Jak si vede čínská měna v globálním finančním systému

Očekává se, že RMB se v příštím desetiletí stane třetí největší světovou měnou.

Poslední nejistá doba přinesla nepříznivý vývoj pro většinu měn světa, včetně těch dvou nejvýznamnějších – US dolaru a eura. Těmi významnými, kterým se naopak vede ve všem tom chaosu dobře, je britská libra a čínský yuan čili renminbi (RMB). Ten se začíná stávat i čím dál oblíbenější globální rezervní měnou, kdy v posledním kvartálu 2021 globálně tvořil 2,79 procenta rezerv centrálních bank. Také, ač se do Číny přenáší všechny současné světové ekonomické potíže a nevyhýbá se jí inflace, stejně její měna vůči měnám jejích hlavních ekonomických partnerů za poslední rok stoupla o více než 8 procent, tj. nejrychleji za šest let.

Internacionalizace RMB spolu s nadstandardně stabilním ekonomickým růstem přiživují globální důvěru v tuto měnu. Letošní těžký rok znamenal v prvním kvartále tempo ročního růstu jen 4,8 procenta, což však bylo 27,02 bilionu yuanů (4,24 bilionu dolarů).

Donedávna v nejistých časech stoupal převážně kurz amerického dolaru, teď se však čeká, že letos se nejistota spíše promítne do růstu kurzu RMB. Čínská ekonomika přes všechny těžkosti vykazuje velice nadstandardní odolnost, kdy s ní žádná z přicházejících těžkostí příliš neotřese a na vše neočekávané se dost rychle adaptuje. Inflace je v Číně sice znatelná, ale nižší než v Euro-atlantické oblasti, a Čína svou měnu na rozdíl od dolaru a eura nezapojuje do žádných globálních konfliktů. Vykazuje zřetelný a rostoucí obchodní přebytek a do Číny neustále směřuje značný příliv zahraničního kapitálu.

Napětí mezi Západem a Ruskem vyvolalo značný tržní a finanční chaos po celém světě a významné měny jako dolar a euro, představující z finančního hlediska kvůli sankcím strany konfliktu, značně utrpěly a svět začíná pohlížet na Atlantickou oblast jako na zónu konfliktu a na Tichomoří, jako na zónu větší stability, z čehož čínská ekonomika a čínská měna díky nestrannosti v konfliktu těží.

Ilustrační fotka ukazuje bankovky čínské měny RMB a US dolary v Qinghai, v jihočínské provincii Hanan.

Podle světového Měnového složení oficiálních rezerv zahraničních měn (COFER), jak jej zveřejňuje MMF, představovaly rezervy v čínské měně v posledním loňském čtvrtletí 336,1 miliardy dolarů. Z RMB se tedy stala pátá největší světová měna po US dolaru, euru, japonském jenu a libře sterlingů. Podíl RMB v rezervách centrálních bank neustále už řadu čtvrtletí rychle roste a zatím představuje 2,66 procentní světový podíl.

Samotná Čína drží 58,8 procenta svých rezerv v dolarech. Nijak se nezapojuje do nějakých snah o de-dolarizaci, konec konců by si tím znehodnotila, jak svoje rezervy, tak většinu zahraničních pohledávek. Citlivě však reaguje na světovou situaci a trendy na finančních trzích, a tak drží krok i s poklesem atraktivity dolaru, ovšem nijak se ten přirozený vývoj nesnaží předbíhat, a tak počítá pro budoucnost s pozvolným poklesem podílu dolarových rezerv.

Čína, aniž by využívání své měny v mezinárodním obchodě nějak protlačovala, přeci jen neopomene využít každé příležitosti svoji měnu jako mezinárodní platidlo uplatnit. Je přístupná k dohodám o vyrovnání v měnových swapech národních měn a podél Iniciativy pásu a cesty (BRI) a v řadě mezinárodních obchodů se čínské měny začíná hojně využívat. Vše však postupuje takovým pozvolným přirozeným procesem – pomalu ale jistě.

Prakticky celý svět je přesvědčen, že zažíváme pozvolnou erozi dolarového systému, a tak roste poptávky po určitých částečných alternativách, představujících dostatečnou jistotu, kdy stabilní RMB podložený ekonomikou dílny světa k takovým alternativám patří. Už i Saúdská Arábie se chystá svému největšímu odběrateli Číně část své produkce prodávat za RMB, kdy Rusko to dělá už delší dobu a poslední dobou to vzhledem k sankcím ještě urychluje. Internacionalizace čínské měny je tedy již v plném proudu.

Tento trend často urychluje geopolitická situace. Paradoxně ho snad nejvíce urychlují hegemonické snahy USA, když usilují o ohrazování a izolaci svých odpůrců zejména samotné Číny. Jakékoliv unilateralismy, protekcionismy, zakládání výlučných úzkých kruhů, obchodní omezení a sankce, obvykle vyvolají potřebu finančních mechanismů, které nikdo nezneužívá k imperiálním cílům, nejsou na ně vázaná svévolná omezení, fungují globálně, spolehlivě a opírají se o hodnoty reálné ekonomiky, přičemž taková měna není zapletena do žádného konfliktu. Samozřejmě tedy, že i současná Ukrajinská krize, kdy dvě hlavní měny US dolar a euro se přeměňují ve válečnou zbraň účastníků globálního ekonomického konfliktu, značně RMB nahrávají a trend jeho prosazování posilují.

Většina světových analytiků tedy očekává, že z RMB bude třetí nejsilnější měna do konce desetiletí a konfliktní situace ten trend jen urychlí.

Letecká fotografie z 9. dubna 2022 ukazuje kontejnerovou loď u přístavního mola Tianjin v severočínském Tianjin. (Photo/Xinhua)

Významným faktorem přispívajícím k prosazování čínské měny, který se projevuje teprve v poslední době, je transformace čínského finančnictví, kdy do tohoto dříve pro cizí firmy zapovězeného sektoru mohou vstupovat i zahraniční investoři. Tím se rozpoutala další investiční vlna, od níž se očekává, že do konce desetiletí přinese příliv přímých zahraničních investic do tohoto sektoru 3 biliony dolarů a výrazně se to projeví na hodnotě měny a šíři jejího používání ve světě. Očekává se uplatňování mnoha v RMB oceňovaných cenných papírů, čímž se yuanová aktiva stanou globálně vyhledávaným úložištěm hodnoty.

V současnosti mívají geopolitické konflikty zvláště silné projevy na finančních a měnových trzích, kdy tam bývají i silnější než během ozbrojených konfliktů na bitevních polích. A prakticky vždy, když je někde nějaký konflikt, posílí to RMB a oslabí dolar, ač USA se vždy snaží o opak, a stejně to dopadá při uvalování různých restrikcí vůči Číně či jejím vybraným podnikům jako třeba Huawei.

Stejný efekt se projevuje i v současné ukrajinské krizi, která dolar a euro zapojené do sankcí poškozuje, zatímco yuan nestranné Číny, která se jakýchkoliv sankcí zdržuje, z toho má prospěch.

Čína je též v mnohých částech světa zejména kolem tras Iniciativy pásu a cesty (BRI) hlavním zahraničním tržním partnerem těchto trhů např. v Jižní Asii na Středním východě, v Latinské Americe, ale zejména v Africe. Všude tam se čínská měna uplatňuje v rostoucí míře. A pokud např. navíc USA na někoho uvalí sankce, jako na Myanmar, pak se nelze divit, že taková země přejde na yuan jako na hlavní měnu zahraničního vyrovnávání. A všude, kde se RMB zapojí do finančního systému jako protiváha dolaru aj., stoupne jeho stabilita včetně globálního finančního systému jako celku.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze