Stav a výhled pragmatického partnerství EU s Čínou

Spolupráce, která je sice plná konkurence, ale vede ke vzájemným přínosům a prosperitě, nikoliv konfliktům, k oboustrannému vyvažování, nikoliv nepřátelství, byla zatím pro EU a Čínu příznačná.

Jestli existoval nějaký příklad toho, že v našem světě může existovat harmonická a plodná ekonomická spolupráce napříč ideologickými přístupy směřující k vzájemnému prospěchu a tlumící všechny sklony ke konfrontaci, tak to byla spolupráce mezi Čínou a Evropskou unií v celém období po Studené válce. Žádná strana nedopustila, aby ideologické či jiné spory narušily to, co bylo podstatné. V poslední době však, jak posiluje konfrontační duch v americko-čínských vztazích živený navzdory odporu business komunity americkými geopolitickými jestřáby, najednou i v Evropě z ideologičtěji zaměřených politických skupin povstávají příznivci ohrazování Číny a dalších mocností dle washingtonských pokynů, ač je to i za cenu úplně zbytečného poškozování vlastní ekonomiky.

A tak náhle nebyla loni v Europarlamentu ratifikována dlouhé roky odborníky a diplomaty vyjednávaná investiční smlouva, najednou se kvůli divokým nepodloženým pověstem o útlaku lidských práv Ujgurů začaly vyvolávat zcela zbytečné spory a jasně vznikaly pokusy zavléct EU v rozporu s její vlastní politikou do konfliktů s Čínou narušiteli této politiky jedné Číny z vlastních řad jako Litva.

Zatím se ale ve většině Evropy drží business navrch. Podle Eurostatu export evropského zboží do Číny mezi lednem a listopadem 2021 meziročně stoupl o 11,4 procenta. Ve stejné době narostly dovozy z Číny dokonce o 20,1 procenta. Čína byla největším zdrojem importů do Evropy a třetím největším odběratelem jejích exportů po USA a Británii.

Tahounem prudkého nárůstu obchodů obou stran se stalo lepší dopravní propojení, jehož zlepšování přináší Iniciativa pásu a cesty (BRI) zejména její železniční část propojující tzv. Eurasijským pevninským mostem Eurasijský mega-kontinent od pacifického pobřeží Číny po atlantické pobřeží Evropy. Po tom podle čínských dat projelo roku 2021 15 000 nákladních vlaků, tj. nárůst o 22 procent oproti roku 2020. V minulých dvou letech v důsledku pandemie silně poklesla vzájemná turistika, ale v letech před epidemií prudce narůstala a Čína se pro Evropu stala druhým největším zdrojem turistů, jak tvrdí Evropská cestovní komise, kdy se čeká, že ústup epidemie přinese ohromné oživení tohoto ekonomického sektoru.

Mezi Čínou a EU probíhá pro obě strany přínosná spolupráce ve skoro všech prakticky užitečných oblastech. Dokonce i ochránci životního prostředí z EU se tolik nezapojují do pokusů blokovat, nebo alespoň očerňovat čínské vodohospodářské, dopravní a energetické projekty uvnitř země a v rozvojových projektech v dalších zemích BRI. A to i, přestože v EU Zelení patří do velké míry k těm politickým silám, které podněcují přidávání se k politice ohrazování Číny. A pokud jde o skutečně přínosné projekty ke zlepšování životního prostředí, jako je evropská strategie biodiverzity do roku 2030, Konference o biodiverzitě OSN (COP15) v jihovýchodní čínské provincii Yunnah v Kunmingu a v říjnu 2021, tak si skuteční tvůrci programů ochrany životního prostředí, zachování biologické diverzity a potýkání se s existenčními hrozbami pro prostředí velice dobře rozumí, plodně spolupracují a ve výše uvedeném čínském městě mají na duben naplánovánu o těchto záležitostech další konferenci.

Pracovník v automobilce BMW Brilliance Automotive (BBA) umístěné v metropoli provincie Lianinog v severovýchodní Číně v Shenyangu, 17. února 2020. (Photo/Xinhua)

Evropa s Čínou na environmentálních záležitostech spolupracuje nejen v rámci multilaterálních platforem, jako je OSN, ale pěstuje i úzkou dvoustrannou spolupráci včetně spolupráce jednotlivých evropských zemí na čínských environmentálních projektech. Také spolupráce na rozvoji energetických řešení s nízkou emisní náročností a ve výzkumu klimatu je velice pro obě strany přínosná.

Tyto strany svou spolupráci rovněž budují na synergiích ve vědě a technologiích, zapojují se do společných projektů špičkových inovací, probíhá mezi nimi rozsáhlá dělba práce, zapojování do stejných dodavatelských řetězců i umisťování poboček evropských společností do Číny, zrovna tak jako naopak. Probíhají o tom i rozmanitá fóra a konference. V poslední době velice zrychlují rozhovory o digitálních záležitostech, když digitální prostor napříč celou Eurasií je už perfektně propojený.

Obě strany rovněž sdílí snahy o dosahování cílů trvale udržitelného rozvoje a zkvalitňování rozvoje u sebe i v globálním měřítku. Také si dobře rozumí při zavádění zásad etiky a ochrany soukromí v současném digitalizovaném světě.

Prakticky ve všech oblastech, které přináší skutečný praktický užitek a reálné hodnoty si obě strany a ty skupiny v Číně a Evropě, které skutečné hmatatelné hodnoty přináší, dobře rozumí. Dokonce i ve věcech, jako je svobodný trh v zákonném rámci podle světových standardů a s ochranou férové hospodářské soutěže je oblastí shody a v Číně podnikající evropské podniky si ho nemohou vynachválit.

Rovněž si lze těžko představit globální zotavení světa a obnovu dodavatelských řetězců po pandemii bez úzké spolupráce obou těchto stran. Stejně tak spolupráce např. na rozvoji světového Jihu, kde se čínský projekt BRI může velice dobře vzájemně doplňovat ku prospěchu obou těchto stran i místního lidu s jeho evropskou obdobou Globální brány, bude nejefektivnější, budou-li obě strany své úsilí koordinovat. Pokud náš svět nemá čekat nějaký temný věk s úpadkem mezinárodní spolupráce, ekonomické prosperity a technologického rozvoje, je spolupráce těchto dominantů obou okrajů Eurasijského mega-kontinentu kriticky důležitá a nezbytná.

Rovněž, pokud jde o záležitosti mezinárodní bezpečnosti, lze dost těžko očekávat, že by dobře fungovaly, pokud na nich právě tyto strany nebudou spolupracovat a ponechají to na mocnostech, které se pokouší uplatňovat strategii – rozděl a panuj, nasazovat různé ekonomické a politické ohrazování svých konkurentů a těžit více z mezinárodní řevnivosti než z mezinárodní spolupráce.

Prubířským kamenem toho, zda se spolupráci obou těch globálně klíčových stran podaří dostat na vyšší úroveň se všemi praktickými přínosy, které z toho pro zúčastněné i pro celé lidstvo vyplynou, je současný Ukrajinský konflikt.

V tomto směru se ozývají určité nadějné signály. Např. šéf diplomacie EU Josep Borrel dost logicky vyzval, aby se stranou zprostředkující jednání mezi Ukrajinou a Ruskem a NATO a Ruskem stala Čína, protože na Západě není nikdo, kdo by měl dostatečnou důvěru obou stran, s oběma stranami to určitě myslel dobře jako se svými zavedenými partnery a zároveň byl jasně nestranný a nikomu nenadržoval. Čína na druhou stranu vyzvala EU, aby začala pracovat na chybějícím Evropském bezpečnostním mechanismu, kdy vzniklý konflikt je dost možná projevem toho, jak závažné následky absence takového mechanismu může mít.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze