Krize životních nákladů v Evropě

Autor: Freddie Reidy je spisovatel na volné noze žijící v Londýně. Vystudoval historii a dějiny umění na Univerzitě v Kentu v Canterbury se specializací na ruské dějiny a mezinárodní politiku.

Mezi dalekosáhlými globálními důsledky konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se objevil rozsáhlý nárůst cen potravin v celé Evropě. Jaro se možná blíží, ale mnoho rodin žijících v Evropě dnes čelí volbě, zda „topit nebo jíst“.

Vzhledem k tomu, že Ukrajina je již dlouho jednou z hlavních světových sýpek, dopad konfliktu byl zpočátku extrémně přímý. Očekává se, že export pšenice, která tvoří 9 % celosvětové nabídky, ječmene, který tvoří 10 %, kukuřice, která tvoří 16 %, a slunečnicového oleje, který tvoří 42 %, bude radikálně omezen. Zemědělští analytici AFK-Inform předpovídají, že export by mohl klesnout z 86 milionů vyvezených tun v roce 2021 na 45,5 milionu v letošním roce.

Potenciální dopad je jasný. Riziko pro již tak napjaté dodavatelské řetězce je spojeno s tím, že Rusko produkuje 21 % slunečnicového oleje, 14 % pšenice a 10 % ječmene. Prohlubující se evropské sankce nebo ruská exportní omezení by mohla eskalovat riziko prudkého zvýšení cen.

V současnosti mnoho národů nahrazuje základní ruské zboží, aby, slovy německého kancléře Olafa Scholze, zajistilo, že sankce „neublíží nám víc než Rusům“.

Německá zdravotnická a chemická společnost Bauer zaujímá pragmatičtější názor a prosazuje pokračující obchod se základními věcmi: „Vyjmutí základních zdravotnických a zemědělských produktů z použití pro civilní obyvatelstvo – jako v případě léčby rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob, produktů pro zdraví těhotných žen a dětí, stejně jako semen pro pěstování jídla, to by jen znásobilo pokračující daň za konflikt na lidských životech.“

Kromě problémů se sankcemi a výrobou dochází také k pokračujícímu narušení globálních dodavatelských řetězců. Přetrvávající obavy z COVID-19 a rusko-ukrajinský konflikt patří k různým přispívajícím faktorům, které vedly Kanadskou královskou banku (Royal Bank of Canada) k odhalení v nedávné zprávě, že „globální přetížení přístavů se zhoršuje a je stále více rozšířené“. Jedna pětina světové lodní flotily je v současnosti uvízlá v zácpě v obchodních přístavech.

Aby bylo možné bojovat proti omezením v globální nabídce, je přirozené zvýšit úroveň domácí produkce. To však čelí svým vlastním výzvám. Ve Velké Británii se mnoho farmářů obává zvyšovat produkci kvůli režijním nákladům, které výrazně vzrostly. Náklady na dusíkatá hnojiva se ztrojnásobily. Zvýšily se i ceny krmiv.

Farmáři čelí vyhlídce, že přenesou zvýšení cen na spotřebitele a zároveň podstoupí velké riziko toho, že se vystaví krátkému tlaku, pokud by ceny hnojiv a krmiv před sklizní klesly. Pokrytí této situace je něco, co by měly udělat vlády v celé Evropě, aby zajistily, že domácí výnosy budou moci opět růst.

Další složkou, která způsobuje nedostatek potravin a krizi životních nákladů, jsou ceny pohonných hmot, které zemědělcům přinesly značné náklady na výrobu potravin a jejich následnou distribuci a tyto ceny se přenášejí přímo na spotřebitele, přičemž nedostatek také vyhnal ceny nahoru.

Rychlé řešení evropské energetické krize neexistuje. U ropy a zemního plynu v Severním moři bude nějakou dobu trvat, než se rozběhne jeho produkce a distribuce, zatímco jaderné energii a některým obnovitelným zdrojům energie bude trvat téměř deset let, než překonají nedostatky.

Všechny tyto problémy zhoršuje přízrak inflace a stagflace. Britský premiér Boris Johnson v odpovědi na dotaz ITV připustil, že britská vláda „by mohla udělat více“ pro zmírnění krize životních nákladů, ale varoval, že masové vládní výdaje by mohly rozvířit inflační spirálu. „Pokud budeme mít takovou inflační spirálu, která by mohla být spuštěna, uvidíte, že úrokové sazby porostou... což je ještě větší problém.“

Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg, že věří, že „oživení je stále hodně dynamické“, ale varoval, že „inflace je velmi vysoká a nese své vlastní riziko hybnosti“.

Všeobecně se očekává, že ECB zvýší úrokové sazby, aby omezila inflaci, stejně jako Jay Powell, předseda Americké centrální banky, 4. května poprvé za 22 let zvýšil úrokové sazby v USA o 0,5 %.

Aby Evropa ochránila potravinovou bezpečnost a zabránila prohlubující se krizi životních nákladů, musí se snažit zatáhnout za páky, které má k dispozici. Investice do domácích zdrojů energie a izolace zemědělců od tržních sil pomohou zastavit inflaci a vrátit cenovou stabilitu. Kromě toho musí být v zájmu všech národů obnovit globální integraci a vzdorovat silám suverénního separatismu, který neprospívá nikomu.(Kl)