Eurokomisař chce Čínu jako zprostředkovatele jednání o míru na Ukrajině

2022-03-07 23:16:09
Sdílej:

Eurokomisař zahraniční politiky chce Čínu jako zprostředkovatele jednání o míru na Ukrajině

Lidé ukrývající se ve stanici kyjevského metra, Ukrajina 25. února 2022. (Photo: Xinhua)

Lidé ukrývající se ve stanici kyjevského metra, Ukrajina 25. února 2022. (Photo: Xinhua)

Čína, jejíž ekonomika je propojena globálně s celým světem, pociťuje na své vlastní vnitřní prosperitě příznivý vývoj v jakékoliv části světa, ale zrovna tak ekonomické potíže, přírodní katastrofy nebo dokonce vojenské konflikty i v nejvzdálenějších částech dnešního globalizovaného světa na ni mají nepříznivé dopady. Proto se jí přirozeně nelíbí to, co se teď děje na Ukrajině. Zdejší konflikt zjevně narušuje dlouhodobě budovaný mechanismus ekonomické spolupráce napříč celou Eurasií podél základních linií Iniciativy pásy a cesty (BRI), jako je železniční propojení od Číny až po Západní Evropu zvané Eurasijský pevninský most a další trasy BRI.

Jde přitom o velice zapeklitý konflikt, do kterého se promítají vnitřní spory v zúčastněných zemích, vzájemné vztahy v celé širší oblasti Evropy, transatlantické vztahy i podivné hry všelijakých geopolitických sabotérů, kterým více vyhovují konfliktní situace než rozvoj spolupráce a prosperity, když takový příznivý vývoj není pod jejich kontrolou.

Zapeklitost vztahů a rozporů, které nakonec vykrystalizovaly až do takového konfliktu, jaký na Ukrajině vidíme, se odráží i v názoru spousty Ukrajinců, kteří si myslí, že je to střet mezi Ruskem a Amerikou odehrávající se na jejich území. Jde jistě o značné zjednodušení, ale skutečnost, že jde o spleť vztahů a sporů přesahující do celé oblasti i globálních vztahů je určitě skutečností.

Z toho ovšem plyne, že má-li dojít k opravdové domluvě o řešení problému, měla by jednání mít více vrstev – jednání mezi zjevnými stranami sporu Ruskem a Ukrajinou – a také – jednání v širším kontextu EU a euroatlantických vztahů. Také z toho ale plyne, že pro taková vyjednávání se obtížně hledá prostředník, kterému by všechny strany věřily, že to s nimi myslí dobře, ale zároveň není zainteresován na záležitostech vedoucích ke konfliktu, je tedy nestranný, a má navíc mezinárodní autoritu a váhu.

Tak, jak věci jsou, se však na USA pohlíží jako na stranu konfliktu, a na ostatní země NATO i na EU tak trochu také. Jak tedy vyjednávat a kdo by byl nejlepším prostředníkem takových jednání?

V tomto kontextu je tedy zajímavý názor samotného komisaře zahraničních záležitostí EU, který prohlásil, že „rolí Číny je stát se zprostředkovatelem mezi oběma zeměmi, jelikož Západní mocnosti takovou roli plnit nemohou.“

Čína přitom situaci vidí velice realisticky, ale s odstupem a nezaujatostí, což se odráží ve vyjádření mluvčího čínské mise u EU, kdy říká: „Čína vybízí k přímým rozhovorům mezi Ruskem a Ukrajinou stejně jako k dialogu rovných stran mezi USA, NATO, EU a Ruskem, aby řešily ten svůj konflikt, který se akumuloval řadu let.“

A v čínském přístupu vidí naději i protřelý politik a mj. bývalý ministr zahraničí španělské vlády, dnešní komisař EU pro zahraniční záležitosti a bezpečnost Josep Borrell. Ten podle zprávy AFP realisticky řekl, že zprostředkovatelem budoucích rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou by měla být Čína, protože Západní mocnosti takovou roli plnit nemohou. „Nemá to žádnou jinou alternativu… Musí to být Čína, jsem si tím jist,“ řekl Borrel v interview se španělským předním deníkem El Mundo, které vyšlo v pátek večer.

V reakci na Borrellovo tvrzení vydala v sobotu čínská mise při EU prohlášení, že jim dělá značné starosti rozvoj situace na Ukrajině a doufají, že palbu půjde co nejdříve zastavit a situaci v terénu zmírnit, aby se zajistila bezpečnost životů a majetku civilistů a zabránilo se tak rozsáhlé humanitární krizi.

„Situace na Ukrajině zašla ve svém rozvoji tak daleko, jak jsme doufali, že k tomu nedojde. Je plná složitých problémů a Čína vždy činila svá rozhodnutí a přijímala politiky na věcných podkladech,“ řekl mluvčí mise. Situace pro Čínu také přestává být jen záležitostí businessu aj. V těchto dnech během sporů, zda smí odejít civilisté při přerušení palby humanitárním koridorem, nebo se jim v tom musí zabránit, aby mohli sloužit jako lidské štíty proti ruskému útoku, jak se snaží prosazovat příslušníci na vládě nezávislých nacionalistických milicí, byli zraněni i čínští studenti. „Domníváme se, že k řešení Ukrajinské krize by všechny zúčastněné strany měly dodržovat účely a principy Charty OSN, respektovat a zajišťovat suverenitu a územní celistvost všech zemí a spory řešit mírovými prostředky,“ pravil mluvčí.

Ve své řeči narážel i na síly, které by konflikt nejraději přiživovaly a z Ukrajiny dělaly trvalé bojiště svého geopolitického zápasu místo normalizace situace: „Čína podporuje veškeré úsilí, které může pomoci s dosažením politického urovnání a ulehčit situaci na Ukrajině, ale staví se proti všem krokům, které nepřispívají k prosazení diplomatického řešení a spíše přilévají oleje do ohně.“

Také narážel na to, že Evropa postrádá jakýkoliv funkční bezpečnostní mechanismus, který by takovým konfliktům mohl předcházet a hledat průchodná řešení. „Zúčastněné strany by měly usilovat o vybudování vyváženého, efektivního a udržitelného evropského bezpečnostního mechanismu v souladu s neopominutelnými bezpečnostními principy,“ říkal.

V sobotu se obdobně vyjádřil i čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi, kdy pravil, že Ukrajinskou krizi lze řešit pouze dialogem a jednáním, přičemž zdůrazňoval, že Čína podpoří veškeré úsilí, které pomůže snížit napětí a prosadit politické řešení. Čína se staví proti jakýmkoliv krokům, které nepomáhají diplomatickému řešení, nýbrž přilévají olej do ohně.

Tato svá prohlášení Wang pronesl během telefonního hovoru s americkým státním tajemníkem (čili ministrem zahraničí) Antony Blinkenem. Byl to mezi nimi už druhý telefonní hovor během dvou týdnů.

USA by Čínu nejraději dotlačily, aby se postavila do protiruského tábora, a dokonce jí vyhrožují, bude-li Rusku pomáhat obcházet jednostranně na Rusko bez mandátu OSN uvalené sankce. Také lze mít podezření, že čínské narážky na „přilévání oleje do ohně“ jsou v kontextu počínání USA a určitých s nimi spřízněných sil. K přilévání oleje do ohně dochází přinejmenším ze strany ukrajinských nevládních extrémistů.

Na Ukrajině během zastavení palby k odchodům civilistů z některých měst došlo k blokování evakuací obyvatelstva nacionalistickými milicemi, kdy údajně mělo dojít i k palbě na nacionalistický batalion Azov ze strany Ukrajinské armády kvůli svévolnému počínání v rozporu s pokyny Armády, což je jistě ze strany nacionalistů určité počíná sil, které se snaží spíše přilévat olej do ohně i v rozporu s vůlí ukrajinské vlády. Také přišly zprávy o zavraždění jednoho z účastníků prvních mírových rozhovorů Ukrajiny s Ruskem.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze