Jak rusko-ukrajinská krize způsobuje globální potravinovou nejistotu?

Svět čelí krizi za krizí, řekla šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová o víkendu na letošním jarním zasedání a poznamenala, že kromě pandemie a ukrajinské krize je vážným problémem i nedostatek potravin.

Snímek: Ředitel zemědělské firmy Lev pan Vitalii Lupynos seje plodiny v neprůstřelné vestě, 30 kilometrů od frontové linie v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny; 8. dubna 2020. / CFP

Dny před schůzkou zveřejnily Světová banka, MMF, Světový potravinový program OSN a Světová obchodní organizace společné prohlášení, v němž vyzvaly k naléhavé, koordinované akci v oblasti potravinové bezpečnosti, a vyzvaly země, aby se vyhnuly zákazu vývozu potravin nebo hnojiv.

Podle studie Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vydané v březnu jsou Rusko a Ukrajina celosvětově klíčovými zdroji zemědělských komodit.

Jak rusko-ukrajinský konflikt pokračuje, zemědělští experti se obávají prudkého nárůstu světových cen potravin v důsledku mnoha faktorů, včetně narušení dodavatelského řetězce na Ukrajině a západních sankcí proti Rusku.

Tyto dvě země patří mezi pět největších exportérů pšenice na světě a představují 29 % celosvětového exportu pšenice. Pšenice je po kukuřici celosvětově druhým nejprodukovanějším obilím a je klíčová pro výrobu základních potravin, jako je chléb a těstoviny. Tyto dvě zemědělské velmoci také tvoří zhruba 80 % celosvětového vývozu slunečnicového oleje.

Studie uvádí, že Rusko i Ukrajina patří mezi tři největší světové vývozce pšenice, kukuřice, řepky, slunečnicových semen a slunečnicového oleje, zatímco Rusko je také největším světovým vývozcem dusíkatých hnojiv, druhým předním dodavatelem draselných hnojiv a třetím největším vývozcem fosforečných hnojiv.

Krize mezi oběma zeměmi, která začala koncem února a stále nejeví známky konce, přerušila tradiční jarní setí plodin.

Ukrajinský ministr pro agrární politiku a potraviny Mykola Solskyi v rozhovoru na začátku dubna uvedl, že konflikt velmi ovlivnil období setí.

„Část půdy nelze osít. A na částech nám chybí materiály jako herbicidy, chemické produkty a pohonné hmoty,“ řekl.

Ukrajina leží převážně ve východoevropské nížině a je z velké části tvořena rovinami a náhorními plošinami s úrodnou černozemí. Země má více než jednu čtvrtinu světových černozemí a také největší plochu orné půdy v Evropě se 70 % jejího území klasifikovaného jako zemědělská půda.

Ukrajina, známá jako „sýpka Evropy“, dostává dostatek slunečního svitu a srážek, které přináší mírně teplý a vlhký vzduch z Atlantského oceánu. Kromě toho má dlouhou historii zaměřenou na zemědělství.

Olejnatá semena, jako je slunečnice, jsou důležitým pododvětvím rostlinného zemědělství na Ukrajině. Země je největším světovým vývozcem slunečnicového oleje, jednoho z nejpoužívanějších olejů, který lze nalézt v pečených, smažených, pražených nebo konzervovaných potravinách. EU dováží polovinu slunečnicového oleje, který Ukrajina vyrábí.

Dalším problémem je logistika. Solskyi řekl, že zablokování přístavů znesnadnilo export, „takže sklizeň bude mnohem menší než dříve a to bude mít negativní dopad na globální trhy s potravinami a obilím.“

Zhruba 40 % exportu pšenice a kukuřice z Ukrajiny jde podle OSN na Blízký východ a do Afriky. Země, které jsou vysoce závislé na vývozu obilí z Ukrajiny, jako je Tunisko, Turecko, Maroko a Egypt, si musí najít jiné vývozce, což neustále tlačí světové ceny obilí nahoru.

Ekonomové tvrdí, že země, které dovážejí z Ukrajiny nejvíce pšenice, pravděpodobně ponesou hlavní tíhu prudce rostoucích cen potravin.

„Narušení dodavatelského řetězce a logistiky v ukrajinské a ruské produkci obilí a olejnatých semen a omezení ruského exportu budou mít významné dopady na potravinovou bezpečnost,“ řekl generální ředitel Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Qu Dongyu (Čchü Tung-jü).

„To platí zejména pro asi padesát zemí, které z 30 % dodávek pšenice nebo více závisejí na Rusku a Ukrajině. Mnohé z nich jsou nejméně rozvinuté země nebo země s nízkými příjmy a nedostatkem potravin v severní Africe, Asii a na Blízkém východě.“

Maximo Torero, hlavní ekonom FAO, také během rozhovoru pro britské médium Guardian vyjádřil své znepokojení, když uvedl, že konflikt povede k výraznému nárůstu cen potravin v chudých zemích, které už jsou v extrémně slabé finanční situaci kvůli COVID-19.

Ceny potravin a energií spolu s problémy dodavatelského řetězce nadále zvyšují inflaci, a mezinárodní ceny energií a obilí budou prudce kolísat, uvedl v poznámce analytik společnosti GAIN Capital Joe Perry a poukázal na to, že během krymské krize v roce 2014 vzrostly mezinárodní ceny pšenice o 20 %.

„Hrozba je největší pro nejchudší země s velkým podílem spotřeby potravin z dovozu, ale zranitelnost rychle narůstá v zemích se středními příjmy, kde žije většina chudých světa,“ dodalo společné prohlášení Světové banky, MMF, Světového potravinového programu OSN a Světové obchodní organizace.

Odhady Světové banky varovaly, že při každém zvýšení cen potravin o jeden procentní bod upadne 10 milionů lidí po celém světě do extrémní chudoby.

Mnoho zemí silně závislých na dovozu potravin je na Blízkém východě a v Africe a některé z nich podle výzkumu FAO přijaly opatření.

Od roku 2016 do roku 2020 byly podle údajů OSN největšími trhy Ukrajiny pro export pšenice a kukuřice Egypt, Indonésie, Bangladéš, Filipíny a Maroko, zatímco pro ruský export stejných komodit to byly Egypt, Turecko, Bangladéš, Súdán a Nigérie.

Egypt v březnu oznámil, že v následujících třech měsících zakáže vývoz klíčových základních potravin, včetně mouky, čočky a pšenice, aby ochránil své zásoby potravin.

Mezinárodní organizace připravují plány, jak pomoci postiženým zemím vyrovnat se s raketově rostoucími cenami potravin, ale mezeru v nabídce nelze zaplnit okamžitě.

„Bude nemožné, aby ostatní země pokryly mezeru v dodávkách, pokud obě země Ukrajina a Rusko příští rok nebudou vyrábět,“ řekl minulý měsíc hlavní ekonom FAO Maximo Torero na online tiskovém brífinku.

Tá