Rusko-ukrajinský konflikt: Dopad na dodávky energie a politiku

Autor: Dr. Andrian Prokip je energetický analytik Ukrajinského institutu pro budoucnost, nezávislého think-tanku v Kyjevě, a působí jako vedoucí spolupracovník v Kennanově institutu Mezinárodního centra Woodrowa Wilsona ve Washingtonu, D. C.

V moderní společnosti je energie nejdůležitějším zdrojem. Žádná služba v našem každodenním životě nemůže být poskytnuta bez spolehlivé a včasné dodávky energie. Tato složitost definuje, jak sofistikovaná a rozšířená je energetická infrastruktura. Takže když Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na Ukrajině, bylo jasné, že energetická infrastruktura bude ovlivněna. Ale druhým vedlejším efektem je změna energetické politiky Ukrajiny vůči Rusku a jeho spojenci Bělorusku, které byly v minulosti energeticky úzce spjaty.

Před válkou bylo jasné, že největší hrozbou může být úmyslné nebo náhodné napadení jaderných a vodních elektráren. Ukrajina patří mezi klíčové výrobce jaderné energie v Evropě, má v provozu 15 jaderných bloků a jaderná elektrárna Černobyl, která je ve vyřazování z provozu, je proslulá jadernou katastrofou v roce 1986. V případě útoku na jadernou elektrárnu může mít nukleární katastrofa dopad nejen na Ukrajinu, ale i na mnoho dalších států v Evropě a Asii.

Během války převzala ruská armáda kontrolu nad jadernou elektrárnou Černobyl a jadernou elektrárnou Záporoží – největší v Evropě. Rusové ostřelovali samotnou jadernou elektrárnu v Záporoží, a poté ostřelovali další zařízení po celé zemi, která obsahují radioaktivní materiály. Nyní jsou všechna tato zařízení pod kontrolou Ukrajiny a radioaktivní situace je stabilní. Ale přesto to bylo obrovské riziko nové jaderné katastrofy ve světě.

Rusové ostřelovali i vodní elektrárny. A ty představují také velkou hrozbu. Mohutné přehradní nádrže obsahují více energie než deset velkých vodních elektráren a přečerpávacích stanic s přehradami na velkých řekách. Pokud budou během války poškozeny, vodní toky zničí osady pod přehradami a další infrastrukturu.

Ukrajina to zažila již během druhé světové války, kdy zničení přehrady Dněproges v Záporoží vyvolalo velmi ničivou, vražednou povodeň. Ukrajinská armáda a další specialisté naštěstí případným katastrofám souvisejícím s hydroenergetickou infrastrukturou zabránili.

Přesto byla některá životně důležitá infrastruktura poškozena a nelze ji opravit. Elektrické sítě a plynovody jsou každý den pod útokem. To narušuje dodávky energie konečným spotřebitelům.

Část solárních a větrných elektráren je nyní poškozena nebo zničena. Loni vyrobily 13 % elektřiny a nyní je v provozu pouze třetina těchto zařízení.

Některé uhelné doly byly zničeny a zaplaveny vodou, což znamená, že je nelze získat zpět – většina dolů se nachází na východě Ukrajiny, kde je nyní konflikt nejžhavější. A domácí produkce plynu klesla o 10-15 %.

Ale obecně je to stále dost energie na pokrytí potřeb země. Poptávka po energii však klesla kvůli válce a odpovídajícímu poklesu průmyslové výroby. Například v případě elektřiny klesla poptávka v meziročním srovnání o 30 %.

A více než 300.000 spotřebitelů je bez dodávek plynu kvůli poškození infrastruktury. Navzdory riziku pro své životy energetické společnosti a personál každý den udržují a opravují infrastrukturu, ale přesto útoky a ostřelování způsobují nové škody.

Ruské nálety zničily jedinou fungující ropnou rafinerii a více než tucet velkých nádrží obsahujících ropu a surovou ropu.

Energetickou infrastrukturu lze v budoucnu přestavět a pravděpodobně bude mnohem modernější. Válka však ovlivní energetickou politiku Ukrajiny a především vůči Bělorusku a Rusku. Ukrajina je v posledních 15 letech hluboce závislá na dodávkách nafty a benzínu z Ruska a Běloruska.

A mnoho analytiků považovalo tento faktor za značnou hrozbu. Jak začala válka, ukrajinské společnosti musely přeorientovat dodávky z evropských států. Během války Ukrajina také odpojila svůj energetický systém od Ruska a Běloruska a synchronizovala se s evropským systémem – ENTSO-E. Tento proces byl zahájen před lety, ale usnadnila ho ruská speciální vojenská operace. A Ukrajina odmítne jaderné palivo z ruských dodávek.

Od roku 2014 Ukrajina podniká kroky k integraci své energetiky do evropských systémů a k zavedení evropského modelu energetické regulace. Současné události jen posouvají Ukrajinu dále k soběstačnosti a hlubší integraci s evropskými energetickými trhy. (Kl)