Velmoci by se měly věnovat pomoci Ukrajincům, nikoli ubližování rivalům

Autor: První hlas CGTN poskytuje okamžitý komentář k nejnovějším událostem. Denní sloupek objasňuje vznikající problémy a lépe definuje zpravodajskou agendu a nabízí čínský pohled na nejnovější globální dění.

Zatímco svět se strachem ustupuje před humanitární krizí na Ukrajině, vedoucí představitelé Číny, Francie a Německa jsou jednotní ve své touze po vyjednaném míru.

Čína podporuje úsilí Francie a Německa o dosažení vyjednaného míru a vyzvala k dialogu mezi EU, Ruskem, Spojenými státy a NATO se všemi stranami za rovných podmínek. Země jako Čína a Indie zůstaly neutrální.

Čína vyzvala k ochraně suverenity a územní celistvosti všech národů, ale také uznala, že trvalý mír musí řešit bezpečnostní obavy všech stran. Ukrajinský konflikt musí být vyřešen komplexním politickým urovnáním, jinak bude pokračovat donekonečna, bez ohledu na to, která strana získá krátkodobě převahu.

USA se snaží vykreslit tuto krizi jako bitvu mezi světovými demokraciemi a autoritářskými zeměmi o kontrolu nad budoucností světa. Země, které výslovně neodsoudily Rusko, USA označují jako stojící na straně Ruska a „autoritářství“.

Jedná se však o černobílý přístup k velmi složitému problému, který je třeba řešit citlivými rozhovory, ne vykřikováním hesel.

Řešení nespočívá v zaplavení území zbraněmi. Dodávání zbraní povzbudí obě strany, aby pokračovaly v boji, místo toho, aby přešly k jednacímu stolu. Více zbraní a více bojů nic nevyřeší, ale povede k dalším pohromám. Nakonec musí dojít k urovnání na základě udržitelného bezpečnostního mechanismu, přičemž obě strany musí souhlasit s jeho spravedlností.

Jakékoli urovnání musí být provedeno v souladu se zásadami Charty OSN, která respektuje a chrání suverenitu a územní celistvost všech zemí. Proto zábory půdy na poslední chvíli oběma stranami budou nakonec bezvýznamné. Pokračující krveprolití nemá smysl.

Během třístranného video-setkání v úterý mezi čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching), francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem se tito vedoucí představitelé dohodli, že plně podpoří všechna jednání směřující k diplomatickému řešení konfliktu.

Čína, Francie a Německo sdílejí silné ekonomické a politické vazby s Ruskem. USA ne. Spolu s těmito silnými vazbami přichází určitá míra vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina, stejně jako schopnost porozumět jeho obavám a krajním mezím i obavám a krajním mezím Ukrajiny a Západu.

S rostoucím napětím ve východní Evropě a nebezpečím nekontrolovatelné eskalace není čas rýpat se a lpět na silném ideologickém stanovisku. Způsob, jak dosáhnout tohoto urovnání, nespočívá v tom, že se postavíte na jednu stranu a přilijete benzin do ohně. Je třeba se zaměřit na skutečné podmínky v realitě a chladně zvážit konkrétní stížnosti každé strany.

Během videokonference Xi Jinping varoval Macrona a Scholze, že americký tlak na sankce „stáhne dolů světovou ekonomiku, která je již nyní pod těžkým břemenem pandemie“. Xi Jinping poznamenal, že to není prospěšné pro nikoho, a proto to není správný způsob, jak tuto krizi vyřešit.

USA se zaměřují na sankce, protože chtějí potrestat a oslabit Rusko, kterému hluboce nedůvěřují. Sankce by také mohly sloužit jako zadní vrátka k oddělení ekonomických vazeb mezi Čínou a USA, což je dlouhodobý cíl části politického establishmentu USA. A američtí představitelé už mluví o rozšíření ruských sankcí na Čínu, což je součást monománie americké administrativy na zpomalení růstu Číny.

Je politováníhodné, že USA berou utrpení ukrajinského lidu jako příležitost prosadit svou vlastní politickou agendu a prohloubit své samoúčelné myšlení studené války.

Mír musí být upřednostněn před sobeckými geopolitickými zisky a první prioritou by měla být ochrana lidí trpících na místě.

Jia