Na dialogu Šangri-La byla odhalena čínská perspektiva regionálního pořádku

Autor: Yuan Sha je odborný asistent na katedře amerických studií na Čínském institutu mezinárodních studií. Yuan Sha publikoval několik článků o čínsko-amerických vztazích. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Člen čínské Státní rady a ministr obrany Wei Fenghe (Wej Feng-che) na 19. konferenci dialogu Šangri-La přednesl projev na téma Čínská perspektiva regionálního pořádku. Toto je podruhé, co se generál Wei Fenghe zúčastnil dialogu Šangri-La jako čínský ministr obrany v době, kdy je mezinárodní bezpečnostní situace stále více nestabilní a je naléhavěji potřeba společné regionální řešení.

Jaká je čínská perspektiva pro regionální řád?

Generál Wei Fenghe potvrdil, že hlavním tématem světa zůstává mír a rozvoj. Jelikož tedy svět čelí mnoha krizím, které se v historii lidstva vyskytují jen zřídka, je nezbytné podporovat a praktikovat multilateralismus směrem ke společnému cíli, kterým je podpora společenství sdílené budoucnosti lidstva.

Poté zopakoval skálopevný závazek Číny k mírovému rozvoji a čínskou obrannou politiku, která má obranný charakter. Předložil také vizi trvalého míru a obecné bezpečnosti v regionu směrem k cíli podporovat „společenství sdílené budoucnosti pro Asii a Tichomoří“.

Tato vize je v souladu s Globální bezpečnostní iniciativou navrženou čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching) na Fóru Boao pro Asii letos v dubnu, která představuje vizi společné, komplexní, kooperativní a udržitelné bezpečnosti, respektující suverenitu a územní celistvost všech zemí a dodržování nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí. Tato iniciativa nabízí čínská řešení a moudrost pro řešení bezpečnostních problémů, kterým čelí Asie a svět jako celek.

Jak se čínská vize liší od indo-pacifické strategie USA?

Čínská vize regionálního řádu si cení inkluze a míru, což se výrazně liší od exkluzivní a konfrontační indo-pacifické strategie vypracované ministrem obrany USA Lloydem Austinem na dialogu Šangri-La.

„Dlouhý mír v Asii“ po skončení studené války slouží jako hlavní případová studie pro mezinárodní vztahy. Není to náhodou, ale je to těžce dosaženo mírumilovným asijským lidem, který odolal brutalitě západního kolonialismu a japonské agresi během druhé světové války. Mír se jasně vyplatil lidem v celém regionu a pozvedl miliardy z absolutní chudoby směrem k lepšímu životu.

Jak se však region proměnil v ekonomickou velmoc, upoutal pozornost chamtivých vnějších mocností. V průběhu let byly USA nakloněny hegemonické misi přetvořit regionální „nepořádek“ v Asii.

Indo-pacifická strategie dále destabilizuje region zvýšenou vojenskou přítomností USA a vojenskými aliancemi. Od vojenského paktu AUKUS a modernizace QUAD se USA snaží rozdělit region na konfrontační bloky, což vyvolává poplach ohledně obnovení studené války a přítomnosti NATO pro Asii v regionu.

Jak aplikovat vizi na Asii a Tichomoří?

Generál Wei Fenghe dále popsal postoje Číny ke čtyřem horkým tématům jako způsob, jak aplikovat čínskou vizi na scénáře reálného světa.

Nejprve v oblasti čínského Tchaj-wanu zopakoval závazek Číny k mírovému znovusjednocení a vymezil krajní mez v otázce Tchaj-wanu. Poslední souhlas Washingtonu s dalším kolem prodeje zbraní v hodnotě 120 milionů dolarů Tchaj-wanu, čtvrtým od nástupu administrativy Josepha Bidena, je nehoráznou provokací a hrubým porušením tří čínsko-amerických společných komuniké, která položila základy bilaterálních diplomatických vztahů.

Jeho poznámky jsou jasným a silným signálem pro tchajwanské separatisty a vnější intervencionisty s cílem odradit a zabránit eskalaci přes Tchajwanský průliv.

Za druhé, v Jihočínském moři položil čínskou vizi směrem k „moři míru, přátelství a spolupráce“. Vzhledem k opakovaným pokusům USA zabránit ve vyjednávání zemím, které si dělají nároky, a nedávným nebezpečným manévrům tamních amerických, australských a kanadských provokací vyzval regionální země, včetně Sdružení národů jihovýchodní Asie, aby vyřešily územní spory prostřednictvím přátelských konzultací a postavily se vměšování vnějších sil jejichž cílem je proměnit Jihočínské moře v neklidné vody.

Za třetí, ohledně čínsko-amerických vztahů varoval před používáním termínu „konkurence“ k definování bilaterálních vztahů a zavázal se, že Čína bude bránit své národní zájmy, a vyzval obě armády, aby posílily strategickou vzájemnou důvěru, řídily rizika a předcházely konfliktům.

Generál Wei Fenghe to také dal jasně najevo na schůzce s Lloydem Austinem na dialogu Šangri-La, kde důrazně odmítl pokusy USA o omezování Číny. Austin také zopakoval, že je důležité zlepšit krizovou komunikaci a snížit strategická rizika.

V neposlední řadě v souvislosti s ukrajinskou krizí potvrdil postoj Číny prosazovat Chartu OSN respektující suverenitu a územní celistvost všech zemí a také snahu Číny o prosazování mírových rozhovorů v tomto úsilí. Vyzval také k respektování legitimních bezpečnostních obav všech stran a k vystoupení proti maximálnímu tlaku a sankcím, které konflikty vyostřují.

Jia