EU zákazem dovozu ruské ropy škodí sama sobě

Autor: První hlas CGTN poskytuje okamžitý komentář k nejnovějším příběhům. Denní sloupek objasňuje vznikající problémy a lépe definuje zpravodajskou agendu a nabízí čínský pohled na nejnovější globální události.

Evropská unie (EU) ve středu navrhla postupný zákaz dovozu ruské ropy spolu s několika dalšími ekonomickými sankcemi vůči Moskvě kvůli její pokračující vojenské akci na Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová uvedla, že EU hodlá „do šesti měsíců postupně ukončit ruské dodávky ropy a do konce tohoto roku ukončit dodávky rafinovaných produktů.“

Dva členové EU, Maďarsko a Slovensko – oba z drtivé většiny závislé na dovozu ropy z Ruska – by podle návrhu mohly splnit tyto podmínky do konce roku 2023.

I když je tento plán popisován jako dosud nejtvrdší krok EU proti Rusku, zůstává nevyřčeno, že pokud bude schválen, bude to také nejtvrdší krok bloku proti Evropanům, kteří již nyní čelí břemenu masivní inflace kvůli raketově rostoucím nákladům na palivo a dopravu po celém kontinentu. Nejenže je to špatné rozhodnutí, ale zdá se, že EU, poháněná tvrdou horlivostí potrestat a ublížit Rusku, je připravena poškodit sama sebe.

Maďarsko, vzácný nesouhlasný hlas v rámci EU, rychle odmítlo tento krok EK a zdůraznilo, že navrhovaná sankce na ropu „zcela zničí“ bezpečnost energetických dodávek jeho země. „Toto není otázka nedostatku politické vůle, záměru nebo načasování, ale prostě taková je fyzická, geografická a infrastrukturní realita,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó s tím, že tato středoevropská země získává 65 % dodávek ropy a 85 % dodávek plynu z Ruska.

„Fyzická, geografická a infrastrukturní realita“, kterou Szijjártó zdůrazňoval v souvislosti s energetickou závislostí Maďarska na Rusku, je ve skutečnosti v různé míře pravdivá pro velkou část Evropy, která se ve svých potřebách ropy a plynu silně spoléhá na Rusko.

Největší ekonomika EU – Německo, například až do začátku rusko-ukrajinského konfliktu dovážela 55 % svých dodávek plynu a 35 % dodávek ropy z Ruska. Dříve v neděli Berlín oznámil prudké snížení své závislosti na ruské energii a snížil dovoz plynu a ropy na 35 % a 12 %.

Ruský ropný gigant Rosněfť však nadále drží kontrolní podíly v rafinérii PCK ve východoněmeckém městě Schwedt. Rafinérie je jednou z největších v Německu a čerpá přibližně 90 % ropy spotřebované v hlavním městě Berlíně a jeho přilehlém okolí. Představte si chaos, který by mohl zasáhnout německou metropoli, pokud se provoz PCK zastaví bez smírného politického řešení.

Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck, navzdory podpoře návrhu EU, ve středu varoval, že postupný zákaz EU na dovoz ruské ropy by mohl vést k „narušení“ a růstu cen v celé Evropě. „Několikrát jsem řekl, že v této situaci samozřejmě nemůžeme zaručit, že nedojde k narušení, především regionálním,“ řekl.

Poznámky německého a maďarského ministra nejsou mimo realitu. Stačí se podívat na vlnu protestů proti rostoucím cenám energií, které za poslední měsíc zasáhly několik evropských zemí, protože dlouhotrvající rusko-ukrajinský konflikt zvýšil ceny ropy a zemního plynu.

Vlády v mnoha zemích EU, včetně Francie, Španělska, Itálie, Nizozemska, Řecka, Portugalska, Belgie, Švédska a Kypru, musely snížit daně z pohonných hmot a rozdělit miliardy eur na pomoc protestujícím spotřebitelům, farmářům, řidičům kamionů a všem ostatním, kteří se musejí vyrovnat se strmým zvýšením nákladů na energii a dopravu.

Tato prozatímní vládní opatření, která už jsou civilními demonstranty považována za nedostačující, nebudou stačit, pokud budou ceny energií v nadcházejících měsících dále stoupat. To je přesně to, co se skutečně stane, pokud EU bude pokračovat v uvalování ropných sankcí.

To musí znamenat bezesné noci pro evropské vlády a zákonodárce, protože jejich voliči - evropská pracující populace - již zažili krutou zimu rostoucích účtů za energie, a jakékoli další zdražování ropy a plynu bude neúnosné. Vlády padly pro mnohem méně.

Jednou z klíčových a možná dočasných výjimek z posledních sankcí EU je dovoz plynu z Ruska. EU spoléhá na Rusko, pokud jde o asi 40 % jejích požadavků na plyn – což je více než dvojnásobek toho, co zajišťuje její další největší zdroj, Norsko, a zdá se, že to jí prozatím bránilo přidat dovoz plynu do svého sankčního balíčku. Ale kdo říká, že Moskva nemůže přijmout odvetná opatření strategickým blokováním některých dodávek plynu?

Evropa používá ruský plyn k výrobě dusičnanu amonného a močoviny, což jsou klíčové složky hnojiv. Jakékoli narušení dodávek plynu by proto mohlo ochromit schopnost Evropy pěstovat plodiny, což by dramaticky ohrozilo potravinový sektor.

Jia