Těsné objetí mezi Čínou a globálním Jihem

Autor: Stephen Ndegwa je specialista na komunikaci se sídlem v Nairobi, je také lektor-učenec, autor a publicista o mezinárodních záležitostech na univerzitě United States International University-Africa. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi (Wang I), který je v současné době na desetidenní cestě do zemí jižního Tichomoří a Východního Timoru, uvedl něco, co bylo třeba říci již před časem. Během své čtvrté zastávky na Fidži, kde se setkal s prezidentem země Ratu Katoniverem, Wang Yi řekl, že úspěšný rozvoj Číny je společným partnerstvím s rozvojovými zeměmi.

Nejpozoruhodnější je jeho slib, že druhá největší ekonomika na světě se postará o globální Jih zajištěním ochrany sociálních a ekonomických zájmů chudých zemí. V souladu s jeho slovy se cesta čínského ministra zahraničí koná v regionu, který rozvinuté země jako celek obecně nerady navštěvují, protože věří, že tato oblast nemá žádnou strategickou hodnotu pro jejich návrhy.

Ve skutečnosti každý má rád hrdiny a Čína splňuje potřeby. Jako je můra přitahovaná ke světlu, rozvojový svět ochotně přijímá holistické partnerství s touto ekonomickou mocností. Není to náhodou ani nátlakem, což je způsob jednání těch, kdo usilují o dominanci nad ostatními.

Čínská pokora je příkladná. V jejím pohledu na svět neexistuje žádná země, která by byla tak bezvýznamná, že by nezaručovala plnohodnotné partnerství. Pro vůdce západního světa je nepředstavitelné navštívit země na současném itineráři Wanga Yiho. Podle názoru Západu jsou tichomořské ostrovní země ideálně „primitivními“ místy pro turisty a hollywoodské filmy, spíše než pro seriózní mezivládní vztahy.

Pokorné prohlášení Wanga Yiho na Fidži je charakteristické pro skromnost Číny i s mocí, kterou dnes má. Čína je stěžejní v ulehčování problémů zemí tzv. třetího světa nákladově efektivním způsobem prostřednictvím dlouhodobé moderní infrastrukturní a technologické podpory. Čína také zaplnila různé mezery, které dříve pokrývaly rozvinuté ekonomiky. Odhaduje se, že během krize COVID-19 ekonomický růst Číny posílil globální ekonomiku odhadem o 30 procent.

Čína jako zakládající a mocný člen Organizace spojených národů vyjádřila přání rozvojových zemí na různých mezinárodních fórech v otázkách, které sahají od hospodářského rozvoje, zmírňování chudoby a zdravotní péče až po potravinovou bezpečnost a ochranu životního prostředí. Argumenty Číny, jako rozvojové země, jsou při jednání v OSN přirozeně reprezentativní pro zájmy globálního Jihu.

Wang Yi poznamenal, že pokračující růst a rozvoj Číny znamená, že bude mít více zdrojů na to, aby mohla účinněji zastupovat legitimní práva a zájmy rozvojových zemí na mezinárodní scéně. Pokračující rozvoj Číny zvyšuje její přínos v OSN a oživuje a motivuje další rozvojové země.

Silné pouto a společný rozvoj s globálním Jihem umožňuje to, co Katonivere označil za „nezištnou podporu a pomoc Číny“. Postupem času se partneři zapojili do aktivit, které posílily vzájemnou důvěru, podporu a solidaritu. Je to přátelství, jehož upřímnost je hluboká poté, co podstoupilo několik testů.

Čína například ukázala, že neopouští své přátele v dobách naléhavé nouze, jako v posledních několika letech, kdy COVID-19 pustošil svět. Zatímco rozvinuté země ze Západu se zapojily do očkovacího apartheidu a s některými ze svých dokonce jednaly jako s druhořadými občany, Čína dosáhla do všech koutů světa různými dary, aby pomohla bojovat s pandemií.

Čína je dítětem dvou světů. Patří k významným ekonomikám světa, ale je stále rozvíjející se ekonomikou. Na problémy proto nahlíží širokoúhlou optikou, která jí umožňuje rozeznat dopady vývoje napříč globálním spektrem a nabízet praktické návrhy pro jejich řešení. Rozvojové země potřebují konkrétní projekty, které fungují, nikoli teorie, které jejich situaci ještě zhorší.

Pro rozvojové země je důležité, aby žárlivě chránily své partnerství s Čínou, aby mohly i nadále těžit z neustále rostoucího hospodářského úspěchu této země a z jejího globálního vlivu. Globální Jih musí skutečně stát mezi Čínou a silami, o nichž Wang Yi poznamenal, že se pekelně snaží zajistit, že Čína nebude prosperovat tím, že budou oddalovat nebo dokonce narušovat její rozvoj.

Čína je nepochybně inspirací pro rozvojový svět. Překonala zdánlivě nepřekonatelné a stala se nejen druhou největší ekonomikou v bezprecedentně krátkém časovém období ve srovnání se svými současníky, ale stala se také první zemí, která vymýtila extrémní chudobu.

Čína je poháněna touhou, aby ostatní země prosperovaly, protože to je také jediný způsob, jak může mít schopné partnery, kteří mohou využívat projekty, jako je iniciativa Pásmo a stezka, k urychlení obchodu a rozvoje. Vzhledem k tomu, že globální Jih představuje další hranici globálního hospodářského růstu, má Čína plné ruce práce. Je to odpovědnost, kterou na ni vkládají měnící se geopolitické trendy a okolnosti.

Jia