Nikdo nechce být veden Amerikou

Když nastoupila v USA Bidenova administrativa holedbala se svým sloganem: „Amerika je zpět.“ Myslela tím návrat ke kurzu nastolení nového amerického století s americkým monopolárním světovým řádem, kdy Amerika sama bude představovat „světovou komunitu“. A v podstatě se jí vlastně hned na světové scéně začaly vytvářet situace, při nichž se jí otevřely příležitosti projevit se jako vůdce, kterého budou ostatní země rády následovat, aby se tak společně dostaly z obtížných problémů, do kterých byl svět uvržen, když vypukla pandemie spojená s rozkladem světových dodavatelských řetězců.

Ale nijak se jí nepodařilo stát se tím, kdo nakonec světové dodavatelské řetězce zachraňuje, a když se to dařilo hlavně Číně, ještě zotavení sabotovala sankcemi a tarify na ty, kdo zachraňovali světovou ekonomiku i Ameriku samotnou. Když mohla silně přispět k vyřešení světové krize čipů, tak to vykolejila, protože by v té záchraně zase sehrála významnou roli Čína, a postupovala podle zásady: Ať radši chcípne koza mně, jen když chcípne i čínskému sousedovi. A podle úplně stejných zásad postupuje i v současnosti, kdy dosud nezotavený globální trh postihl rozvrat spojený s Ukrajinskou krizí. Snaží se teď v podstatě obětovat ekonomické zotavení všech, jen aby trochu poškodily ty, kteří se vzpouzí jimi dirigovanému řádu. Jenže začali s tím narážet na problémy i u svých spojenců, jak se ukazuje např. na Indii a Saúdské Arábii.

Indická vláda se totiž i přes rostoucí nátlak od USA chystá kývnout na ruskou nabídku, aby s vysokou slevou dovážela ropu a další komodity z Ruska, ohlásila nedávno Reuters s odkazem na anonymní indické činitele.

Indie zatím z Ruska dovážela jen 2-3 procenta importu ropy. Ale když letos vyrostly ceny ropy o 40 procent, tak indická vláda zkouší zvýšit dovozy tak, aby jí to pomohlo snížit rostoucí účty za energie. Rusko je přitom asi nejprůchodnější cesta. USA proto šílí, že ani Indie, spojenec, kterého USA dotáhly do proti-čínské aliance Quad někdy přezdívané NATO východu, je neposlouchá.

Indie se během krize potýkala s těžkými problémy. Jistě by ráda spolupracovala s někým, kdo jim pomůže se z těch problémů vymanit, jak má ale následovat „globálního vůdce“, který od ní chce, aby se průchodným cestám k zotavení vyhýbala? Ten pro ni zjevně vůdcem přestal být. Teď třeba oslabila indická měna rupie, což dále zvyšuje tlak na dovoz indické ropy. Roku 2021 se na indickou rupii pohlížela jako na jednu z nejslabších měn Asie, když už měla za sebou čtvrtý rok v řadě, kdy vůči americkému dolaru a euru devalvovala. A je pro ni dost těžké, aby tento kurz v roce 2022 zvrátila, když navíc USA, aby zabránily pádu dolaru, zastavily tisk nových peněz.

Indická ekonomika už dost pociťuje nárůsty světových cen ropy a dalších surovin. Podle pondělních dat indického ministerstva statistiky vyrostl v únoru index spotřebitelských cen na 6,1 procenta, tedy nejvyšší za 8 měsíců a vyšší než obecně trhy očekávaly.

Pokud se New Delhi nepodaří najít způsob, jak dostat pod kontrolu dovozní rozpočet, tak tato největší vynořující se jihoasijská ekonomika může uváznout a ohrozit tím začínající ekonomické zotavení z propadu v důsledku pandemie COVID-19.

Indická ekonomika poté, co ve fiskálním roce 2020-21prožila „svůj nejhorší ekonomický propad o 7,7 procenta,“ zažila loni určitý obrat k lepšímu, teď se ale potýká s rostoucí inflací. Nejenže současná míra inflace překročila 6procent tj. stanovený horní limit, ale raketový růst cen ropy musí Indii přinést i další vlnu inflace. Jenže jeden činitel Bidenovy administrativy za druhým hrozí Indii sankcemi, pokud se nepřipojí k USA vedené Západní koalici k dušení Ruska.

Indie ale „vůdce světa“, který ji předepisuje cestu k úpadku a ne k zotavení následovat nechce, dbá svých zájmů a tomuto nátlaku se nepodvoluje. Ruskou ropu bude hromadně nakupovat a plánuje zřídit pro obchodování platební mechanismus k vyrovnávání v rupiích a rublech s yuanem jako referenčním bodem pro přepočítávání, což je tedy navíc krok k de-dolarizaci světové ekonomiky, tedy podvracející základní pilíř americké dominance nad světovým finančním systémem.

Jedním z hlavních nosných pilířů posledních 40 let a kotvou držící status dolaru jako rezervní měny byl globální finanční systém založený na petrodolarech, byl to tedy svět, v němž těžaři ropy měli prodávat svou produkci jak USA, tak zbytku světa za dolary, což se pak dále recyklovalo do pokračování v podobě aktiv denominovaných v dolarech, a když tak investovali do trhů denominovaných v dolarech, tak tím jasně protlačovali americký dolar jako světovou rezervní měnu a takovým procesem zajišťovali postavení USA jako světové nezpochybnitelné finanční supervelmoci.

To se ovšem opírá o tzv. petrodolar a o to, že ropné státy ze Zálivu prodávají ropu výhradně za dolary, čímž se z dolaru stává ropou podložená měna. Ale i králové ze Zálivu přestávají na USA pohlížet jako na svého vůdce. Dokonce, když si prezident Biden chtěl s faktickým vládcem Saúdského království princem Mohammed bin Salmanem (MSB) promluvit o Ukrajině, tak MSB odpověděl, že není o čem jednat, ať o tom jedná s Putinem. Také pozval čínského prezidenta Xi Jingpinga do Rijádu, aby posílili vztahy.

Přitom má jít hlavně o to, že Saúdská Arábie vede s Pekingem rozhovory o oceňování části svých prodejů ropy do Číny v yuanech, což je krok, který by mohl nejenže ochromit dominanci petrodolaru nad globálním ropným trhem, ale také by to znamenalo další příklon největšího exportéra ropy na světě k Asii, nicméně navíc by to jasně mířilo na srdce amerického finančního systému, který tyje ze statutu dolaru jako rezervní měny, když si v poslední dekádě tiskne tolik dolarů, kolik potřebuje k financování vládní rozhazovačnosti. Ty rozhovory probíhaly už šest let, ale v posledním roce nesmírně urychlily, když Saúdové spolu s celým světem vnímají neefektivitu USA jako světového vůdce a kontraproduktivnost jeho následování.

Přitom Čína nakupuje více než 25% ropy, kterou Saúdská Arábie exportuje, a bude-li se oceňovat v yuanech, mohutně to pozdvihne postavení čínské měny a čínská měna tak bude vyslána na cestu, aby se přes globální petro-yuan stala rezervní měnou.

To zapadá do kurzu, který předpovídají takoví analytici jako bývalý funkcionář newyorského Fedu Zoltan Pozsar, který ve své nové analýze napsal, že „až tato krize a válka skončí, bude americký dolar daleko slabší a na druhou stranu renminbi (yuan) bude daleko silnější, když ho bude podporovat i značný komoditní koš. Počínaje érou Brettonwoodského systému podporovaného zlatými cihlami přes Brettonwoodský systém II podporovaný vlastními penězi v rukou Ameriky (dluhopisy, které si nelze pojistit proti riziku americké konfiskace), to přechází do Brettonwoodu III podporovaného penězi nikým nekontrolovanými (zlatými pruty a dalšími komoditami).“

Takže další tradiční spojenec, který USA jako vůdce nechce, a zapojuje se do budování systému, který USA dirigovat nebudou.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze