Americké firmy trápí zbytečné napětí s Čínou

Náhled na oblast finanční zóny Lujiazui v Šanghaji. Photo: VCG

Svět se v poslední době potýká s řadou objektivně vzniklých problémů spojených především s pandemickým rozvratem světové ekonomiky a globální logistiky. Dalo by se čekat, že rozumně uvažující vůdci zemí by měli mít jako prioritu obnovení normálního globálního trhu a logistiky, ale evidentně tomu tak není a některé politické kruhy naopak zkouší současné globální dodavatelské řetězce a zlepšování mezinárodní spolupráce spíše sabotovat v naději, že si urvou trochu globálního vlivu za cenu celosvětových ekonomických škod.

Mezi takovými sabotéry globálního zotavení vyniká zejména Bidenova washingtonská administrativa. Např. i za cenu značných škod pro vlastní ekonomiku, přes rozhodnutí WTO, naléhání vlastního businessu a realistických politiků i přes původní Bidenovy sliby z volební kampaně, pokračuje ve svévolných tarifech na čínské zboží a v sankcích na čínské firmy. Zablokovala celosvětovou spolupráci výrobců čipů s Čínou na vyřešení globální čipové krize. Zvyšuje vlastní obchodní deficit s Čínou, když řada čínských firem se bojí dovážet americké zboží, aby jim business nezhatily nevyzpytatelné washingtonské sankce.

A podobně vidí situaci jako uměle pro business nepříznivou vlastní americké společnosti podnikající v Číně, na kterou pohlíží jako na zdroj ohromných příležitostí, které jim ale vlastní vláda hatí.

Vypovídá o tom poslední průzkum Americké obchodní komory v Číně (AmChamChina). Podle něj 56 procent amerických podniků dělajících business s Čínou vidí jako hlavní problém narůstající napětí v americko-čínských vztazích, kdy navíc jen 27 procent členů této komory očekává letos zlepšení oboustranných vztahů, když ještě v předchozím průzkumu zlepšení čekalo 45 procent respondentů. A firmy si poprvé stěžují, že jim zhoršující se politické vztahy komplikují získávání zaměstnanců.

Prezident AmCham China Alan Beebe si stěžuje, že „v nové realitě, která vznikla v posledním roce, se z širšího hlediska uplatňuje mnoho politik a sentimentů, které Bidenova administrativa převzala po Trumpově administrativě.“ Kromě toho se sankce pod Bidenovou administrativou během toho roku rozšířily na další společnosti a lidi, čímž značně narostla nejistota v ekonomické spolupráci obou největších ekonomik světa s dalšími dopady, jak na obě ekonomiky, tak na ekonomiku světovou.

Obecně platí, že všude, v americkém businessu i v širším světovém ekonomickém kontextu, je Bidenova administrativa značným zklamáním, když se od ní očekávalo, že vztahy normalizuje a obě země zapojí do globálního ekonomického zotavení místo zabředávání do dalších potíží. Zvláště se to pak projevuje u podnikatelů v AmCham China. Situace je taková, že americký business je se současnou administrativou nespokojený a zbytečné umělé potíže v businessu s Čínou na tom má velký podíl. To se samozřejmě promítne do volebních preferencí nejen současného prezidenta a jeho blízkých spolupracovníků, ale i Demokratické strany a do celkové eroze důvěry businessu k americkému trhu.

China US Photo: VCG

AmCham na základě tohoto průzkumu a dalších podkladů pro americkou vládu vypracovala řadu doporučení. Zejména, aby se zdržela zbytečné agresivní rétoriky a rozpoutávání vzájemných odvetných opatření mezi oběma stranami, kdy místo toho by se měl vytvořit systémový rámec mezivládních komunikací a přímých porad vrcholných vůdců, kde se budou řešit skutečné problémy a vytvářet prostředí pro růst vzájemně výhodné ekonomické spolupráce obou zemí i pro světovou ekonomiku.

Zatím je rámec vzájemné komunikace obou vlád tak narušený, že USA v Číně nemají ani velvyslance. Beebe proto doufá, že s novým velvyslancem by se normální, věcná, upřímná a pragmatické komunikace mezi oběma vládami mohla rozhýbat a začít se vyjasňovat nedorozumění, kvůli nimž vznikají zbytečné komplikace s nepříjemnými dopady na ekonomický rozvoj a využití existujících příležitostí.

Nový americký velvyslanec v Číně, Nicholas Burns, už konečně do Číny dorazil a bude teď tři týdny v karanténě. Je dost nepochopitelné, že v současné komplikované době, kdy je komunikace tak důležitá, není v Pekingu americký velvyslanec už od října 2020, kdy odstoupil předchozí ambasador Terry Brandstad.

Průzkum rovněž zjistil, že podniky účastnící se businessu v obou zemích se nachází pod tlakem nějaké nové politické hyperkorektnosti, kdy se na ně tlačí, aby se „nevyjadřovaly k politicky citlivým otázkám“ nebo aby činily nějaká „správňácká“ prohlášení.

Čínský expert, který se k těmto zjištěním vyjadřuje, Gao, tvrdí: „Stojí za povšimnutí, že čínská vláda nikdy na cizí firmy nevyvíjí tlak, aby se nějak chovaly ohledně ‚politicky citlivých záležitostí‘, tak není třeba za její stranu tyto věci přehánět nebo se jich bát.“

Ač jsou ale problémy nepříjemné, tak podle uvedeného průzkumu respondenti obvykle říkají, že Čína pro ně zůstává nejvyšší globální prioritou a mnozí na ni spoléhají jako na trh, který nejvíce v jejich globálních aktivitách přispěje k růstu jejich businessu. Více než polovina v průzkumu zúčastněných společností tvrdila, že jejich výnosy z Číny byly vyšší než roku 2020 a došlo tak i přes nepřívětivé politické prostředí k výraznému zlepšení oproti předchozím rokům. V porovnání s předchozími pěti roky přinesl rok 2021 největší, tj. 13 procentní, podíl společností čekajících, že teď budou „nesmírně ziskové“ – ne jen normálně ziskové, zatímco v roce 2020 a předtím bývalo takových společností jen 5 procent.

Skoro dvě třetiny zúčastněných společností zařadily Čínu na vrchol svých třech největších priorit ohledně globálních investic.

Zajímavá jsou i vyjádření o business klimatu v Číně v tomto průzkumu. Čína se v posledních letech snaží silně zlepšovat podnikatelské prostředí a podle průzkumu to vypadá, že se jí to daří. Tato zjištění průzkumu pochválil i mluvčí čínského ministerstva zahraničí na tiskové konferenci v Pekingu v úterý 8. března.

Zhao sliboval, že Čína bude své reformy prohlubovat a svůj trh otvírat tak, aby vytvořila tržně orientované, zákonem řízené a podle standardů globálního trhu budované business prostředí přijatelné pro společnosti z celého světa včetně společností z USA, aby sem byly ochotny investovat.

„Čínsko-americké ekonomické a obchodní vztahy jsou přirozeně vzájemně výhodné a oboustranně přínosné. Doufáme proto, že americká strana se bude držet konceptu otevřenosti, inkluzivnosti, vzájemné prospěšnosti a oboustranných výhod, že zastaví ty nerozumné restrikce a potlačování čínských firem a vytvoří příznivé podmínky pro zdravý rozvoj čínsko-americké ekonomické a obchodní spolupráce,“ řekl Zhao.

Současná americká administrativa přišla s tezí: „Amerika je zpět.“ Nicméně její počínání narušuje globální ekonomické zotavení a začíná docházet až k extrémům jako na Ukrajině. Tradiční americký spojenec Saúdská Arábie se s Bidenem odmítla bavit o koordinaci energetické politiky. Ve Francii i jinde v Evropě se napříč politickým spektrem šíří skepse, zda při řešení světových problémů lze spoléhat na USA a i samotný americký business má pochybnosti, že vláda kompetentně prosazuje jejich zájmy ve vztahu k Číně i k jiným zemím.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze