Druhé kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou skončilo

V situaci nejistoty jednání, tlaku vojenských akcí, očekávání mnoha stran volajících po míru a komplexních informací se situace v Rusku a na Ukrajině dostala na důležitou křižovatku. Po druhém kole jednání ukrajinská strana uvedla, že nedosáhla požadovaných výsledků. Ruská strana uvedla, že nejprve by měla být vyjednána „demilitarizace“ Ukrajiny a její neutrální status a speciální vojenské operace budou ukončeny v každém případě. Situace boje při jednání nějakou dobu potrvá.

Evropa je největším poraženým v ukrajinské krizi. Tentokrát však Evropa provedla dvě změny:

Za prvé, Německo, které má významný vliv na Evropském kontinentu, zvýšilo své výdaje na obranu. Zadruhé, EU prolomila tabu neposkytování zbraní pro válku a poskytla Ukrajině smrtící zbraně v hodnotě 450 milionů eur. To také znamená, že evropské země by měly postupně posilovat svůj hlas v evropských bezpečnostních záležitostech. Předtím bylo NATO podporovatelem bezpečnosti a obrany EU.

Pro Evropu je Rusko soused, kterého nelze odstěhovat, a Spojené státy jsou „vzdáleným příbuzným“ odděleným celým oceánem. Na začátku krize evropští lídři provedli sérii kyvadlové diplomacie. Před prvním vyjednáváním Putin reagoval kladně na Macronovu žádost o vyhrazení bezpečného průchodu z města pro ukrajinský lid.

Nezávislé řešení problému evropské bezpečnosti začalo vysílat různé signály.

V nedávné době se nejvyhledávanější výrazy na čínských sociálních platformách začaly zaměřovat na globální dopad situace v Rusku a na Ukrajině. Jedněmi z nejžhavějších témat jsou „Západ začal sankcionovat ruské civilisty“ a ve středu pozornosti jsou „lidé“.

Kvůli sankcím se provozovatel „Nord Stream 2“, jakmile se dozvěděl tuto zprávu, rozhodl podat žádost o bankrot. S ohledem na riziko ztráty plynovodu, který by mohl přepravit 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, může německý ministr hospodářství přemýšlet o tom, že je čas na nákup uhlí. Německo původně chtělo uhlí do deseti let úplně opustit. Ale teď přichází stagnace. Stejně jako Německo, mnoho evropských zemí považuje „zelenou transformaci“ za významnou. Na konferenci o změně klimatu, která se loni konala ve Velké Británii, byly evropské země stále ambiciózní ohledně snižování uhlíku. Kvůli energetickým problémům způsobeným sankcemi musela Velká Británie také znovu spustit uzavřenou uhelnou elektrárnu. (Kl)