Americká strana by měla splnit sliby svých lídrů

Dne 14. března místního času se v Římě, hlavním městě Itálie, konalo další setkání na vysoké úrovni mezi Čínou a Spojenými státy. Během tohoto setkání Yang Jiechi, člen politbyra Ústředního výboru KS Číny a ředitel Kanceláře zahraniční komise Ústředního výboru KS Číny, a Jake Sullivan, poradce prezidenta Spojených států pro záležitosti národní bezpečnosti, vedli upřímnou, hloubkovou a konstruktivní komunikaci o čínsko-amerických vztazích a důležitých mezinárodních otázkách. Obě strany se dohodly na společné realizaci konsenzu dosaženého oběma hlavami států a na akumulaci podmínek pro navrácení čínsko-amerických vztahů zpět na správnou cestu zdravého a stabilního rozvoje.

Je to poprvé, co vysocí úředníci z Číny a Spojených států vedli offline výměnu po video-setkání mezi oběma hlavami států v listopadu loňského roku. Implementace konsenzu dosaženého hlavami obou států je nejdůležitějším úkolem čínsko-amerických vztahů. Během video-setkání mezi hlavami Číny a Spojených států prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) navrhl, aby Čína a Spojené státy v nové éře dodržovaly zásady vzájemného respektu, mírového soužití a oboustranně výhodné spolupráce. Americký prezident Joe Biden přijal důležité závazky, že nebude usilovat o novou studenou válku, nebude měnit čínský systém, nebude se snažit vystupovat proti Číně posilováním aliancí, nebude podporovat „nezávislost Tchaj-wanu“ a nebude mít v úmyslu čelit Číně.

V posledních čtyřech měsících Čína usilovně pracovala na realizaci konsenzu, kterého obě hlavy států dosáhly, ale americký závazek nebyl splněn. Od oznámení prodeje zbraní na Tchaj-wan, poslání úředníků na návštěvu Tchaj-wanu až po vydání nové verze indicko-pacifické strategie k posílení omezování Číny – to, co USA udělaly, je v rozporu s jejich vlastními závazky a vytváří to další překážky pro vztahy mezi Čínou a USA.

Na tomto setkání na vysoké úrovni mezi Čínou a Spojenými státy Čína znovu vyjádřila svůj postoj k otázkám týkajícím se Tchaj-wanu, Xinjiangu (Sin-ťiang), Tibetu a Hongkongu a poukázala na to, že tyto otázky zahrnují hlavní zájmy Číny a jsou vnitřními záležitostmi Číny. Do těchto problémů nemohou zasahovat vnější síly a jakýkoli pokus o potlačení Číny selže. Toto je jasné a vážné varování pro USA a je to také krajní mez, kterou Čína jasně stanovila pro vztahy mezi Čínou a USA.

Politickým základem čínsko-amerických vztahů je zejména zásada jedné Číny. Přestože současná americká administrativa opakovaně slíbila, že se bude držet politiky jedné Číny a nebude podporovat „nezávislost Tchaj-wanu“, opakovaně to nesplnila a vážně podkopala mír v Tchajwanském průlivu. Právě minulý měsíc se Čína v souladu se Zákonem proti zahraničním sankcím rozhodla uvalit protiopatření proti dvěma americkým vojenským průmyslovým podnikům, které se dlouhodobě podílejí na prodeji zbraní na Tchaj-wan. To ukazuje, že při ochraně národní suverenity a bezpečnostních zájmů není Čína nikdy nejednoznačná a dodržuje své sliby! Americká strana musí uznat vysokou citlivost tchajwanské otázky, přestat využívat Tchaj-wan, přestat usilovat o „ovládnutí Číny prostřednictvím Tchaj-wanu“ a vrátit se k původnímu smyslu principu jedné Číny.

Jako jeden z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na světě přesahuje význam čínsko-amerických vztahů bilaterální rámec a nese zvláštní odpovědnost za udržení světového míru a stability. V současné době je situace na Ukrajině nejvíce znepokojujícím tématem v mezinárodním společenství a na tomto setkání na vysoké úrovni mezi Čínou a Spojenými státy se také jednalo o této otázce. Čínská strana opakuje, že je nutné správně pochopit historické rozměry ukrajinské otázky, vysledovat ji až ke zdroji a reagovat na oprávněné obavy všech stran. Čína je odhodlána podporovat mírová jednání a mezinárodní společenství by mělo společně podporovat mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, aby se co nejdříve podařilo dosáhnout podstatných výsledků a zklidnění situace.

Americká strana jako iniciátor ukrajinské krize by měla pečlivě dbát těchto návrhů a udělat něco praktického pro politické řešení ukrajinské krize, místo aby dělala opak, nebo dokonce šířila nepravdivé informace ke zkreslování a pošpiňování pozice Číny. Tak by velká země v žádném případě neměla jednat.

Za zmínku stojí, že čínsko-americké setkání v Římě se tentokrát kryje s 50. výročím vydání „Šanghajského komuniké“ a Nixonovou návštěvou Číny. Historická zkušenost ukazuje, že pokud budeme dodržovat vzájemný respekt, hledat společnou řeč a zároveň si vyhradíme právo na rozdíly, a spolupracovat pro oboustranně výhodné výsledky, mohou dvě velké země se zjevnými rozdíly v ideologii, sociálním systému a historické kultuře dosáhnout mírového soužití. Dnes, o 50 let později, musí Čína a Spojené státy přehodnotit minulost a naučit se nové. Spojené státy by měly zejména čerpat moudrost z historie a vrátit se k racionálnímu a pragmatickému chápání Číny. Jak řekl bývalý americký velvyslanec v Číně J. Stapleton Roy, problémy v čínsko-amerických vztazích nejsou dobré pro žádnou z obou zemí. Obě strany by měly přijmout široké společné zájmy jako vstupní bod pro dosažení dalšího prolomení ledů v čínsko-amerických vztazích.

„V příštích 50 letech bude nejdůležitější v mezinárodních vztazích to, aby Čína a Spojené státy našly správný způsob, jak spolu vycházet.“ Poznámky prezidenta Xi Jinpinga jsou hodné společného úsilí Číny i Spojených států. Po římské schůzce by se Spojené státy měly s Čínou setkat na půli cesty, splnit sliby prezidenta Bidena a využít akce k získání důvěry čínského lidu a mezinárodního společenství.

Jia