USA využívají konflikt na Ukrajině k ovlivňování zájmů ostatních

Autor: Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako tržní a obchodní analytik a píše o geopolitických otázkách a regionálních konfliktech.

Díky vytrvalému hospodářskému růstu, zvýšené dovozní kapacitě a kooperativní vnější politice se Peking v posledních několika letech stal dominantním hráčem a důležitým zainteresovaným subjektem v globální ekonomice. Rozvíjející se Čína otřásla USA, které nedokázaly přijmout novou globální realitu ve strachu, že se z východoasijského giganta stane „blízce rovnocenný konkurent“.

Washington v poslední době nadále upadá do populistické politiky, protekcionistické politiky a izolacionistických nálad. Jak domácí polarizace snižuje americký vliv na celém světě a země se vyvíjí v méně spolehlivého partnera – snaží se využít rusko-ukrajinského konfliktu, aby zastavila spojence v prosazování jejich „národních zájmů“ a bránila rozvoji Číny vydáváním prohlášení proti této druhé největší světové ekonomice.

Od obvinění z původu nového koronaviru po genocidu, USA vedou systematickou dezinformační kampaň proti Číně. Během probíhající rusko-ukrajinské krize Washington neváhal s falešným tvrzením, že Peking znal plán a snažil se přesvědčit Moskvu, aby odložila vojenskou akci až po skončení zimních olympijských her v Pekingu. Toto obvinění následovaly fámy, že Rusko usilovalo o vojenskou pomoc z Číny.

Taková tvrzení ignorují skutečnost, že více než 6.000 čínských občanů uvízlo na Ukrajině, když konflikt začal. Peking je také největším obchodním partnerem Ruska a Ukrajiny a největším světovým dovozcem ropy a zemního plynu, válka způsobila ztráty v miliardách dolarů čínským firmám v důsledku narušení komoditních trhů a dodavatelských řetězců.

Čínský titán Tsingshan Holding Group například údajně očekává obchodní ztrátu 8 miliard amerických dolarů poté, co ceny niklu explodovaly po zahájení ruské „zvláštní vojenské operace“. Válka poškodila rozsáhlé oblasti globální výrobní ekonomiky a rozšířila ekonomickou slabost. Kvůli konfliktu je v nebezpečí mnoho čínských občanů a bilionů dolarů v ekonomice. Proto je lehkomyslné obviňovat Peking z podporu Moskvy v rusko-ukrajinském konfliktu.

USA se stále snaží svalit vinu za konflikt na Čínu. V imbecilním hodnocení z 2. května americké ministerstvo zahraničí poprvé prostřednictvím své takzvané proti dezinformační jednotky, známé jako Global Engagement Center, obvinilo čínskou vládu a média z „proruské neutrality“ a rutinního šíření ruské propagandy, konspiračních teorií a dezinformace.

Je zřejmé, že cílem USA je vtáhnout Čínu do konfliktu, který s tímto východoasijským národem nemá společného nic jiného, než že ohrožuje jeho vlastní ekonomiku. Bizarní tón prohlášení se snažil zpochybnit racionální odpovědný postoj Pekingu: Je třeba respektovat suverenitu a územní celistvost všech zemí, včetně Ukrajiny, a vyvinout upřímné úsilí o mírové řešení sporů.

Ještě předtím, než krize zachvátila východní Evropu, vyzvala Čína ve společném komuniké s Ruskem všechny státy, aby praktikovaly dialog, posilovaly vzájemné porozumění a prosazovaly univerzální lidská práva, jako je mír, rozvoj, rovnost, spravedlnost, demokracie a svoboda. Zdůraznila, že všechny země by měly respektovat právo každého národa určovat svou cestu rozvoje a suverenitu, a bezpečnost a rozvojové zájmy ostatních států.

Někteří mezinárodní vůdci špatně pochopili „novou éru“ – kde mezinárodní společenství potřebuje vedení zaměřené na mírový a postupný rozvoj, a které přísahalo „bránit světový řád založený na mezinárodním právu“ v souladu s cíli a zásadami mezinárodní architektury vedené Organizací spojených národů (OSN) – a vnímají to jako úsilí „nahradit stávající mezinárodní řád“. To je naprosto bez základu.

Tato deklarace spíše vyjadřuje přání usilovat o skutečný multipolární svět, kde by OSN a její Rada bezpečnosti hrály ústřední roli v demokratizaci mezinárodních vztahů. To znovu potvrdilo, že Čína se tváří v tvář hegemonickému úsilí USA zavázala ke světovému řádu pod vedením OSN pro globální mír a stabilitu.

Všechna ta prohlášení ve vzájemně propojeném a na sobě závislém světě by zavrhla možnost tolik potřebné mezinárodní spolupráce a zahájila by nový geopolitický spor, který by pomohl prohloubit a rozšířit krizi po celém evropském poloostrově.

Vzhledem k tomu, že pozitivní vize Pekingu neusiluje o postavení velmoci a „místo toho propojuje zájmy čínského lidu s úsilím o globální společné dobro“, je třeba prostřednictvím mezinárodní angažovanosti překonat výzvy pro ekonomiku a bezpečnost v Evropě a ve světě.

Američtí představitelé jsou rozděleni, pokud jde o „čínskou podporu Ruska“. Ve stejný den, kdy americké ministerstvo zahraničí vydalo otřesné hodnocení obviňující Čínu z úsilí posílit hlas Kremlu o Ukrajině, americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter se vzepřel a připustil, že nenašel žádné známky čínského zapojení nebo pomoci Moskvě na vojenském tažení v Kyjevě.

Zdá se, že Washington chce prodloužit rusko-ukrajinský konflikt ve snaze znovu integrovat vysoce polarizovanou zemi a znovu prosadit svou nadvládu nad světem. USA nemají v úmyslu jen posílit svou pozici v takzvané strategické soutěži s Čínou, vícevrstvá strategie USA se také zaměřuje na to, aby byla Evropa více závislá na americké energetice a bezpečnosti ve snaze ovlivnit autonomii Bruselu.

Tento přístup USA k využívání ukrajinské krize ve svůj prospěch k porušování práv, zájmů a suverenity jiných států by měl být bedlivě sledován. (Kl)