Biden se snaží využít Rusko k odvedení pozornosti od ekonomických potíží

Autor: Tom Fowdy je britský politický analytik a analytik mezinárodních vztahů, absolvent univerzit v Durhamu a Oxfordu. Píše o tématech týkajících se Číny, KLDR, Velké Británie a USA.

V noci 12. dubna obvinil americký prezident Joe Biden ruského prezidenta Vladimira Putina ze spáchání „genocidy“ na Ukrajině v rámci série komentářů, které se snažily označit Moskvu za zodpovědnou za nově zveřejněná americká data o inflaci, která ukázala, že spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 8,5 %. Cituji „Váš rodinný rozpočet, vaše schopnost natankovat nádrž, nic z toho by nemělo záviset na tom, zda diktátor vyhlásí válku a spáchá genocidu v druhé půlce světa.“

Komentáře jsou zavádějící z mnoha důvodů. I když je na jedné straně pravda, že válka skutečně přispěla k prudkému nárůstu inflace po celém světě, zejména tím, že vedle cen pšenice a potravin vyvolala ohromující nárůst energetických komodit, jako je ropa a zemní plyn. Zároveň americký inflační problém není ve skutečnosti vůbec nový a existoval dlouho před samotnou válkou. Místo toho lze rostoucí náklady přímo připsat Bidenově vlastní hospodářské politice, včetně jeho iracionálního přijetí Trumpových čínských cel. Tyto poznámky týkající se genocidy jsou přinejlepším fantazijním rozptýlením.

Ekonomika Bidenovy administrativy

Od nástupu do úřadu zdědila Bidenova administrativa ekonomiku zotavující se po epidemii COVID-19, která způsobila pokles HDP v USA a vysokou nezaměstnanost. Prezident toto nevyhnutelné oživení ekonomiky zavádějícím způsobem označil za ospravedlnění své vlastní hospodářské politiky, která se ji snažila ještě více nabít biliony v podobě stimulů. Kromě toho Bílý dům také nekriticky přijal „Trumpův konsensus“ protekcionismu v rámci „Amerika na prvním místě“ a ponechal v platnosti cla v hodnotě stovek miliard navzdory širokému odporu ze strany podnikatelů a průmyslových lídrů.

Důsledkem těchto politik bylo přehřátí americké peněžní zásoby bez náležité stability a vytvoření obrovského tlaku na dodavatelské řetězce a podniky, které čelily rostoucím nákladům a neměly žádnou seriózní alternativu k uspokojení poptávky než Čínu, a které byly nuceny zvýšit ceny a rozpoutat cyklus inflace, který začal před více než rokem. Po většinu tohoto období se to administrativa a Federální rezervní systém snažily popírat a odmítaly to jako „přechodné“. Brzy se však ukázalo, že tomu tak není, a to donutilo Federální rezervní systém zpřísnit svou měnovou politiku, což zpomalilo vyhlídky na růst, jak se chudší Američané snaží udržet krok s rostoucími životními náklady.

Odvedení pozornosti?

Nepříznivá ekonomická situace způsobila, že Bidenova administrativa má nižší hodnocení než jeho předchůdce Donald Trump. To je pro administrativu obzvláště problematické, protože v listopadu nás čekají volby v polovině období, kdy se republikáni budou snažit odrazit od fiskálních konzervativních platforem útočících na Bidenovu ekonomickou politiku a zároveň ho označovat za slabého vůči protivníkům. V důsledku toho by nemělo být překvapením, že linie Bílého domu nyní fakticky obviňuje Moskvu jako skutečného viníka inflačního nárůstu a zároveň eskaluje rétoriku prostřednictvím obvinění z „genocidy“.

I když jsou obvinění v důsledku situace na Ukrajině mimořádně závažná a neměla by být odmítána, zároveň je zřejmým základem americké zahraniční politiky svévolné obviňování nepřátelských států z páchaní genocidy pro politický zisk, ať už doma nebo v zahraničí. Genocida je však nejzávažnějším zločinem, který lze v mezinárodním právu spáchat, a vzhledem k právním a morálním důsledkům takového činu má extrémně vysoký práh k prokázání. Navzdory tomu USA prostřednictvím po sobě jdoucích administrativ redukovaly tento termín na prosté pošpiňování a snahu zabodovat proti protivníkům pro svůj vlastní politický zisk. Mike Pompeo poslední den v úřadu ministra zahraničí také přistoupil k takovému označení proti Číně, navzdory pozdější zprávě, která se objevila v časopisu Foreign Policy, že pro to není dostatek důkazů.

V tomto případě a v kontextu jeho komentářů týkajících se inflace by Bidenova poznámka o „genocidě“ vůči Rusku neměla být interpretována jako definitivní závěr, ale především jako rozptýlení od prezidenta, který se snaží odklonit od stále nepříznivějšího ekonomického prostředí doma. Inflace v USA prudce stoupá, vina spočívá především v nevyvážené hospodářské politice a iracionálním protekcionismu vůči Číně.

Po svém zhruba roce v úřadu má Biden za sebou historii extrémně provokativních poznámek. Poznámka o genocidě by měla být brána podobně jako jeho výzva ke změně režimu v Rusku před několika týdny, nebo jako jeho tvrzení, že by šel do války s ohledem na čínský region Tchaj-wan.

Navzdory globální nejistotě však volební průzkumy vykazují jen malé náznaky, že američtí voliči přijmou tuto výmluvu, že Putin je odpovědný za domácí inflaci, protože mnozí z nich pocítili tlak rostoucích cen dlouho předtím, než na Ukrajině vypukla jakékoli válka. V tomto případě nemusí obviňování Ruska stačit ke získání hlasů ve volbách v polovině období. (Kl)