Spolu s 10. výročím spolupráce Čína-CEEC přijíždí čínská delegace

2022-04-20 14:16:00
Sdílej:

Spolupráce Čína-CEEC. Photo: Chu Daye/GT

Spolupráce Čína-CEEC. Photo: Chu Daye/GT

Tento týden máme 10. výročí smlouvy o spolupráci mezi Zeměmi střední a východní Evropy (CEEC) a Čínou často označovanou podle počtu zúčastněných zemí za 16+1. Tato spolupráce se zatím ukázala být velice přínosná a přispěla k výraznému růstu zahraničního obchodu. Přesto však ještě nedosahuje svého potenciálu a v posledních letech naráží na nepříjemné problémy spojené zpočátku hlavně s pandemií COVID, nyní však je tu ještě větší problém provázaný s Ukrajinskou krizí a se snahami o její využití k zasévání rozkolů mezi evropské země a Rusko, ale nejen to, i rozkolů s Čínou.

Proto právě zahajuje čínská delegace vedená veteránkou středoevropské diplomacie okružní cestu po osmi ze zemí CEEC. Má jít o cestu nejen k dalšímu posílení dosavadní spolupráce v rámci mechanismu Čína-CEEC, ale i k nápravě nedorozumění, zvláště ohledně čínského postoje k Ukrajinské krizi, neboť jak dobře víme, americké jestřábí kruhy a některé mediální kanály by nás nejraději přesvědčily, že Čína je prakticky ruským spojencem při jeho speciální vojenské operaci a ne nezaujatou stranou, ač např. vzájemný obchod mezi Ukrajinou a Čínou roste i během probíhající krize.

Proto tedy Huo Yuzhen, zvláštní reprezentantka pro spolupráci Čína-CEEC se svou delegací zahajuje okružní cestu Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatském, Slovinskem, Estonskem, Lotyšskem a Polskem. Na seznamu chybí Litva, která se propůjčila k tomu, aby se v rozporu s politikou EU zapojila do amerických provokací s Taiwanem a pokusila se do svého umělého rozporu zavléct i zbytek Unie.

Huo byla v letech 2006-2010 velvyslankyní v České republice a v letech 2011-2015 v Rumunsku. Její delegace bude kromě diplomatů i plná akademiků a podnikatelů.

Delegace se snaží o překonání zbytečných nedorozumění a o posílení styků tváří v tvář mezi zástupci obou stran na různých úrovních včetně akademické a podnikatelské sféry. Je nutno rozptýlit z Washingtonu šířenou dezinformaci, že Čína je vlastně jakými skrytým účastníkem ukrajinských bojů na ruské straně a ne nestrannou zemí snažící se o co nejrychlejší a nejúplnější urovnání konfliktu a o obnovu užitečné spolupráce všech.

Vše má probíhat pod heslem „pragmatické spolupráce“ a přítomní podnikatelé chtějí diskutovat o řadě konkrétních projektů spolupráce s podniky místními a o komplexním posílení spolupráce v celkovém rámci Iniciativy pásu a cesty (BRI).

Řada místních podniků i politiků v CEEC si dělávala naděje, že spolupráce s Čínou je v současnosti nejspolehlivější cestou, jak se zapojit do projektů špičkových technologií a inovovat své technologické infrastruktury. A tuto naději nejspíš bude chtít čínská delegace u svých zdejších protějšků budit. I řada projektů, které získávaly obvykle podniky ze zemí jako Francie a Německo, aby pak např. české firmy na nich odpracovaly jako subdodavatelé většinu práce, přidaná hodnota však zůstala u západnějšího souseda, by se jistě dala realizovat při užší spolupráci s Čínou pro nás výnosněji.

Čína spolu s členy CEEC od roku 2012, kdy tento mechanismus spolupráce vznikl, silně posilovala vzájemné vazby, kdy těžiště bylo samozřejmě v obchodu a v investicích, nechyběla ale ani turistika a kultura. Obchod od té doby rostl průměrným tempem 8 procent ročně a zvýšil se o 85 procent, tedy rostl zhruba dvojnásobným tempem než spolupráce s EU a existuje značný potenciál, jak ho ku prospěchu obou stran dále zvyšovat.

To je ovšem některým politickým kruhům trnem v oku a podléhají především Washingtonem inspirovaným tlakům o zapojování do her zaměřených na ohrazování Číny a Ruska a na izolování se od nich i ke své vlastní škodě, kdy zářným příkladem toho se stala především výše zmiňovaná Litva.

A jak všichni víme, Washington a tyto kruhy momentálně pohlíží na Ukrajinskou krizi jako vysněný zdroj záminek nejen k anti-ruským postojům ale i k anti-čínským, který je při očerňování a buzení zášti ještě účinnější, než vyčpělé povídačky o Xinjiangu nebo Taiwan. Bylo by jistě škoda si tak slibnou a výnosnou spolupráci kazit divnými povídačkami. Proto čínská delegace bude vysvětlovat skutečné postoje Číny, vyvracet dezinformace a bránit zbytečným nedorozuměním.

Mnohá témata začala být ve světle dost divné Ukrajinské krize velice emotivní a zaujímání nestranného postoje s pokusy přistupovat k věci pokud možno rozvážně, rozumně a věcně s odstupem je některými na Západě považováno za formu nedostatečné politické korektnosti, což by ducha spolupráce Čína-CEEC mohlo narušit a vyznavači ohrazování konkurentů USA se toho snaží velice usilovně využít. Takže cesta čínské delegace přichází jako čínská iniciativa nedopustit, aby se tak slibná pragmatická spolupráce stala obětí nějaké očerňující emotivní kampaně.

Řada zemí CEEC se ohledně Ukrajinské kampaně připojila k přístupu, kdy se nesnaží o řešení krize na základě jejího pochopení a hledání cest k urovnání, nýbrž se připojily ke kruhům, které se jí snaží využít k sešikování Západu ke slepému následování pokynů k ohrazování Ruska a pokud možno i Číny. Nejvíce připojení se k tomuto sešikování pod washingtonskou taktovkou vzdoruje Srbsko a Maďarsko. Jsou však proto pod hrubým tlakem EU.

Přitom prodlužování krize díky tomu zaslepenému přístupu, z jakého má Washington radost, znamená pro zdejší země ekonomickou katastrofu horší než pandemie. Raketově rostoucí ceny, propadající se konkurenceschopnost vlastní ekonomiky a značný nárůst rizikových hodnocení, v jejichž důsledku se mezinárodní investoři zdráhají sem investovat, jsou zničující a hrozí, že částečně i nezvratné, pokud se nenajde rozumný přístup vedoucí k řešení a ke spolupráci místo konfliktů.

Přes všechny nepříjemnosti poslední doby se ale i přímo v této těžké době objevují události, které s sebou pro další spolupráci Čína-CEEC ukazují naději. Např. 19. března v Srbsku proběhla inaugurační ceremonie spuštění rychlostní železnice Bělehrad-Nový Sad, což je část koridoru Bělehrad-Budapešť, tj. koridoru pásu a cesty, který propojí Balkán s trasami Eurasijského pevninského mostu, čili jedné z hlavních větví globální Iniciativy pásu a cesty (BRI).

Samozřejmě, že tak zapeklitá situace se nevyřeší ze dne na den a od návštěvy čínské delegace lze těžko čekat zázraky. Nicméně je to počátek úsilí o udržení dosavadního trendu rostoucí spolupráce a o průchodné vyřešení záležitostí, které všechny zúčastněné v oblasti, ať se staví na kteroukoliv stranu, poškozují, aniž by z nich pro ně bylo možno čekat nějaký užitek. A přátelský přístup Číny, který se teď krásně ukáže s veškerým potenciálem ke spolupráci, jež s sebou nese, je jedním z mála zdrojů naděje, na zlepšení situace, jaké země CEEC mají po ruce.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze