Svět potřebuje Evropu se strategickou autonomií

24. dubna místního času byl současný francouzský prezident Emmanuel Macron znovuzvolen do funkce prezidenta. Francie jako klíčová země EU byla vždy páteří prosazování evropské integrace a dodržování strategické autonomie. V souvislosti s obnovením války na Evropském kontinentu vzbudilo jeho znovuzvolení zvláštní pozornost. Charles Michel, předseda Evropské rady, řekl: „V současné bouřlivé době potřebujeme stabilní Evropu a Francii, která umožní EU stát se nezávislejší.“

Nezávislost je tradicí francouzské zahraniční politiky. Macron byl ve svém prvním funkčním období odhodlán posílit strategickou autonomii Francie a Evropy, „aby se snížila závislost na některých spojencích“. Loni v září Macron veřejně prohlásil, že „Evropané musí ztratit svou nevinnost. Když čelíme tlaku moci, musíme ukázat naši schopnost se chránit.“

V programu pro znovuzvolení Macron řekl, že bude pokračovat v politice z prvního funkčního období a vytvoří „samostatnější“ Francii. To mu získalo podporu, ale po jeho znovuzvolení to bude také výzva. To se výrazně odráží v tom, jak se vypořádat s rozdílnými zájmy Spojených států v otázce Ukrajiny.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je nejvážnější krizí, jíž Evropa čelí od druhé světové války. Je v jejím zájmu vyřešit tento problém vyjednáváním. Macron také opakovaně zdůraznil, že by se nemělo dovolit, aby se situace vyhrotila. Evropa však na popud Spojených států nadále zvyšuje sankce proti Rusku a reakce je stále zřetelnější. Statistiky EU ukazují, že míra inflace v eurozóně v březnu překonala historický rekord a vyletěla na 7,4 %, přičemž míra inflace v některých zemích dosahovala dokonce až 15,6 %. Ceny energií a potravin nadále rostou a Evropané si donekonečna stěžují.

To ukazuje, že Evropa se stala obrovskou obětí rusko-ukrajinského konfliktu pod vlivem Spojených států. Spojené státy, iniciátor ukrajinské krize, nejenže využily příležitosti vydělat jmění a potlačit Rusko, ale také využily „ukrajinskou past“ k posílení závislosti Evropy na Spojených státech.

Podle nedávné zprávy v americkém časopisu „Capitol Hill“ ministryně financí USA Janet L. Yellen řekla: Komplexní embargo EU na ruskou energii nemusí zasáhnout ruskou ekonomiku, ale důsledky tohoto opatření ponese Evropa.

Díky tomu, co Spojené státy udělaly, si Evropa střízlivě uvědomila, že když dojde ke střetu zájmů mezi Spojenými státy a Evropou, Spojené státy nebudou váhat opustit své spojence. Hlas Evropy, aby se zbavila své strategické závislosti na Spojených státech, proto sílí. EU minulý měsíc vydala „strategický plán“, v němž navrhuje vybudovat evropské vojenské akční síly nezávislé na NATO a vybudovat vlastní evropský bezpečnostní rámec, což je trend v rámci snah o tento cíl.

V tomto ohledu může Evropa udělat více. Například co se týče vztahů s Čínou, Evropa by si také měla zachovat čistou hlavu a racionálně chápat Čínu. Nedávno náměstkyně ministra zahraničí USA Wendy Sherman navštívila EU a pomluvila Čínu prostřednictvím takzvaného třetího „Dialogu mezi USA a EU o čínských otázkách“. Ve skutečnosti chtěla shrnout Evropu, Rusko a Čínu dohromady, aby byla zachována absolutní bezpečnost a absolutní hegemonie. To je „americká past“, na kterou si Evropa musí dát pozor.

Osud Evropy by měl být v rukou samotných Evropanů. Macronova deklarace „evropské strategické autonomie“ by měla co nejdříve zakořenit. Svět potřebuje Evropu se strategickou autonomií a Evropa by měla do světa vnést více stability a jistoty. (Kl)