USA se znovu snaží využít „tchajwanskou otázku“, což se jim nepodaří

1. června uspořádala zástupkyně obchodní zástupkyně USA Sarah Bianchi video-setkání se zástupci z čínského Tchaj-wanu, kde oznámila zahájení takzvané americko-tchajwanské „Obchodní iniciativy 21. století“. Toto je další politická fraška vytvořená americko-tchajwanskou aliancí pod rouškou obchodu a ekonomiky. Tento krok americké strany porušuje její závazky přijaté ve třech společných čínsko-amerických komuniké a pouze přivádí čínsko-americké vztahy do nebezpečné situace.

Podle tří společných čínsko-amerických komuniké americká strana uznává, že na světě existuje pouze jedna Čína, že Tchaj-wan je součástí Číny a že vláda Čínské lidové republiky je jedinou zákonnou vládou Číny. USA slíbily udržovat s čínským Tchaj-wanem pouze kulturní, obchodní a jiné neoficiální vztahy. Je zřejmé, že princip jedné Číny je předpokladem pro účast čínského Tchaj-wanu v zahraniční ekonomické spolupráci. Tentokrát mají USA v úmyslu vyjednat a podepsat s čínskými tchajwanskými úřady dohodu suverénního a oficiálního charakteru, která porušuje princip jedné Číny a nepochybně vysílá špatný signál separatistickým silám za „tchajwanskou nezávislost“. To také znovu ukazuje, že USA opakovaně porušují své sliby v otázce Tchaj-wanu.

Stojí za zmínku, že pouhý týden předtím, než USA a čínský Tchaj-wan oznámily zahájení takzvané „Obchodní iniciativy 21. století“, americký vůdce během své návštěvy v Japonsku oznámil spuštění tzv. „Indo-pacifického ekonomického rámce“. Spojené státy obhajují „oddělení“ od Číny v dodavatelském řetězci a dělají povyk ohledně digitální ekonomiky, stability dodavatelského řetězce, infrastruktury pro čistou energii a boje proti korupci. Podle souvisejících zpráv má takzvaná „Obchodní iniciativa 21. století“ mezi Spojenými státy a čínským Tchaj-wanem v plánu spolupracovat v otázkách, jako je digitální obchod, zjednodušení celních procedur a boj proti korupci.

Spojené státy se snaží využít Tchaj-wan jako šachovou figurku a zároveň se snaží vytvořit v Asii „ekonomickou kliku“. V konečném důsledku není takzvaná „iniciativa“ ničím jiným než pokusem potlačit a omezit Čínu ve jménu hospodářské a obchodní spolupráce.

Tchajwanská otázka se týká klíčových zájmů Číny a je to také nejdůležitější, nejcitlivější a klíčový problém v čínsko-amerických vztazích. Čína dala jasně najevo, že pokud nebude tchajwanská otázka správně řešena, bude to mít negativní dopad na čínsko-americké vztahy. Současná americká administrativa od nástupu do úřadu opakovaně slibuje, že se bude držet politiky jedné Číny a nebude podporovat „nezávislost Tchaj-wanu“, ale její skutečné kroky jdou proti těmto prohlášením. Od Blinkenova politického projevu souvisejícího s Čínou, který obhajoval „rozšiřování mezinárodního prostoru“ Tchaj-wanu, přes návštěvu amerického kongresmana na Tchaj-wanu až po oznámení zahájení takzvané „Obchodní iniciativy 21. století“, USA v poslední době využívají tchajwanskou otázku k narušování míru a stability v Tchajwanském průlivu.

Čína musí být sjednocena a bude sjednocena. To je obecný trend historického vývoje a nikdo ani žádná síla to nemůže zastavit.

Jia