Čína s EU chtějí společně řešit globální krizi

Wang Luton, generální ředitel oddělení evropských záležitostí na Ministerstvu zahraničí. Photo: Wang Qi/GT

V pátek 1. dubna proběhl virtuální summit mezi Čínou a EU. Zprávy o něm reprezentující různé úhly pohledu se dost liší stejně, jako se dost lišily zprávy o nedávném video-rozhovoru mezi čínským a americkým prezidentem. Západní média obvykle hlavně mluví o tom, jak Evropa na Čínu tlačila, aby opustila svůj nestranný postoj k Ukrajinské krizi a přidala se k jednostrannému pohledu na ni jako na ruskou intervenci a zavřela oči nad všemi souvisejícími skutečnostmi, a ke škodě vlastní ekonomiky i globální ekonomiky nepomáhala Rusku zachovávat normální obchodní vztahy se světem i přes jednostranné o Chartu OSN a tudíž o mezinárodní právo se neopírající sankce mocenského kruhu Západních zemí.

V tom z USA inspirovaná EU moc neuspěla, ale Čínské ministerstvo zahraničí si výsledky oněch rozhovorů moc pochvaluje jako úspěšné. Zdůrazňovalo nesmírnou důležitost vztahů Čína-EU a nového prostoru otvírajícího se pro další kooperaci a koordinaci mezi oběma stranami poskytujícího politická vodítka a podklady pro strategické plánování v evropsko-čínských vztazích.

Podle čínských expertů se obě strany se prý dohodly, že jsou to právě vztahy Čína-EU, co může pomoci tu tak nejistou současnou mezinárodní situaci v jisté míře stabilizovat. A ministr zahraničí Wang dokonce řekl, že po dlouhé a hluboké výměně názorů na vztahy Čína-EU, Ukrajinu a další mezinárodní a regionální problémy, dosáhly obě strany lepšího porozumění a dospěly v důsledku toho ke konsensu.

Zajímavé bylo, že v jistém smyslu některé věci trochu vyzněly podobně, jak když se Wang shodl s Lavrovem, že svět přechází do nového multilaterálního světového řádu. „Shodli jsme se, že svět vstupuje do nového období turbulencí a podstupuje transformaci, takže je třeba, aby Čína s EU dále udržovaly pravidelnou strategickou komunikaci, posilovalo se budoucí vzájemné porozumění, rozšiřovala se spolupráce a aby na globální problémy obě strany reagovaly společně,“ tvrdil Wang.

Obě strany v návaznosti na tento summit dohodly pokračování dialogů na vysoké úrovni hlavně o ekonomii a obchodu, ale i o environmentálních záležitostech a udržování dialogu mezi lidmi.

Wang si vztahů mezi Čínou a Evropou moc cení: „Vztahy Čína-EU mají svou vlastní hodnotu samy o sobě. Nejsou zaměřeny proti žádné jiné třetí straně, ani třetí strany nepřehlíží, ani nejsou žádnou třetí stranou plně kontrolované,“ říkal. „Spolupráce Číny s EU je hluboce zakořeněna ve veřejnosti a v rozsáhlých společných zájmech. A taková spolupráce je značně odolná a má ohromný potenciál. Tu by žádná síla už nezvrátila. Do budoucnosti těchto vztahů vkládáme značnou důvěru.“

Snad by se dalo i říci, že obě strany se dohodly na jisté formě hospodářské integrace, což by dávalo smysl, neboť momentálně jsou si vzájemně největšími obchodními partnery. Wang totiž říká, že Čína s EU vybudují zralé mechanismy spolupráce obsahující jak dialogy o ekonomických a obchodních otázkách na vysoké úrovni, tak posílení dialogu o makroekonomice a posílí komunikaci o mikroekonomických politikách a koordinaci politik směny.

Stranou nezůstala ani ideologickými skupinami vyznávajícími jestřábí politiku Západu blokovaná ratifikace investiční smlouvy v Europarlamentu. „Zvláště je vzájemně přínosná Komplexní investiční smlouva mezi Čínou a EU,“ říkal Wang, čímž možná narážel na skutečnost, že ač smlouva ratifikována ještě nebyla, ve většině zemí EU se podle ní ale stejně postupuje. „A obě strany se dohodly, že budou postupovat v procesu nápravy záležitosti této smlouvy.“

Probíraly se otázky spolupráce ohledně klimatu a řízení záchranných a humanitárních činností v nouzových situacích po světě včetně zlepšení boje s covidem.

Nicméně přes všechnu vzkvétající ekonomickou spolupráci se v poslední době v některých zemích prosadily ideologické kruhy, které se pokouší evropskému businessu hatit jeho výbornou spolupráci s Čínou stavěním určitých překážek. „Naléhali jsme na EU, aby držela obchod a investice otevřené a zvláště, aby se zdržela vytváření nových bariér,“ říkal Wang.

To zřejmě mělo i souvislost s odmítáním Číny pomáhat se sankcemi na Rusko, protože Wang se o tom vyjádřil: „Myslíme si, že náš vzájemný obchod, naše normální obchodování by tím nemělo být ovlivněno. Tím, že vedeme se všemi zeměmi včetně Ruska normální obchody, děláme to nejlepší možné, abychom zabránili případné světové potravinové a energetické krizi.“

Samozřejmě, že v diskusi nemohla chybět lidská práva, kdy jejich podoba je Západem chápána jako Západní kulturní univerzalismus nadřazený historii a tradičnímu kulturnímu dědictví všech ostatních národů.

K tomu Wang řekl: „Čína si myslí, že lidská práva se zakládají na historii a realitě. Naléháme na EU, aby respektovala nezávislou volbu a vývoj jiných zemí, aby se dosahovalo cílů lidských práv a ne se jen v této oblasti pózovalo.“

Vůdci obou stran hodně diskutovali o tématech jako Ukrajinská krize, Korejský poloostrov, Afghánistán a Myanmar, kdy nacházeli hodně společných postojů. „Obě strany podporují mírové rozhovory a snahy o zmírnění napětí a o zabránění rozsáhlé humanitární krize.“

Ač se EU nechala jestřábími ideology dotlačit k jednostrannému postoji k Ukrajinské krizi, který přezírá celou její podobu a podstatu, zřejmě nechce splnit konečný cíl těchto ideologů znemožnit vznik multilaterálního světového řádu a místo něj podstrčit nějakou novou formu bipolárního světa ve stylu Studené války:

„Žádná strana nechce dopustit, aby svět směřoval k rozdělení,“ řekl Wang. „Obě strany jsou proti Studené válce či jakékoliv její formě.“

Vyjádřil se i k předchozí návštěvě prezidenta Bidena v Evropě, kde se EU snažil sešikovat, aby se stala jednou ze stran takové Studené války. „Myslí-li to Amerika s možným zastavením palby vážně, je třeba konkrétních činů,“ řekl Wang.

„Žádné konkrétní činy jsme ale neviděli. Jediné, co jsme viděli, byly dodávky zbraní do tohoto regionu a pokračující sankce, kdy to vše postoje Moskvy ještě nebezpečně přitvrzuje,“ hodnotí to Wang. „Globální vůdci by se měli zamyslet nad řetězci následných vývojů s dopady, jaké by to mohlo světu přivodit. My nejsme zrovna fanoušci jednostranných sankcí.“

„Čína chce na rozdíl od USA, které se snaží ty plameny rozdmychávat, tu situaci uklidnit,“ řekl k tomu Wang.

Co dost budí naděje, je skutečnost, že Čína se chystá na schůzku s Ukrajinským vedením, kdy mnozí včetně šéfa diplomacie EU Borrela tvrdí, že k dohodnutí skutečného řešení situace by to chtělo Čínu.

Wang ke schůzce s Ukrajinou říká: „Je to jen otázka času. Ukrajina byla vždy strategickým partnerem Číny.“

Článek o návrhu Borrela, aby Čína zprostředkovala vyjednání míru na Ukrajině:

Eurokomisař zahraniční politiky chce Čínu jako zprostředkovatele jednání o míru na Ukrajině

https://czech.cri.cn/communication/3888/20220307/741028.html

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze