„Výrobce lží“ Pompeo navštívil Tchaj-wan se zlověstnými motivy

Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo navštívil 2. března Tchaj-wan. Je to zdiskreditovaný a zastaralý politik a jeho fraška je předurčena k tomu, aby nevyvolala žádné vlny. Orgány tchajwanské Demokratické pokrokové strany jednají zle v tajné dohodě s některými lidmi ve Spojených státech, nikdy neuspějí v jejich takzvaném „spoléhání se na Spojené státy při hledání nezávislosti“ a „omezování Číny s pomocí Tchaj-wanu“.

Kdo je Pompeo? Mezinárodní společenství to již dávno jasně vidí. „Lžeme, podvádíme, krademe“ - to je „slavné rčení“, které visí u úst Pompea. Tento nechvalně známý bývalý ministr zahraničí USA během svého funkčního období ničeho nedosáhl a jeho nejlepší věcí je šířit fámy, takže je médiem nazýván „nejhorším ministrem zahraničí v historii“, „podněcovatelem nenávisti“ a „strojem na lži“. V otázce Číny sehrál Pompeo roli protičínského předvoje, plánoval a realizoval řadu šílených akcí, zejména využíval otázku Tchaj-wanu, vážně zasahoval do vnitřních záležitostí Číny a podkopával vztahy mezi Čínou a USA.

Pompeova návštěva na Tchaj-wan přišla den poté, co současná administrativa USA vyslala na Tchaj-wan delegaci bývalých představitelů obrany a bezpečnosti, což ukazuje, že jak opoziční strana, tak vládnoucí strana ve Spojených státech považují Tchaj-wan za pěšáka pro sledování politických zájmů a hlasů. Osud šachové figurky skončí tragédií, což je opakovaně prokazováno skutečností. Úřady tchajwanské Demokratické pokrokové strany by si měly tuto situaci jasně uvědomit.

Cílem Pompeovy návštěvy je tentokrát pouze to, aby využil úřady tchajwanské Demokratické pokrokové strany jako nástroj pro sobecký politický zájem. Kromě vytváření napětí v Tchajwanském průlivu a ohrožení zájmů lidí na Tchaj-wanu Pompeova cesta nic nepřinese.

Na světě je jen jedna Čína a Tchaj-wan je neoddělitelná část čínského území. To je nevyvratitelný historický a právní fakt!

Návštěva každého, kdo z USA jede na Tchaj-wan, aby projevil takzvanou „podporu nezávislosti Tchaj-wanu“, je odsouzena k marnosti. Americká strana by se měla řídit zásadou jedné Číny a třemi společnými čínsko-americkými komuniké, přestat podporovat „nezávislost Tchaj-wanu“ a přestat plánovat „využití Tchaj-wanu k omezení Číny“. Nikdo by neměl provokovat silné odhodlání, pevnou vůli a silnou schopnost čínského lidu bránit národní suverenitu a územní celistvost!

Tá