výplaty dividend v USA – všechny tyto zisky byly zásadní pro růst podniků, zejména malých a středních podniků (MSP), které představují největší podíl pracovních míst a slouží jako páteř americké ekonomiky.

V USA malé a střední podniky, které vyvážejí zboží a služby, rostou rychleji, platí vyšší mzdy a vytvářejí více pracovních míst než podobné podniky, které nevyvážejí. Malé a střední podniky a větší podniky v USA po desetiletí nesmírně těžily z kolosálního čínského spotřebitelského trhu, který je hlavní destinací pro vyvážené zboží a služby. Tento trend vytvořil miliony pracovních míst, podpořil inovace, zrychlil produktivitu a podpořil hospodářský růst ve Spojených státech.

Kromě toho, když Čína nahradila USA jako motor globální ekonomiky, a v posledních letech poskytuje zdaleka největší podíl na růstu, podniky v USA nesmírně těží z čínského růstu.

Za současného stavu se očekává, že Čína bude v příštím desetiletí řídit jednu třetinu celosvětového růstu, což znamená, že udržení přístupu na trh je zásadní pro růst malých a středních podniků i větších podniků v USA, což ukazuje, do jaké míry bude tvorba pracovních míst a ekonomický růst v USA záviset na ekonomické výkonnosti Číny.

Abychom do tohoto tématu vnesli více světla, obchodní válka mezi USA a Čínou, kterou zahájil bývalý prezident USA Donald Trump na základě předpokladu ochrany pracovních míst v USA, způsobila maximální ztrátu 245 tisíc pracovních míst a výrazně snížila hospodářský růst v zemi.

Eskalace obchodního napětí a snaha o oddělení od Číny bude mít ve skutečnosti v USA i nadále strašlivé důsledky, když povede ke ztrátě 732 tisíc pracovních míst v roce 2022 a ke ztrátě 320 tisíc pracovních míst v roce 2025 – tento výsledek dále sníží hospodářský růst v USA.

Zatímco USA jsou odhodlány omezit čínský růst s cly na čínské zboží v hodnotě 350 miliard dolarů, tyto kroky neodradily čínské firmy od vytváření pracovních míst v zemi.

Například společnost China Ocean Shipping Company (COSCO), která je největším klientem bostonského přístavu s více než 50 procenty podílu na trhu, působí v USA již 20 let. Než COSCO v roce 2002 otevřelo přímou lodní trasu z Číny do tohoto přístavu, předchozí přepravce, který uzavřel své linky do přístavu v Bostonu, přivedl přístav na pokraj uzavření, protože se očekávalo, že mnoho pracovníků přijde o práci.

Společné úsilí různých stran v Massachusetts a Číně však zajistilo, že COSCO otevřelo přímou lodní linku do Bostonu. Tento krok nejenže zachránil 9 tisíc pracovních míst v regionu, ale také vytvořil dalších 400 tisíc pracovních míst a během dvou desetiletí působení COSCO v zemi dodal energii mnoha obchodním společnostem v USA.

I když je spolupráce COSCO a bostonského přístavu dobrým příkladem toho, jak čínské firmy vytvářejí a podporují pracovní místa v USA, rozhodně to není jediný příklad.

Ve skutečnosti existuje mnoho čínských nadnárodních společností, které vytvářejí pracovní místa na venkově i ve městech v USA, působících v různých oblastech od technologie, přes zemědělství, po medicínu, ale vytrvalý přístup vlády USA s cílem omezit technologický a ekonomický vzestup Číny zacílením na čínské firmy se ukázal jako nákladný nejen pro USA, ale ohrožuje i globální ekonomický růst.

Zatímco v USA došlo ke ztrátě pracovních míst a omezení hospodářského růstu v důsledku eskalace obchodního napětí a snah o oddělení od Číny, tato opatření by mohla kromě toho dále bránit globálním technologickým inovacím, omezit produktivitu a snížit tvorbu pracovních míst po celém světě. To naléhavě vyžaduje přijetí odlišného přístupu k řešení výzev v čínsko-amerických ekonomických vztazích.

Jia