Aby se Rusko zařídilo na obtížné časy, nakupuje zlato a yuany, prodává

2022-04-13 18:16:00
Sdílej:

Aby se Rusko zařídilo na obtížné časy, nakupuje zlato a yuany, prodává dolary

Bankovky ruských rublů vyobrazené s US dolary na pozadí, 2. března. 2021.(Photo: Xinhua)

Bankovky ruských rublů vyobrazené s US dolary na pozadí, 2. března. 2021.(Photo: Xinhua)


I když i hotovost jsou v podstatě také dluhopisy, ovšem bez úrokového výnosu. Snižování v dolarech denominovaných aktiv měnových rezerv Ruska se týká hlavně obligací s dlouho a středně dlouhou splatností, zatímco krátkodobá aktiva vhodná pro rychlé obchody pořád dost drží. Dolary se podle jejich bankéřů prostě hodí pro každodenní transakce, ale ne jako úložiště bohatství, kterému by se dalo v delším výhledu věřit.

Spolu s tím, Rusko nakupuje raději jiná aktiva jako zlato a yuany. Zlato jako dlouhodobé úložiště bohatství je jistě osvědčené a yuany se musí Rusku hodit, když rozsahy obchodů mezi oběma zeměmi neustále rostou a navíc se rozšiřuje vzájemné vyrovnávání v národních měnách. Rusko dokonce tlačí, aby skupina zemí BRICS vytvořila vlastní finanční systém mimo světový systém postavený na dolaru a mezibankovní komunikační síti SWIFT, aby se tak vyhnuly zneužívání dolaru a finančního systému jako zbraně ekonomické války a vylepšily podmínky pro vyrovnávání plateb v národních měnách. Ale Rusko nepřistupuje k yuanovým obligacím jen jako penízkům na vyrovnání závazků pro tuto sezónu, kupuje je už i jako aktiva s delší splatností a tudíž jako prostředek uložení bohatství s potřebnou výnosností.

S Ukrajinskou krizí se tento trend ještě prý zvýšil, což se samozřejmě dalo čekat vzhledem k Západním sankcím. Ale čísla z ruských nákupů během této krize ještě nejsou k dispozici. Nicméně uvedený trend trvá už delší dobu. Např. k letošnímu prvnímu lednu navýšila Ruská centrální banka podíl yuanů ve svých rezervách na 17,1 procenta oproti 12,8 procentům v předchozím roce. Spolu s tím podíl dolarových rezerv spadl z 21,1 procent loni na zhruba polovinu 10,9 procent letos v lednu.

Člověk by mohl mít možná podezření, že je to kvůli nějaké zášti k Západu a ne jen kvůli nedůvěře v dolar jako v úložiště hodnot. U druhé hlavní Západní měny Eura však Ruská banka postupovala jinak, ve stejné době maličko zvýšila podíl eur v rezervách z 29,2 procenta na 33,9 procenta a trochu snížila podíl zlata na 21,5 procenta. Takže to asi vychází spíše z pragmatických kalkulací o spolehlivosti, výnosnosti a použitelnosti toho kterého prostředku směny a úložiště hodnoty.

A věrohodnost dolaru podvrací řada faktorů, jak jeho časté zneužívání jako zbraně v ekonomických válkách, ale i silně inflační počínání americké centrální banky – Fedu. USA se prostě dopouští spousty chování, které znehodnocuje důvěru v jejich měnu jako hlavní prostředek mezinárodní směny a rezervní aktivum i důvěru v současný světový monetární a fiskální systém jako takový. Až to kritizují i globální instituce jako MMF a Světová banka, které jsou jinak do značné míry pod americkým vlivem.

Ovšem USA se tím nedají od své vášně k ekonomickým válkám pomocí dolaru odradit. Zkouší Ukrajinskou krizi přetvořit na globální konflikt, který bude mít sice horké ložisko vojenských operací v této zemi, ale jinak bude zahrnovat celý svět, kde nabude podobu ekonomické „svaté“ války proti Rusku a všem, kdo se k Americe nepřidají v ohrazování Ruska a v sankcích, kdy jejich snem je k Rusku přidat i Čínu a každého, kdo je podezřelý ze snah prosazovat multilaterální světový řád svobodných partnerství místo americké mono-polární hegemonie, což se má líčit jako nějaký konflikt „hodnot“ a střet „demokracií“ s „autokraciemi“.

Amerikou vedený Západ od počátku Ukrajinské operace v únoru na Rusko uvalil 5 515 sankcí hlavně proti finančnímu sektoru s vyloučením řady klíčových bank ze systému SWIFT, zmrazením 300 miliard dolarů aktiv Ruské centrální banky a zákazu přístupu ruských finančních institucí k dolarovým transakcím.

Nelze pochybovat, že za daných okolností bude Rusko o to více rozšiřovat yuany ve svých rezervách a využívat je hojně jako prostředek směny a pokračovat v tom, co dělá – v prosazování vzájemného vyrovnání v národních měnách a v yuanech místo dolarů.

Yuan je už značně internacionalizovanou měnou a i čínský vnitřní platební systém, plnící stejnou funkci jako SWIFT se značně po světě šíří, zvláště v zemích Iniciativy pásu a cesty (BRI), nebo v zemích, co mají problémy s USA jako Írán. Za yuany se chystá prodávat svoji ropu i Saúdská Arábie, jeden z dosavadních hlavních pilířů petrodolaru.

Ve čtvrtém kvartále minulého roku se podíl yuanů v globálních rezervách centrálních bank podle březnových dat od MMF vyšplhal na 336,1 miliardy dolarů, což je 2,79 procenta všech rezerv. Pořád též roste podíl jiných měn v těchto rezervách jako eura na úkor dolaru a Rusko prakticky od roku 2014 provádí určitou de-dolarizaci, kdy si dolary drží spíše na blízké obchody, než k ukládání hodnot.

V poslední době také kvůli sankcím Západu čím dál více svých ekonomických aktivit přesměrovává ze Západu na Východ do Asijsko-pacifického regionu. Značně roste ekonomická spolupráce Ruska s Čínou a zřetelně i důvěra Ruska v Čínu jako ve věrohodného partnera, který představuje značnou jistotu dalšího hospodářského růstu.

Roku 2021 narostl objem vzájemných čínsko-ruských obchodů za jediný rok o 35,9 procenta na 146,8 miliardy dolarů, Čína se tak drží už po 12 po sobě jdoucích let jako největší obchodní partner Ruska. Dodávky uhlí objednané Čínou po vypuknutí krize na Ukrajině, které začnou do země přicházet v květnu, jsou už oceněné a budou zaplacené v yuanech. Čína dává neustále jasně najevo, že se k žádným sankcím nepřipojí, že ráda využije každé příležitosti k levným nákupům z Ruska a že je otevřená k vzájemnému vyrovnávání v národních měnách a přes vlastní platební systémy mimo SWIFT.

Podobný přístup zatím, i přes značný nátlak USA, vidíme i u Indie.

V oblibě v yuanech denominovaných obligací jako úložiště hodnoty však Rusko není samo. Zajímavý je např. fakt, kterým se dokonce část amerického tisku, co není zrovna pro finančníky, chlubí. Americké státní dluhopisy mají meziroční výnosnost 2,77 procent, tj. vyšší než 2,768 procent výnosů čínských obligací. Nicméně v reálu to znamená, že trhy vnímají i tak „bezriziková“ aktiva jako americké pokladniční poukázky jako rizikovější než yuanové obligace, neboť očekávají, že inflace a další rizika na straně dolaru znehodnocují uloženou hodnotu rychleji a spolehlivěji než vklad do yuanových papírů.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze