Otevřenost na vysoké úrovni pro vysoce kvalitní rozvoj

Autoři: Xia Lu (Sia Lu) je docentka Akademie marxismu na čínské Lidové univerzitě a výzkumnice v Národní akademii strategií a rozvoje. Gao Lei (Kao Lej) je docent a výzkumný pracovník v Centru teorie a praxe otevřené ekonomiky, ve výzkumném Centru Xi Jinpingových (Si Ťin-pching) myšlenek na otevírání se světu a v Centru pro výzkum globalizace a modernizace Číny na Univerzitě mezinárodního obchodu a ekonomie. Článek odráží názory autorů, a ne nutně názory CGTN.

Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching), rovněž generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny (KS Číny), nedávno vykonal inspekční cestu do zóny ekonomického rozvoje ve městě Danzhou (Tan-čou) v provincii Hainan (Chaj-nan) na nejjižnějším cípu Číny, jejíž většina území patří do tropické zóny s potenciálem pro vynikající přístav usnadňující obchod.

Během inspekce zóny ekonomického rozvoje Yangpu (Jang-pchu) ve městě Danzhou čínský prezident Xi Jinping navštívil výstavní halu a kontejnerový terminál, které podporují infrastrukturu pro rozvoj zóny a budování přístavu volného obchodu na Hainanu s čínskými charakteristikami, který v říjnu oslaví své čtvrté výročí. Dalo by se říct, že Čína je na začátku cesty k cíli druhého stého výročí - podporovat vysoce kvalitní rozvoj, který bude podpořen otevíráním se vnějšímu světu na vysoké úrovni.

Před více než stoletím se proces, kvalita a rozsah otevírání Číny vnějšímu světu řídily podobnou politikou otevírání. Byl iniciován tehdejším americkým ministrem zahraničí Johnem Hayem s hlavním cílem vytvořit obchodní příležitosti mezi USA a Čínou, které tehdy vládla dynastie Qing (Čching), a zároveň prosadit americké zájmy na Dálném východě. Krátkodobě přístup otevřených dveří umožnil USA rozšířit své trhy s průmyslovým zbožím a zároveň zabránil tomu, aby Čína byla jako vedlejší efekt rozdělena imperialistickými velmocemi.

Ve skutečnosti čínský lid jen zřídka docenil výhody této politiky, protože čínský národ stále čelil vážné bezpečnostní výzvě způsobené zahraničními invazemi a vykořisťováním.

Teprve když byla v roce 1949 založena Čínská lidová republika, mohla čínská vláda a její lidé začít znovu shromažďovat zdroje a znovu se připojovat ke světu, tentokrát jako nezávislý a integrovaný národní stát. Komplexní reforma zahájená KS Číny na konci 70. let umožnila Číně rychlý růst a bohaté úspěchy na více než čtyři desetiletí, přičemž základním kamenem a nezbytnou součástí byla strategie otevření se vnějšímu světu.

Kromě toho, během časté a široké interakce mezi Čínou a vnějším světem, země, oslavovaná jako motor globální ekonomiky, také významně přispěla ke světovému rozvoji. Jak jednou poznamenal profesor Amartya Sen, nositel Nobelovy ceny, bez rozvoje by nebylo svobody. V tomto smyslu je tedy ospravedlnitelné, že neustálé otevírání Číny posiluje svobodu ve světě.

Zatímco však příliv otevřenosti a integrace dosahuje značného pokroku, neustále se objevuje unilateralismus a deglobalizace, což pro některé země činí možnost z oddělení vazby. Každý čelí problémům při rozhodování, zda pohyb směrem k otevřenosti nebo blízkosti představuje oboustranné vítězství nebo nulový součet, a nikdo před tím nemůže uniknout.

Čína nabídla svou ověřitelnou odpověď na otázky doby konkrétními praktikami: od podpory exportu k rozšiřování importu, od usilování o vlastní rozvoj k budování společenství se společnou budoucností lidstva.

V říjnu roku 2018 byla oficiálně založena pilotní zóna volného obchodu na Hainanu. O dva roky později, v červnu roku 2020, byl vyhlášen obecný plán pro přístav volného obchodu na Hainanu jako důležitý kanál k realizaci strategie budování nového systému pro vyšší úroveň otevřené ekonomiky, což je také klíčovým cílem čínského „14. pětiletého plánu“, a také ročním plánem a dlouhodobým cílem do roku 2035.

Od oficiálního zřízení šanghajské pilotní zóny volného obchodu dne 29. září roku 2013 až po označení celého ostrova Hainan za pilotní zónu volného obchodu, 21 pilotních zón volného obchodu nastínilo vylepšenou verzi podstatného pokroku Číny v budování nového systému pro otevřenou ekonomiku na vyšší úrovni: mnoho zón volného obchodu jako v Šanghaji, Guangdongu (Kuang-tung), Fujianu (Fu- ťien), Tianjinu (Tchien-ťin), Zhejiangu (Če-ťiang), Jiangsu (Ťiang-su), Shandongu (Šan-tung) a Liaoningu (Liao-ning), vytváří řadu nových oken pro zkušenosti na čínském pobřeží; další zóny volného obchodu jako v Henanu (Che-nan), Hubei (Chu-pej), Chongqingu (Čchung-čching), Sichuanu (S'-čchuan), Shaanxi (Šen-si), Hebei (Che-pej), Heilongjiangu (Chej-lung-ťiang), Guangxi (Kuang-si), Yunnanu (Jün-nan), Pekingu, Anhui (An-chuej) a Hunanu (Chu-nan) vytváří nové prostředí pro praxi ve vnitrozemí; a otevření ostrova Hainan se stalo strategickým bodem pro podporu otevírání odvětví služeb.

S vysokou úrovní institucionálních inovací, které mají přilákat talenty a usnadnit komunikaci, bude intenzivně zahájeno nové kolo otevírání dividend. Systém negativního seznamu, počínaje šanghajskou zónou volného obchodu, vyslal vnějšímu světu jasný signál, že pokud není podnikání v oborech na seznamu, lze s ním zacházet jako se skutečným obchodem. Pro globální investory je to jistota; a pro Čínu je to hluboká změna. Počínaje dohodou o volném obchodu je k posouzení toho, zda a jak vstoupit na čínský trh, plně využíván systém negativního seznamu.

Reforma a otevírání se nikdy nezastaví. Kromě zdůraznění pokroku a vyhlídek na budování otevřené ekonomiky na vyšší úrovni přikládá prezident Xi Jinping stejný význam také zachování a ochraně ekologického prostředí, což je nezbytnou podmínkou udržitelného a vysoce kvalitního rozvoje. Vždy musíme mít na paměti koncepci rozvoje zaměřeného na lidi a čínský prezident Xi Jinping vyzval místní představitele, aby při podpoře hospodářského a sociálního rozvoje upřednostňovali potřeby a touhy lidí.

Jia