Jak by měly Čína a EU přistupovat ke vzájemným vztahům?

Autor: Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako tržní a obchodní analytik a píše o geopolitických otázkách a regionálních konfliktech. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Lídři na 23. summitu mezi Čínou a EU představili různé přístupy k řešení konfliktu na Ukrajině, ale všichni usilovali o mír a stabilitu na evropském poloostrově. Jak dominový efekt války zasáhne regionální ekonomiky, z nichž některé jsou klíčovými obchodními partnery Pekingu, blok brzy pochopí, že bezpečnost kontinentu je také v zájmu Číny.

Peking a Brusel se shodly, že válka ohrožuje mezinárodní bezpečnost a globální ekonomiku, napsal na Twitteru předseda Evropské rady Charles Michel. Jako hlavní světové mocnosti a vedoucí ekonomiky mají „sdílenou odpovědnost“ za globální bezpečnost. Je také potřeba počítat s tímto konsensem a jednat nezávisle a posílit komunikaci s cílem zajistit mezinárodní ekonomiku a stabilitu.

Hodnocení Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) z minulého měsíce varovalo před negativními dopady konfliktu na mezinárodní ekonomiku a jeho alarmujícími důsledky pro rozvojové země, zejména ty v Africe, a také pro nejméně rozvinuté země. Vývoj situace vyžaduje zvýšenou spolupráci mezi Čínou a EU, protože tato globální organizace snížila prognózu globálního hospodářského růstu na rok 2022 z 3,6 % na 2,6 %.

Rychle se zhoršující ekonomické vyhlídky UNCTAD jsou ostrou připomínkou kataklyzmatických dopadů války. Vzhledem k tomu, že konflikt vyvíjí další tlak na růst cen energií a základních potravin a zvyšuje výrobní náklady, narušení obchodu a sankce mohou mít ochromující dopad na dlouhodobé investice. Tyto faktory spolu se zvýšenou finanční volatilitou a složitými změnami globálního dodavatelského řetězce by mohly znamenat potenciální posun od pozemní k „drahé a přetížené“ námořní dopravě mezi Asií a Evropou.

I v roce 2021 postiženém pandemií vzrostl obchod Číny s EU o 27,5 % na více než 828 miliard dolarů. Nákladní vlaková doprava mezi Čínou a Evropou, která je důležitou součástí iniciativy Pásmo a stezka, rovněž vykázala značný nárůst o 22 % a loni uskutečnila 15 tisíc cest. Toto oboustranně výhodné partnerství a prohlubující se bilaterální vztah by neměly být ovlivněny příběhem o „hrozbě Číny“, který vymyslely USA.

Brusel si uvědomil intenzitu ekonomických výzev a vzal summit jako příležitost prozkoumat stav svých vztahů s Pekingem a znovu zdůraznit význam spolupráce v oblastech společného zájmu, včetně obchodu, změny klimatu a zdraví, aby připravil cestu pro příští obchodní a hospodářské a digitální dialogy na vysoké úrovni podpořil konstruktivní zapojení do dekarbonizace a promyslel mezinárodní plán reakce na budoucí zdravotní krize.

Čína a EU na summitu vyhodnotily pokrok v oblasti bilaterální spolupráce a nařídily špičkové konzultace, aby postoupily v otázkách, jako je životní prostředí, obchod, digitální technologie, energetika a zabezpečení potravin. Brusel podporuje princip jedné Číny a má v úmyslu posunout se společně s Pekingem směrem k obnovitelným zdrojům energie a k dekarbonizaci. Vysvětlil, že evropští lídři jsou hluboce znepokojeni ekonomickými dopady konfliktu a očekávají, že Čína bude hrát pozitivní roli uprostřed nejisté regionální hospodářské budoucnosti.

Brusel před schůzkou řekl, že neutralita není v konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem možná. Tento postoj je příliš tvrdý a odporuje normám diplomacie a mezinárodních vztahů. Vzhledem k tomu, že cíle EU, jako je nastolení příměří, zajištění bezpečných humanitárních koridorů a rychlé ukončení války, jsou v souladu s cíli Číny, aby se předešlo riziku další eskalace, neměl by se blok stavět proti objektivnímu a nestrannému postoji, který poskytuje spravedlivý pohled na konflikt a může pomoci uklidnit napětí.

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) na summitu znovu popsal konflikt jako „hluboce politováníhodný“ a zopakoval čínskou podporu mírovým rozhovorům. Brusel by měl přivítat pekingské vyjádření míru, aniž by ho poměřoval podle amerického měřítka nenávisti. Obě strany musí spolupracovat na společných rysech, potlačovat rozdíly a usilovat o zapojení, aby chránily hodnotný vztah.

Blok by si také měl dávat pozor na překračování linie Washingtonu, který se snaží udělat z Číny obětního beránka za své neúspěchy, využívá ukrajinskou krizi k vražení klínu mezi Čínu a EU a tlačí na EU, aby Čínu považovala za „strategického protivníka“. „Ve světě zmítaném americkým protekcionismem a unilateralismem musí být Peking a Brusel velmi obezřetné a musí společně usilovat o mírové řešení konfliktu, aby byly zmařeny hrozby pro bezpečnost a ekonomiku EU.

Přestože Čína vyjádřila obavy z války na Ukrajině a evropští lídři se chtějí vyhnout konfrontaci s Ruskem, USA se snaží zatáhnout Peking do konfliktu. Washington by rád přivedl Brusel na stejnou vlnu a přiměl Evropu, aby považovala Peking za hrozbu pro bezpečnost kontinentu. Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell však prohlásil, že „Čínu nevnímáme jako vojenské nebezpečí nebo hrozbu pro Evropskou unii“.

Navzdory zbožným přáním, že spolupráce mezi Čínou a EU v jiných oblastech ustoupí kvůli ukrajinskému konfliktu do pozadí, vedli lídři z Pekingu a Bruselu upřímnou diskusi o řadě otázek.

Pro produktivnější zapojení a řešení regionálních a globálních výzev by však měl blok jednat s Čínou spíše jako s „partnerem pro spolupráci a vyjednávání“ než jako s ekonomickým konkurentem nebo systémovým soupeřem.

Nezávislý přístup k vyvážené a vzájemné spolupráci může vést k pevnějším hospodářským a strategickým vazbám mezi Čínou a EU a byl by tou správnou prioritou.

Jia