Co lze očekávat od Bidenovy nadcházející cesty do Evropy?

Autor: Andrew Korybko je americký politický analytik sídlící v Moskvě.

Americký prezident Joe Biden navštíví koncem tohoto týdne Evropu, aby se zúčastnil summitů NATO, G7 a Evropské rady. Poté má ve Varšavě naplánováno také samostatné setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Bude to jeho první zahraniční cesta po zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině 24. února. Kyjev a jeho západní partneři věří, že tato akce má naléhat na Západ vedený Spojenými státy, aby uvalil na Moskvu bezprecedentní sankce.

Vzhledem ke kontextu, který se odehrává uprostřed toho, co mnozí považují za nejvážnější krizi od druhé světové války, lze Bidenovu účast na nadcházejících summitech označit za jeden z nejdůležitějších momentů jeho dosavadního působení v prezidentské funkci. Očekává se, že americký vůdce prokáže sílu a vůdčí postavení v dalším povzbuzování transatlantické jednoty pod záminkou „ruské hrozby“. Proto se předpovídá, že během těchto událostí všichni pronesou velmi ostrá protiruská prohlášení.

Summit NATO se bude samozřejmě týkat bezpečnostní koordinace napříč kontinentem. USA a někteří jejich spojenci již vyslali další vojáky do střední a východní Evropy ještě před oficiálním zahájením tamních bojů. Rusko považuje tato nasazení za ohrožující, ale nemůže je zastavit kvůli článku 5 bloku, který je vykládán tak, že útok proti jednomu z nich je útokem proti všem. Bude tak nuceno přijmout tuto obtížnou vojenskou realitu.

Polské vedení nedávno oznámilo, že během summitu aliance navrhne vyslání ozbrojených mírových sil NATO na Ukrajinu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to označil za „demagogii“. „Nevylučuji, že pokud by toto rozhodnutí prošlo, většina mírových sil by byla z Polska a převzaly by kontrolu nad západní Ukrajinou a Lvovem. Zůstaly by tam na dlouhou dobu a možná o to v tomto plánu jde,“ dodal.

Vzhledem k tomu, že tento scénář zatím nelze vyloučit, zaslouží si být před summitem NATO tento týden pečlivě sledován. Pokud jde o G7, bude se to jednoznačně týkat ekonomické, energetické a finanční koordinace proti Rusku. EU byla nepříznivě ovlivněna poté, co vyhověla americkému tlaku na omezení souvisejících vazeb s Ruskem. USA chtějí, aby jejich partneři udělali více, včetně přerušení všech energetických vztahů s Ruskem, i když je těžké si představit, jak by okamžitě nahradili ztracené dovozy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová již prohlásila, že „do poloviny května přijdeme s návrhem na postupné ukončení naší závislosti na ruském plynu, ropě a uhlí do roku 2027, s podporou nezbytných národních a evropských zdrojů“. To by mohlo prozatím stačit k uklidnění Ameriky, která by mohla poskytnout další energii a finanční pomoc pro usnadnění těchto protiruských plánů. Diskuse o tom by mohly dominovat summitu G7 koncem tohoto týdne.

Pokud jde o nadcházející zasedání Evropské rady, bude to zahrnovat související politické záležitosti, které jako takové spadají do působnosti bloku. Evropa využívá rusko-ukrajinského konfliktu k posílení své soudržnosti, která byla v posledních letech zpochybňována politikami některých jejích členů ve střední a východní Evropě, které se podle obvinění odklání od hodnot EU a odpovědnosti vyplývající z právního státu.

Polsko se do těchto diskusí výrazně zapojilo po svých nedávných reformách soudnictví, médií a dalších reformách, které vyvolaly rozpory s ostatními členy. Je také nesporně nejmocnější a nejbohatší ze zemí střední a východní Evropy. Polsko se navíc postavilo jako protiruský předvoj Západu z důvodů regionální strategické výhodnosti a také kvůli svým historickým křivdám vůči Moskvě. Varšava by se s velkou pravděpodobností mohla pokusit využít svou nově nabytou roli ve světle nedávných událostí, aby zmírnila tlak, který na ni vyvíjely ostatní země EU kvůli jejím kontroverzním reformám v posledních několika letech.

Není nevýznamné, že polské vedení také deklaruje svůj záměr usilovat o politiku takzvaného „od-ruštění“ a to jak doma, tak napříč celou Evropou. Za její začátek považuje odříznutí obchodu s energií s Ruskem, a poté rychlý úplný zákaz obchodu s Ruskem, který by rovněž zahrnoval blokaci námořních přístavů a pozemního obchodu. Tento radikální návrh bude pravděpodobně projednán na summitech tento týden a je pochopitelně strategickým zájmem i pro USA.

S ohledem na důležitost těchto summitů mohou pozorovatelé očekávat, že Bidenova cesta bude milníkem ve snaze Západu vedeném USA „zadržet“ Rusko. Polsko má jedinečnou pozici k tomu, aby hrálo hlavní roli ve všech čtyřech, tedy Bidenově plánované cestě tam, takže každý by měl bedlivě sledovat výsledek této konkrétní návštěvy. Rusko bude samozřejmě také sledovat. (Kl)