USA, jejichž měnová politika udělala „ostrý obrat“, přenesly krizi do světa

„Podnikatelé až na Srí Lance, farmáři v Mosambiku a rodiny v chudých zemích po celém světě mohou pocítit dopad (zvýšení sazeb Fedu).“ Nedávno to v článku napsal reportér Associated Press Paul Wiseman. Minulý týden Federální rezervní systém (Fed) oznámil zvýšení sazeb o 50 bazických bodů a v červnu začne snižovat svou rozvahu v rámci agresivního zpřísňování měnové politiky v boji proti nejvyšší inflaci za uplynulých 40 let. To vyvolalo v mezinárodním společenství všeobecné obavy, že světová ekonomika a finanční trhy budou v důsledku toho čelit dalšímu šoku.

Ať už to byly prudce rostoucí ceny způsobené předchozími nulovými úrokovými sazbami a politikami kvantitativního uvolňování, nebo nyní tvrdý obrat měnové politiky, Spojené státy spoléhají na hegemonii dolaru, aby přenesly krizi na svět. To má obrovský dopad na rozvíjející se ekonomiky, které se v současnosti potýkají s problémy oživení po pandemii.

Na jedné straně zvýšení úrokových sazeb Fedu zvýšilo atraktivitu aktiv v amerických dolarech, zhoršilo to rizika odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů a znehodnocení jejich měny a vede to k nárůstu dluhových rizik v mnoha zemích. Již minulý měsíc vydal Mezinárodní měnový fond (MMF) varování, že „minulé zkušenosti ukazují, že rychlé zvyšování úrokových sazeb ve vyspělých zemích stlačí prostředí vnějšího financování rozvíjejících se trhů a rozvojových ekonomik.“ MMF poukázal na to, že 60 procent rozvojových zemí světa s nízkými příjmy buď již pociťuje tlak na splácení dluhů, nebo je vystaveno vysokému riziku, že bude čelit tlaku na splácení dluhů.

Na druhou stranu devalvace ostatních měn způsobená zhodnocováním amerického dolaru také oslabí kupní sílu obyvatel jiných zemí a naruší již tak obtížný proces ekonomické obnovy rozvojových ekonomik. Patricio Giusto, ředitel Argentinsko-čínského výzkumného centra v Argentině, vyjádřil obavy z negativních vedlejších účinků zvýšení sazeb Fedu, „zvláště pokud to v rozvíjejících se ekonomikách Latinské Ameriky povede k pokračujícímu růstu cen, růstu nákladů na půjčky, pokračující devalvaci měny, růstu životních nákladů a růstu nezaměstnanosti. To bude mít velmi vážný dopad na rozvíjející se latinskoamerické ekonomiky.“

Podle Marcose Pirese, profesora mezinárodní politické ekonomie na Státní univerzitě v São Paulo v Brazílii, drží USA americký dolar, tuto globální měnu, a jakékoli změny v americkém dolaru budou mít dopad na měny jiných zemí. Navíc, když používají sankce a další prostředky, myslí jen na sebe a vůbec neuvažují o jiných zemích, což odráží hegemonické zvyky amerického konsorcia.

Ve skutečnosti, po nastolení dolarové hegemonie, Spojené státy opakovaly tuto „starou rutinu“ sklízení globálního bohatství příliš mnohokrát.

Například v prosinci 2015 spustil Federální rezervní systém cyklus zvyšování úrokových sazeb a v roce 2018 zvýšil úrokové sazby čtyřikrát. Toho roku argentinská národní měna klesla o 50,56 procenta vůči americkému dolaru a míra inflace dosáhla až 47,6 procenta. Brazilská měna, real, také v roce 2018 nadále oslabovala, a to o 20 procent.

Po vypuknutí ukrajinské krize navíc Spojené státy pokračovaly v uvalování sankcí na Rusko, což mělo dopad na globální energetické, potravinářské a průmyslové řetězce, a zesílilo to inflační tlaky v zemi. Současná americká administrativa přitom dlouhodobě pokračuje ve špatné celní politice svého předchůdce vůči Číně, což také hodně zatížilo účty Američanů.

Americká měnová politika dnes dosáhla velkého obratu, ale nálada na trhu je stále pesimistická. Peter Boockvar, investiční ředitel Blakely Advisory Group, věří, že Fed nebude schopen účinně omezit prudce rostoucí inflaci. Nová předpověď CNN uvádí, že šance na recesi v USA v příštích 12 měsících vzroste na 33 procent. Jakmile se americká ekonomika jako největší světová ekonomika propadne do recese, nevyhnutelně to přinese obrovské přelévání. Toto je riziko, před kterým se svět musí neustále chránit.

Jia

H