9. Summit Ameriky a „nová Monroeova doktrína“

2022-06-09 15:09:25
Sdílej:

Autor: Elias Jabbour je profesor na Fakultě ekonomických věd Státní univerzity v Rio de Janeiru.

9. Summit Ameriky byl zahájen 6. června ve městě Los Angeles. Je zajímavé poznamenat, že Kuba, Nikaragua a Venezuela se tohoto setkání neúčastní – což je samo o sobě špatná charakteristika pro správný summit tváří v tvář výzvám, kterým kontinent čelí.

A výzev není málo. Pokud bychom začali Spojenými státy, tak je to země poznamenaná rostoucím pocitem, že žije občanskou válkou, kde na jedné straně stojí represivní policejní stát a krajně pravicové skupiny a dále ostatní, Američané afrického a latinskoamerického původu a další menšiny. Současně také zemřelo více než milion lidí na COVID-19.

Nejzajímavější na tom je, že navzdory navenek ne tak zřejmému rozbití americké sociální struktury se tento summit koná s jasným záměrem oživit zastaralý řád. Bidenova administrativa se snaží posílit svůj hegemonický status v regionu, kterému je Washington stále méně schopný vdechnout nový život.

Latinská Amerika zchudla a zažívá dramatickou humanitární tragédii, jak kvůli dopadu COVID-19, tak kvůli mezinárodní ekonomické krizi. Vše, co Latinská Amerika očekává od svých vnějších partnerů, zejména USA, je vize budoucnosti s investicemi do infrastruktury a hlavními programy zaměřenými na zlepšení životních podmínek lidí v zemích Latinské Ameriky.

Co však vidíme, je zmenšující se kapacita pro produktivní americké investice v Latinské Americe a rostoucí napětí vzhledem k obnovenému americkému imperialismu s cílem udržet celý region pod svou kontrolou.

V posledních letech došlo v několika zemích k sérii podvratných činů, přičemž důkazy poukazovaly na účast Ústřední zpravodajské služby (CIA) a dalších agentur ohledně podněcování převratů v Hondurasu, Bolívii a dalších zemích. Ekonomické sankce uvalené na Venezuelu a krádež dolarových rezerv země způsobila bezprecedentní humanitární krizi.

Nová vlna útlaku proti Kubě, zemi, které se navzdory velkým potížím podařilo vyrobit dvě vakcíny proti COVID-19, je podle Noama Chomského zločinná vzhledem k „sadistické formě“ s níž USA zavedly ekonomickou blokádu ostrova.

Je velmi pravděpodobné, že na tomto summitu nebudou oznámeny žádné velké programy investic do infrastruktury pro region ani žádný investiční balíček USA v zemích Latinské Ameriky. Naopak nepřítomnost Kuby, Venezuely a Nikaraguy již naznačuje, že zatímco imperialismus se snaží nejrůznějšími způsoby udržet staromódní unipolární světový řád stále více založený na násilí a ekonomických sankcích, takzvaná „nová Monroeova doktrína“ během tohoto summitu nabere na síle.

USA nebudou tolerovat vlády, které nebudou v souladu s jejich zájmy v regionu. Hlavním cílem tohoto přístupu bude Mexiko a země Jižní Ameriky. Jižní Amerika kromě toho, že má Čínu jako hlavního obchodního partnera, projde minimálně jedněmi velkými volbami, které by mohly zpečetit strategický osud regionu.

Argentina již ukazuje cestu ke strategickému partnerství s Čínou. Luiz Inácio Lula da Silva, bývalý prezident Brazílie s v současnosti nejlepšími volebními preferencemi, poukázal na strategický horizont větší blízkosti k Číně. Žádná „nová Monroeova doktrína“ a žádné „podvolení se“ Spojeným státům. Vzhledem k tomu, že USA zakázaly účast třem zemím na letošním summitu, mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se rozhodl akce nezúčastnit, protože nebyly pozvány všechny země západní polokoule.

Budoucnost Latinské Ameriky visí na vlásku: na jedné straně je velmoc připravená použít všechny prostředky k udržení své stále neudržitelnější hegemonie a na druhé straně je Latinská Amerika, slovy Simona Bolívara, vzpurná „velká vlast“ stále připravenější získat zpět své skutečné místo ve světě. (Kl)