Ukrajinská krize spustila globální konflikt o povahu globalizace

2022-04-15 17:24:00
Sdílej:

Illustration: Liu Rui/GT

Illustration: Liu Rui/GT

Současný konflikt na Ukrajině má velice zvláštní podobu. Velice podivná je už samotná povaha toho, co se děje na samotné Ukrajině, nad čímž většina lidí kroutí hlavou a výklady tohoto dění vnímá spíše jako operace nějakých propagandistických střetů. Ale více než žhavé ohnisko tohoto konfliktu, kde probíhají skutečné vojenské operace, svět teď zajímá jeho globální povaha. Vedle omezených konvenčních bojových operací jsou tu totiž celoplanetární operace ekonomické globální války, do které se Washington snaží zatáhnout úplně celý svět a všechny instituce globálního ekonomického řádu. A ty jsou na rozdíl od té nepříjemné, leč omezené vojenské složky, monstrózní a globální.

Jejich povaha je taková, že rozsévají celoplanetární zkázu, která hrozí, že vykolejí probíhající zotavování světové ekonomiky z pandemické deprese, rozvrátí světové dodavatelské řetězce více, než to udělal COVID, rozpoutá světovou finanční krizi horší, než byla ta z roku 2008, energetickou krizi jak polovině 70. let minulého století a potravinovou krizi, kdy ty nejchudší země mohou postihnout i hladomory a smrt mnoha lidí, zvláště dětí na podvýživu. Přitom silně postihne úzké spojence Washingtonu a podryje jejich konkurenceschopnost a globální tržní postavení, jako např. ty z Evropské unie a NATO, kteří se do toho nejvíce zapojují.

Je to svým způsobem globální válka o povahu globalizace. Hegemon, který se po generace pokoušel přirozený globalizační proces unést ke svým imperiálním cílům, náhle odhalil svou skutečnou tvář a zkouší z globálních ekonomických mechanismů udělat jho, pomocí něhož zavleče do svého konfliktu jako vazaly proti tomu, na koho ukáže, všechny, kdo používají např. globální finanční systém. Už tedy nejde jen o mocenské cíle v nějakém omezeném zeměpisném regionu. Je to válka o to, zda mechanismy globálního trhu jsou globální veřejnou sítí k usnadňování globálních transakcí a svobodné tržní spolupráce, nebo se z nich stane katr globálního žaláře, který bude každému umožňovat jen to, co mu globální imperátor dovolí.

Konspirační teorie odpůrců globalizace, jako by se náhle začaly naplňovat. A ti, kdo vytvářeli globální prosperitu a budovali globální komunitu sdílené budoucnosti lidstva, náhle stojí před problémem, jak postupovat, aby mohla dále pokračovat přirozená svobodná globalizace, jaká však nebude mocenským nástrojem globálního převratu nastolujícího unipolární řád jediného impéria.

Ekonomické sankce spuštěné Amerikou vedeným Západem jdou daleko za dosavadní embarga na neposlušné země odmlouvající washingtonskému hegemonismu. Vlastně celý mezinárodní finanční systém a mechanismy, na kterých stojí globalizace, se nasazují jako zbraň. Veškerá důvěra v tyto systémy, které dosud tak dobře všem sloužily, je otřesena, když přestávají sloužit jako dobrá pomůcka pro naplnění vlastní svobodné vůle a stává se z nich jho ujařmení impériem.

A tak na to pohlíží většina světa bez ohledu na vztah k Rusku či Ukrajině, kdy ten samotný konflikt je pro mnohé vzdálený a podružný. Ale pokusy o jejich zavlečení do něj a zároveň ujařmení globalizačními instituty a institucemi vnímají jako krajní aroganci a v ty instituce jako platební systém SWIFT, které měly tak rády jako zdroj své prosperity, u nich náhle ztratily důvěru.

Zdvihá se k tomu tedy odpor, který nejspíš získá zanedlouho organizovanější formu, kdy k zemím odhodlaným tomu vzdorovat patří např. miliardové kolosy jako Čína a Indie, přičemž touhou těchto zemí je pokračovat v globalizaci pomocí potřebných institucí, chtějí ale věrohodnou globalizaci, která nebude podléhat vrtochům nějakého tyrana vyžívajícího se v šikanování, čemuž říká „na pravidlech založený mezinárodní řád.“

Ač ty sankce nejsou zaměřeny proti nim, stejně ničí i je a celou světovou ekonomiku, dodavatelské řetězce, trh komodit, energií a potravin. Je to globální válka, do které jsou z rozmaru hegemona, který si unesl globalizaci, zavlečeni všichni. Všichni jsou zbaveni své svobodné tržní vůle a ekonomiky všech platí cenu, jakou může přinést jen globální katastrofa, přičemž tako katastrofa je umělá z něčí zvůle vydávané za „ušlechtilost“.

Západní přístup eroduje základy důvěry v globální ekonomický a finanční systém a budí touhu vytvořit systém, který nemá v rukou nějaký hegemon. Tato situace není úplně nová. Krize na Ukrajině je ovšem jakousi poslední kapkou, po které přeteč pohár, nebo spíše větším nalitím. Zneužívání globálního ekonomického a finančního systému jako donucující zbraně ohrožující zájmy všech a zbavující je svobody tržních rozhodnutí, se stává čím dále větší normou, a to, co nastalo nyní, je už skoro pro všechny moc. Zbytky důvěry v současnou globalizaci a její instituce se s pokusem globalizovat Ukrajinskou krizi ke škodě všech zřejmě zhroutily.

Rozbíhají se tedy hromadně procesy, které někteří označují za de-globalizaci. Nicméně ten výraz asi není moc výstižný. Více méně jde o vytváření alternativní globalizace založené multilaterálně na partnerství zapojených, např. platební systémy mimo SWIFT a vyrovnávání v národních měnách.

Je přitom logické, že Čína jako jeden z největších poživatelů výhod globalizace, je extrémně zainteresovaná na udržení globalizace, ale v takové podobě, jaká je globálně věrohodná a odolná vůči zvůli imperiálních center. Určitě tedy nebude pracovat na de-globalizaci, ale bude chtít věrohodnou globalizaci, a to samé bude chtít většina světa.

Lze tedy čekat, že mnohé země, zejména z nově se vynořujících ekonomik, napříč celým politickým spektrem se k ní v tomto úsilí budou přidávat. Prakticky jim nic jiného, chtějí-li obhájit své zájmy, nezbývá. Dost možná tedy stojíme před určitou „revolucí“ v globalizaci, když se současní „kapitáni globalizace“ přehnanou arogancí zbavili důvěry v sebe a svůj systém, přetvořila se současná Ukrajinská krize na krizi globalizace, tj. na globální konflikt o další podobu globalizace.

K tomu všemu dochází v situaci, kdy už delší dobu řada Západních alternativních ekonomů poukazuje na skutečnost, že současný globální finanční systém založený na dolaru jako na nadekretované měně, která není podložena vlastně ničím jiným než důvěrou v systém, se musí brzy spolu s důvěrou v systém zhroutit a být pak přirozeně nahrazen finančním systémem s měnami podloženými komoditami. A to, co momentálně síly loajální k Washingtonu provádí, doráží zbytky důvěry v systém a v podstatě tím předurčují dolar k sesazení z trůnu globální měny. Zároveň si ale vybrali jako hlavního soupeře Rusko, tj. zemi nejvíce oplývající komoditami na světě, která okamžitě začala finanční systém s podložením měn komoditami a upřednostňováním využití národních měn místo dolarů přesně podle teoretiků alternativního globálního finančního systému budovat.

Ovšem v situaci, kdy v podstatě probíhá globální vzpoura proti zneužitým mechanismům globalizace v řadách nadšených globalizátorů jako miliardové rychle rostoucí ekonomiky Číny a Indie, to vypadá, že by strana nové globalizace mohla získat převahu nad zneužitou starou globalizací.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze