Inflací sužovaná Amerika na Washington naléhá,aby skončil s obchodní válkou

Fotografie z 28. října 2021 ukazuje budovu Ministerstva obchodu ve Washingtonu D.C. ve Spojených státech. [Photo/Xinhua]

Spojené státy, které se pasují do role globálního ochránce svobodného trhu, jsou však samy proslulé zejména tím, že za jeho „svobodu“ bojují sankcemi a ochranářskými opatřeními. A vzhledem k tomu, že Čínu administrativa USA označila, za největšího konkurenta, tak s ní bojuje především protikonkurenčními opatřeními, bránícími normální hospodářské soutěži na zdravém trhu. Vždy však platí, že sankce a tržní ochranářství jsou dvousečné a uvalují tak určité škody i na vlastní trh.

Že ochranářské tarify proti čínskému zboží páchají více škody na domácím businessu než na rozvoji čínské ekonomiky, vykřikují v USA znalci problematiky už dávno a teď, když začíná váznout zotavení americké ekonomiky z pandemické deprese, takové hlasy sílí mnohem více. Domácí inflace v USA dosáhla nejvyšší úrovně za 40 let a tarify na čínské zboží jsou snad nejsnadněji odstranitelným faktorem, který ji zvyšuje. Strhává se tedy lavina podnikatelských sdružení, expertů a zákonodárců napříč politickým spektrem, kteří na Bidenovu administrativu naléhají, ať už s těmi sebepoškozujícími tarify přestane.

Ty tarify vyhání životní náklady obyvatelstva k výšinám, snižují ziskovost amerických podniků a často zdražují i jejich produkty s následným poklesem konkurenceschopnosti na třetích trzích. Snížení tarifů by americkým domácnostem a podnikům pomohlo více než balíčky federální pomoci, která navíc ještě zvyšuje inflaci a nedostatek pracovních sil.

Index spotřebitelských cen v lednu vyrostl o 7,5 procenta s dopady na všechny podstatné položky nákupního košíku domácností jako potraviny, benzín, energie, bydlení. Už nejde koupit si za přijatelnou cenu ani ojeté auto či oježděný náklaďák pro méně náročného podnikatele. Ceny oděvů v lednu meziročně vyrostly o 5 procent, potravin o 7 procent, benzínu o 40 procent.

„Takový nárůst cen není podružný ani udržitelný. Spotřebitelé pod takovým inflačním tlakem mají pocit, že je na internetu i v kamenném obchodě zdaňujete,“ říká k tomu šéf Americké asociace oděvů a obuvi (AAFA) Lamar. „AAFA dále vyzývá Bidenovu administrativu, aby rychle a účinně zavedla politiky, které okamžitě společnostem uleví od čím dál tíživějších nákladů,“ pokračoval. „Americké společnosti potřebují okamžitě odstranit a refundovat paragraf 301 o trestních tarifech uvalených na čínské zboží předchozí Trumpovou administrativou,“ dodal.

Business v USA křičí už dávno, ale nyní jsou to i politické kruhy napříč politickým spektrem, když více než 140 kongresmanů vyzvalo k okamžitému rozběhu procesu rozšiřování výjimek z tarifů na čínské zboží ničících podniky i pracující.

V dopise tito zákonodárci píší: „Tarify podle paragrafu 301 mají široký dopad na americký zpracovatelský průmysl, zemědělství, rybářství, maloobchod, energetiku i průmysly technologií a služeb. Tyto rostoucí náklady podvrací konkurenceschopnost amerických průmyslových pracovníků, jejichž vstupy jsou teď daleko dražší než je tomu u zahraničních konkurentů,“ kdy naléhají na co nejrychlejší řízení k udělení tarifních výjimek, aby to americkým pracujícím a podnikům poskytlo zoufale potřebnou úlevu.

Mnohým se zachování tarifů zdá být nepochopitelné, když chudí Američané začínají mít problémy s obstaráním jídla, bydlením a s benzínem, všichni vnímají, že trestní cla jim vše jen zdražují a skoro žádný běžný člověk je neschvaluje, když jsou za dveřmi mezi-termínové volby.

Článek v The Hill píše: „Důvody k ukončení obchodní války s Čínou se kupí. Inflace tomu nasadila korunu: Jsou to americké podniky a spotřebitelé, ne čínští vývozci, kdo nesou náklady tarifů z Trumpovy éry ve formě vyšších cen na součásti a produkty z Číny.“

Když Xinhua zpovídala Darrella Westa z Brookingského institutu, tak jim řekl: „Rostoucí inflace pro prezidenta Bidena přináší závažné problémy a on potřebuje něco provést, aby vysvětlil, co jeho administrativa dělá ke snížení cenového tlaku a jak pomůže lidem poradit si s nárůstem cen.“

„Spousta ekonomů ve skutečnosti na prezidenta Bidena už naléhala, aby pomohl v boji s inflací zrušením Trumpových tarifů, k čemuž ani schválení Kongresem nepotřebuje,“ řekl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman.

Ty náklady na drahou, tři roky už trvající, obchodní válku s Čínou, ale žádný pro Ameriku přínosný efekt prý podle ekonomů, kongresmanů a podnikatelských sdružení nepřinesly.

Loni se ve zprávě Oxford Economics a Americko-čínské obchodní rady pravilo: „Obchodní válka s Čínou americkou ekonomiku poškodila, ale nepodařilo se jí dosáhnout hlavních politických cílů stanovených Trumpovou administrativou. Místo přínosů ekonomice naopak USA snížila ekonomický růst a zaměstnanost, což vedlo ve vrcholu ke ztrátě odhadem 245 000 pracovních míst.“ O zrušení tarifů zpráva odhadovala, že by bylo přínosné a vytvořilo by v USA pracovní místa a nedojde-li k tomu, nebo se dokonce bude prosazovat odpoutání od Číny, tak to pro růst americké ekonomiky a její konkurenceschopnost bude mít hrozné dopady.

Trumpova administrativa asi doufala, že tarify na čínské dovozy sníží obchodní deficit Ameriky s Čínou, ale ten obchodní deficit po uvalení tarifů rostl ještě více.

V dopise úřadu Bidenovy administrativy USTR tento měsíc psala skupina 41 amerických senátorů, jak je nejspíš nemožné řadu dodavatelských řetězců od Číny odvrátit.

Mluvčí americké koalice podniků a odborových organizací Američané za svobodný obchod Jonathan Gold upozornil, že ty tarify ani nedosáhly stanovených cílů, ani na Čínu nevytvořily vyjednávací páku, a říkal: „Budeme dále Bidenovu administrativu vyzývat, aby s těmi zůstávajícími tarify skončila a přestala už s takovou scestnou a zkrachovanou politikou.“

Už i Bidenův vládní úřad USTR na to 16.2 reagoval vstřícně, kdy ve zprávě pro Kongres napsal: „Nemůžeme mezi Spojenými státy a Čínou postavit zeď, a když bychom to dělali, nepříznivé dopady by poškodily americké zájmy. Znamenalo by to ignoranci důležitosti Číny pro světovou ekonomiku a stupeň její provázanosti se světovou ekonomikou a změnilo by to jen způsob dopadů na Spojené státy,“ tvrdili. USTR sice sliboval situaci zlepšit, ale dost nejasně, když psali, že Spojené státy budou i nadále prosazovat bilaterální provázanost s Čínou a snažit se hledat oblasti, v nichž by bylo možno dosáhnout nějakého pokroku. Ovšem žádný jasný plán, jak a kdy by Spojené státy chtěly tarify na čínské zboží snižovat, nepředložili.

Dá se tedy říci, že v USA v první řadě business kruhy, ale teď už i většina zákonodárců a ty složky administrativy, které mají na starosti obchod, potvrzují slova výše zmiňovaného nobelisty Krugmana: „Trumpova obchodní politika byla pošetilá, zkrachovala ze všech hledisek, jakými se na ni podíváte, ale možná potrvá ještě dlouho, než bude mít nějaký prezident pozici, aby tu škodu mohl napravit.“

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze